Organická hmota v půdě, případně v pěstebním substrátu, hraje nezaměnitelnou roli v utváření a zlepšování fyzikálních vlastností půdy. Vedle obsahu živin jsou fyzikální vlastnosti jedním ze zásadních faktorů nezbytných pro úspěšné pěstování všech rostlinných kultur.
Péče o půdu, z hlediska vytvoření optimálního podílu organické hmoty, tak patří k nejdůležitějším agronomickým opatřením s dlouhodobým účinkem.
Aktuální přístupy
Organická hmota je v půdě zastoupena jak živými organismy, tak i jejich neživými zbytky. V poslední době lze sledovat obnovený zájem o to, jak zvýšit a podpořit biologické aktivity v půdě, a to především přímým dodáním předem kultivovaných živých organismů, případně neživého organického materiálu, s cílem podpořit živou složku. Tento přístup se uplatňuje především v oboru rekultivací, ale najde využití i v krajinářských či zahradnických úpravách, kdy je na chudých půdách dodání organické hmoty nezbytností. Aktuálním trendem jsou organo-minerální hnojiva, případně jejich směsi s dalšími substráty (rašelina, kokos, kompost apod.), jenž dodávají nejen potřebné minerální živiny, ale díky výraznému podílu biologické složky i velký objem organické hmoty. V poslední době jsou velmi dobré praktické zkušenosti z kombinace organo-minerálních hnojiv a symbiotických mykorizních hub. Zdá se, že se jedná o velmi perspektivní cestu i ke zlepšování fyzikálních vlastností půd. Dodáním živé organické složky do půdy dojde ke stimulaci přirozených procesů, které vedou k maximálnímu využití jejího potenciálu ve prospěch úrodnosti. Jedná se o přirozený proces vývoje půdy, který je dodáním živých organismů účelově urychlen. Navíc při použití směsi organo-minerálního hnojiva, symbiotických mykorhizních hub a případně i organické hmoty v podobě kompostu nebo rašeliny, nehrozí zhoršování půdní struktury, tak jako u syntetických hnojiv. Praktickým efektem použití tohoto typu směsi může být i úspora syntetických hnojiv a zvyšování odolnosti rostlin vůči stresům, jako je například dočasný nedostatek vláhy, nebo zvýšení erozní odolnosti.
Vliv organické složky
Z odborné literatury je zřejmé, že organická hmota má prokazatelně pozitivní efekt na základní fyzikální vlastnosti půd jakými jsou např. objemová hmotnost půdy, retence půdy, osmotický potenciál vody v půdě či schopnost tvořit půdní agregáty. Tyto vlastnosti pak dále ovlivňují zejména využití živin v půdě. Ve většině půd (zejména s vyšším obsahem jílovitých částic) dochází za příznivých podmínek k seskupování půdních částic do kompozitních strukturních celků, které mají formu půdních agregátů. Vyskytují se v různých velikostech – od viditelných agregátů o velikosti až několika centimetrů (makroagreagáty) až po pouhým okem nepozorovatelná uskupení (mikroagregáty). Velikost agregátů také ovlivňuje velikost makro a mikro pórů a tím objemovou hmotnost půdy. Optimální složení velikosti pórů také zvyšuje podíl vody (s rozpuštěnými živinami) poutané kapilárními silami, jenž je obtížněji pohyblivá ve srovnání s vodou gravitační, kdy se s vodou z půdního profilu vyplavují i rozpuštěné živiny.
Více informací naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 2/2011.
