Viry u rostlin sice nejsou pro člověka nebezpečné, nicméně mohou pěstitele připravit o jeho úrodu a zvýšit ztráty v zemědělské produkci. Do rostliny se dostane patogen ve většině případů skrze přenašeče, což bývá nejčastěji hmyz. Virus se začne v buňce množit a postupně se šíří. Výsledný plod není ve většině případů toxický, nicméně může být pozměněn jeho vzhled, struktura a nebo chuť, řekl v rozhovoru s ČTK Tomáš Moravec z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR.
Rostlinné viry
Rostlinné viry, takzvané fytoviry, mohou pěstitelům takzvaně zavařit i jinak než pouhou změnou chuti a vzhledu plodu. Mění celkově složení plodiny, proto kromě chuti a vzhledu, například výnosy plodin budou menší, jiná je i skladovatelnost. "Kupříkladu u rajčat se může mění i prodejnost. Viry u rajčat způsobují barevné fleky, které si posléze nikdo nekoupí. To znamená, že místo rajčat pro koncového uživatele z nich uděláte maximálně třeba kečup," řekl Moravec. Cena takto napadených plodin tedy bude pravděpodobně menší, uvedl.
V Evropě je nyní podle Moravce problém s virem hnědé vrásčitosti plodů rajčat, který na kontinentu doposud nebyl a rostliny proti němu nejsou moc odolné. Jedná se o relativně nový virus, který se objevil před pár let. Když se objeví ve skleníku, tak posléze tam nelze pět let rajčata pěstovat, což je obrovská finanční ztráta pro pěstitele. "Někdy se objeví viry u pšenice nebo řepky, ale u takových případů nebývají komplikace ve smyslu, že se na daném poli nedá po dobu několika let plodina pěstovat," řekl Moravec.
Fytoviry se dají léčit, ale jde o laboratorní postupy, které se těžko aplikují v praxi při pěstování. "Využívají se spíše u šlechtitelských programů v laboratoři bez toho virů. Spíše se šlechtí samotné plodiny, aby byly odolnější proti napadení virem. Dobrým příkladem mohou být třeba brambory. U těch exituje dokonce celý systém příprav bezvirové výsadby," uvedl odborník.
Nejvíce problematické viry jsou podle Moravce ty, které se šíří například půdní houbou. Poté se může stát, že po několik let není možné v dané půdě nic pěstovat. Například celkem známá šarka u švestek se může roznést po sadu, což znamená, že ho musí člověk celý vykácet a než vyrostou nové stromy, které plodí, tak to trvá roky.
Šíření rostlinných virů může v nadcházejících letech zhoršit změna klimatu. "Kvůli klimatickým změnám se k nám do Česka dostávají druhy hmyzu z teplých krajin, které jsme tu dříve neměli. Zatím tu nepřezimovávají, avšak to se může změnit. Nebezpečné jsou tím, že jimi přenášené viry, takzvané gemini viry, nemají vytříbený hostitelský rámec a mohou nakazit velkou škálu plodin," řekl Moravec.
Avšak v některých případech mohou mít rostlinné viry podle odborníka pozitivní přínos nebo naopak existují i takové, kterých si laik ani nevšimne. "Například u některých okrasných rostlin nebo dřevin mohou viry způsobovat změny barvy, mramorování, což je pro pěstitele zajímavější a unikátnější a takové rostliny vyhledávají," uvedl Moravec.
Zdroj: ČTK
