Plamenka latnatá (Phlox paniculata; Polemoniaceae) představuje klasiku mezi trvalkami. Celosvětový sortiment čítá několik stovek odrůd a nové kultivary stále vznikají. Historie jeho introdukce sahá do roku 1730, kdy byl dovezen do Anglie. Vlastní systematické šlechtění začíná zhruba o 100 let později, v roce 1839 ve Francii u šlechtitele Liervala. Z jeho práce pak vycházeli i další šlechtitelé v Belgii a Anglii.
Současný dostupný evropský sortiment pochází pak zejména z „dílny“ německých šlechtitelů K. Foestera (´Dorffreude´, ´Eva Foerster´, ´Feuerpyramide´, ´Prospero´ aj.), A. Schöllhammera (´Sommerfreude´, ´Orange´), G. Arendse (´Albert Leo Schlageter´) a dalších. V současnosti uvádí v Německu nové odrůdy např. trvalková školka zur Linden (´Flamingo´, ´Rotball´, ´Zweiklang´, ´Blauer Morgen´ aj.). V Nizozemsku vzniklo několik dodnes velmi atraktivních odrůd v trvalkové školce rodiny Ruys (´William Kesselring´, ´Mia Ruys´, ´Starfire´ aj.), ze současných šlechtitelů lze zmínit jména Coen Jansen (´Casablanca´, ´Utopia´), Jan Verschoor ( ´Peppermint Twist´), Piet Ooudolf (´Blue Paradise´) nebo nové šlechtění firmy Bartels (´Bareleven´, ´Barfourteen´, ´Bartwentynine´). Příkladem anglických šlechtitelů pak je Alan Bloom (´Harlequin´, ´Mother of Pearl´, Eva Cullum´).
Tak trochu stranou pozornosti pak stojí velmi rozsáhlá skupina ruského šlechtění, jehož tradice sahá až do 20. let 20. století a v současné době čítá několik stovek odrůd. Důvody, proč se tyto odrůdy do střední a západní Evropy příliš nerozšířily, je zřejmě třeba hledat zejména v relativní uzavřenosti ruského trhu, resp. exportu rostlin z něj, jistou roli zřejmě hraje i jazyková bariéra a rovněž historicky daná omezení pro volný pohyb osob.
Velké květy i odolnost
Kvalitou si ovšem ruské výpěstky s těmi západoevropskými nijak nezadají, spíše naopak. Představují poměrně specifickou skupinu typickou několika vlastnostmi. Celá řada odrůd vyniká poměrně velkými květy, které mají v průměru i více než čtyři centimetry (obvyklá velikost je spíše kolem 3 cm). Početnou skupinu tvoří i tzv. kouřové plamenky (z anglického názvu smoking phloxes, vyznačují se jakoby měňavými, pestrými květy, kde přechází několik barev nepravidelně jedna ve druhou) a právě tyto odrůdy lze označit za velmi typické pro ruské šlechtění. Pozornost je zde věnována i zdravotnímu stavu a některé odrůdy jsou uváděny jako odolné vůči padlí nebo listovým skvrnitostem. Díky svému více „kontinentálnímu“ původu lze předpokládat i poměrně vysokou mrazuvzdornost. Za povšimnutí stojí i relativně velký počet světle či tmavě modře až nachově kvetoucích kultivarů, které jsou mezi pěstiteli velmi oblíbené.
V Rusku jsou plamenky stále velmi populární a jejich šlechtění pokračuje i v současnosti. Počet odrůd ruského šlechtění lze počítat v řádech stovek. Mimo vlastní šlechtění funguje do určité míry i udržování odrůd (např. N.I.Vavilov Research Institute of Plant Industry; Pavlovsk Experimental Station) a částečně i hodnocení nového sortimentu. Populární jsou také výstavy odrůdového sortimentu, pořádané pravidelně v Moskvě a Petrohradě.
Mezi nejvýznamnější ruské šlechtitele 20. století patří zejména P. G. Gaganov. Šlechtění plamenek se začal věnovat počátkem 30. let a vytrval u něj až do roku 1967, kdy prezentuje svou poslední odrůdu (umírá v roce 1972). Některé jeho odrůdy jsou dosud stále považovány za základ a to nejlepší, čeho bylo v Rusku ve šlechtění plamenek dosaženo. Velkou zásluhu má mimo jiné i na šlechtění výše zmíněných kouřových plamenek. Je autorem několika desítek odrůd a jen velmi těžko se vybírají ty nejlepší. K velmi atraktivním patří např. ´Uspech´ (tmavě fialový s bílým okem), ´Uralskije Skazy´ (kouřový, růžově červený; do kultury se dostává pod nesprávným jménem ´Ferris Wheel´), ´Anja Gaganova´ (růžový s okem), ´Olenka´ (lososově růžový s bílým středem, postupně tmavne). ´Fiosin´ (fialový), ´Ivan-Zarja´ (cihlově červený, bohatě kvete), ´Dracon´ (kouřový, fialově purpurový), ´Dymčatyj Korall´ (kouřový, růžově purpurový s okem), ´Natasha´ (dvoubarevný, bílo růžový, jde ale o P. maculata), ´Svjatogor´ (červeně-oranžový), ´Ďaďa Pavlik´ (tmavě purpurový). Z dalších pak např. ´Albatros´, ´Andrejka´, ´Valentina Gaganova´, ´Elenka´, ´Knjaz Igor´, ´Lermontov´, ´Sumrak´, ´Ogoněk Gaganova´, ´Sněguročka´ a mnohé jiné.
Jen o několik let později, v roce 1938, se šlechtění plamenek začíná věnovat i Marie F. Šaronova (1885 – 1987). K jejím nejvýznamnějším a doposud existujícím odrůdám patří např. ´Ave Marija´, ´Ametystovyj´, ´Ďaďa Gilaj´, ´Margri´ (vícebarevná, viz foto), ´Rozovaja Skazka´ (růžová s tmavým okem), ´Samantha Smit´ (červenooranžová), ´Sineje More´ (světle fialověmodrá), ´Irina´, Ilja Muromec´. Z mnoha desítek odrůd se dochovalo do současnosti asi dvacet.
Zhruba stovku odrůd plamenek vyšlechtila N. J. Skrastynova (Скрастынь Н.Ю.) (*1905). K nejlepším z nich patří světle, ale výrazně růžová ´Žemčužina´, oranžovočervená ´Krasnaja Presnja´, světle růžová ´Molodosť, nebo světle růžová s tmavším okem ´Nachodka´. K dalším šlechtitelům 20. století patřili A. G. Markov, N. I. Berlizov, M. I.Grošikova, L. I.Zalivskij, A. V. Inozemcev, B. V. Krasnikov (např. odrůda ´Alenushka´, bílá s růžovým okem, světle fialová s okem ´Zoluška´ nebo ´Rumjanyj´), A. M. Koževnikov, L. I. Markova, M. P. Nagibina, L. N. Suchoručkina (např. cv. ´Krasnaja Šapočka´, malinově červená), E. D. Charčenko (např. světle růžový ´Cvet Jabloni´, bílo fialová ´Novinka´), M. Dronov (´Mishenka´, dvoubarevný, podobný jako ´Peppermint Twist´, ale tmavší), nebo Oksana Kudryavtseva (´Lord´, velké bílé květy; ´Perun´, kouřový). Odrůd ale obvykle již nebylo tolik, jako u výše (a níže) zmíněných šlechtitelů. K zvláštnostem ruského šlechtění patří např. o odrůda ´Butonik´ (autor neznámý), která ne zcela otvírá květy a růžové korunní lístky tvoří jakoby spirálu.
Současnost ruského šlechtění
Šlechtění plamenek pokračuje v Rusku i nyní. K nejvýznamnějším šlechtitelům konce 20. století a současnosti patří především J. A. Reprev a E. A. Konstantinova. Jurij Andrejevič Reprev byl žákem a kolegou Gaganova. V jeho práci se opět objevují kouřové plamenky. Jde např. o ´Vrubel´ v odstínech tmavě lila-malinové barvy, ´Čurljonis´ (kouřový, fialově růžový), ´J. S. Bach´ (kouřový, růžově purpurový), ´Sedaja Dama´ (kouřový, růžově fialový; mění barvy během dne). K dalším velmi atraktivním odrůdám patří zejména vícebarevný ´Sekret´ (viz foto), ´Anjuta´ (velmi tmavě fialový), ´Radosť Žizni´ (výrazně oranžový se světlejším okem), ´Golubaja Otrada´ (světle modrofialový s okem), ´Moja Ljubov Moja Otrada´ (světle fialově modrý), ´Žukovskij´ (bílý s růžovým nádechem a očkem, poupata namodralá). K novinkám (po roce 2000) patří ´Atlant´ (bílý se světle fialovým nádechem a okem, průměr květu až pět centimetrů). Do současnosti bylo Reprevem vyšlechtěno více jak 150 odrůd.
Pravděpodobně nejaktivnější současnou šlechtitelkou je E. A. Konstantinova. I její šlechtitelská práce se dá počítat na více jak 100 odrůd plamenek. Jen těžko lze vybrat několik zástupců těch nejlepších. Z 80. let 20 stol. Můžeme zmínit ´Amadei´ (světle fialový s velkým bílým středem), ´Blus´ (růžově fialový), ´Vals´(lososově růžový s bílým středem), ´Zefír´ (bílý s růžovým nádechem), ´Igor Talkov´ (fialově modrý), ´Miss Olga´ (světle růžový s okem), ´Oblako´ (bílá s modrofialovým nádechem), ´Olympiada´ (světle růžový, velký květ), ´Magija´ (tmavě fialový se světlejším středem a okem). Z 90. let pak ´Benefis´ (velmi světle fialový s růžovým nádechem), ´Vladimir´ (velmi světle, jakoby mléčně růžový, velký květ), ´Ljubov Orlova´ (světle fialový s bělavým okrajem a středem). Po roce 2000 se pak objevují ´Čajka´ (bílá s fialovým nádechem a tmavě fialovým okem), ´Nězabudka´ (barva květu se mění během dne, dopoledne fialový, večer fialovomodrý), ´Milyj Drug´ (světle růžový s velkým tmavě růžovým okem), ´Margarita´ (malinově červený květ), ´Ivan-Carevič´ (červený s rumělkovým nádechem), ´Anna Karenina´ (růžově červený, kouřový) nebo ´Gžel´ (dvoubarevný, bílo modrý; modré plochy jsou jakoby rozmazané; velmi neobvyklá kombinace).
Pro případné zájemce o komerční import ruských kultivarů lze odkázat na společnost Agrofirma Poisk poblíž Moskvy (www.poiskseeds.ru). Tato firma se zabývá mimo jiné sbíráním ruských odrůd, jejich množením a prodejem.
Historie ruských plamenek v Botanické zahradě hl. m. Prahy sahá do poloviny 90. let, kdy se díky kontaktům s botanickou zahradou v Moskvě podařilo získat několik prvních odrůd (např. ´Uralskije Skazy´, ´Ďaďa Pavlik´ nebo ´Aňa Gaganova´). Zhruba patnáct dalších odrůd přibylo v roce 2006 z Petrohradu a zatím poslední, nejrozsáhlejší část sbírky (33 nových odrůd), se podařilo získat letos v srpnu od několika sběratelů a pěstitelů rovněž z okolí Petrohradu. V současné době čítá sbírka ruského šlechtění plamenek 55 odrůd, což ji s největší pravděpodobností činí největší mimo území Ruska. Díky osobním kontaktům a nabídnuté spolupráci a zájmu z ruské strany je nadále v Botanické zahradě v Troji počítáno s jejím rozvojem. Většina rostlin je zatím soustředěna v zásobní zahradě, kde čeká na namnožení a výsadbu do přístupných expozic. V současné době jsou v expozicích k vidění odrůdy ´Nachodka´, ´Olenka´, ´Ďaďa Pavlik´, ´Uralskije Skazy´, ´Fiosin´ a ´Aňa Gaganova´. Více informací o ruských plamenkách lze získat na stránkách: www.russianphlox.com a www.mirfloksov.narod.ru.
