Rozloha zničeného amazonského pralesa v Brazílii se v loňském roce snížila o polovinu. Píše to dnes agentura Reuters s odkazem na údaje brazilského Národního ústavu pro výzkum vesmíru (INPE). Výrazné zlepšení údaje považuje za svůj úspěch vláda levicového prezidenta Luize Inácia Luly da Silva, který v kampani před volbami sliboval důslednější ochranu amazonského pralesa. Brazílie slíbila, že do roku 2030 zcela zastaví nelegální odlesňování v Amazonii.
Podle předběžných údajů, které INPE čerpá ze satelitních snímků, bylo v loňském roce zničeno na 5100 kilometrů čtverečních amazonského pralesa. To je desetkrát větší plocha než rozloha Prahy. Ve srovnání s rokem 2022 je údaj poloviční a je také nejnižší od roku 2018.
Svítá na lepší časy?
Příznivý vývoj považuje za svůj úspěch vláda levicového prezidenta Luly. Podle ministerstva životního prostředí k poklesu ničení amazonského pralesa přispěly důkladnější kontroly a důraznější potírání nelegálních hospodářských aktivit na území, které pokrývá amazonský prales. Právě nelegální aktivity jsou jednou z hlavních příčin odlesňování.
Za Lulova předchůdce, krajně pravicového prezidenta Jaira Bolsonara, rozměry zničené plochy amazonského pralesa rostly. Podle kritiků a ekologů za to mohla právě vládní politika, která umožnila nové hospodářské aktivity a méně důrazně kontrolovala dění v Amazonii. Lula slíbil, že nepříznivý vývoj zvrátí. Za Bolsonara se Brazílie zavázala, že do roku 2030 sníží nelegální mýcení pralesa na nulu.
Současný prezident sice tvrdí, že chce důsledněji hájit amazonský prales i domorodé národy, které často na území pralesa žijí, v parlamentu však mají většinu konzervativní strany, které tomu nejsou tolik nakloněné, píše server vědeckého časopisu Nature. Podle analytičky Natalie Unterstellové klíčová budou rozhodnutí v energetice. Část vládního tábora by chtěla výrazně navýšit těžbu ropy a plynu, například v ústí řeky Amazonky. Podle Unterstellové je místo toho nutné zaručit oblasti udržitelný ekonomický rozvoj šetrný k životnímu prostředí.
Zdroj: ČTK*