Dle ČSÚ bylo v roce 2010 sklizeno přibližně 45 923 tun hroznů (drobní vinaři a samozásobitelé nejsou zahrnuti) při průměrném výnosu 2,87 t/ha. Průměrná cukernatost hroznů se v roce 2010 dle šetření SV ČR pohybovala kolem 19,8 °NM. SZPI ověřila cukernatost asi 1/3 množství hroznů z celkové sklizně v České republice. Tyto hrozny byly následně použity na výrobu přívlastkových vín. Ve vinařském roce 2009 / 2010 bylo vyrobeno asi 564 tis. hl vína, z toho zhruba 367 tis. hl bílého a asi 197 tis. hl červeného vína. Produkce v roce 2010 / 2011 se odhaduje na 360 tis. hl vína. Dle odhadu Ministerstva se spotřeba vína na osobu pohybovala kolem 20 litrů za rok, v budoucnu lze předpokládat zvyšování spotřeby jak vína, tak i stolních hroznů.
Dle zjišťování Svazu vinařů ČR se průměrná cena placená zemědělským výrobcům pohybovala ve výši 16,30 Kč / kg moštových hroznů, tj. o 4,30 Kč více než v předešlém roce. Celkový dovoz vín do České republiky v roce 2010 se opět nepatrně zvýšil oproti roku 2009 o asi 2 % na celkových asi 1 387 tis. hl, což činilo téměř 3 003 mil. Kč. Zvýšil se dovoz vín v obalech do 2 l, klesl u vín v obalech nad 2 l. Dovoz vín v obalech do dvou litrů činil v roce 2010 celkem cca 752 tis. hl. Nejvíce vín se dovezlo z Itálie (279 tis. hl), ze Španělska (161 tis. hl) a Maďarska (92 tis. hl). Dovoz vín v obalech nad dva litry činil ve stejném období 580 tis. hl. Z tohoto objemu se nejvíce dovezlo z Itálie (291 tis. hl), Maďarska (99 tis. hl) a Slovenska (80 tis. hl). Dovoz vermutů se snížil minimálně, jen o 9 %, v porovnání s předchozím obdobím. V roce 2010 došlo ke snížení objemu vývozu vín o 11 %, z toho bylo na Slovensko vyvezeno téměř 130 tis. hl vína. Vývoz vermutů se snížil téměř o polovinu, a to o 44 % oproti roku 2009. Dovoz moštových hroznů v kalendářním roce 2010 klesl o 8 % oproti kalendářnímu roku 2009, dovoz hroznové šťávy se mírně zvedl o 4 % a dovoz stolních hroznů do ČR klesl o 11 %.
Odrůdy a systémy hospodaření
Podle výsledků registrace ÚKZÚZ činí plocha vinic představující současný produkční potenciál ČR 19 633,45 ha, přičemž osázených ploch je celkem 17 337,81 ha. Ostatní plochy představují vyklučené vinice, práva na opětovnou výsadbu a státní rezervu. Odrůdová skladba registrovaných vinic v roce 2010 v závislosti na velikosti osázených ploch zahrnovala nejčastěji pěstované odrůdy: Veltlínské zelené (1 680,1 ha), Műller Thurgau (1 664,8 ha), Ryzlink rýnský (1 266,7 ha) a Ryzlink vlašský (1 209,5 ha) z bílých odrůd, Svatovavřinecké (1 405,7 ha), Frankovku (1 229 ha), Zweigeltrebe (842,5 ha) a Rulandské modré (717,5 ha) z modrých odrůd. Vinohradnictví a vinařství je provozováno též v podmínkách regulovaného hospodaření. V systému ekologického hospodaření je zařazeno pro rok 2010 649 ha v rámci programu EAFRD a v rámci programu HRDP již o zařazení nikdo nežádal. V systému integrované produkce hroznů a vína se hospodaří na 11 454 ha v rámci programu EAFRD a 39 ha v rámci programu HRDP. Na základě splnění podmínek nařízení vlády č. 242/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů by mělo být v rámci integrované produkce za rok 2010 přiděleno celkem 153 040 875 Kč a v sektoru ekologického zemědělství 14 473 022 Kč.
Kontroly zdravotní nezávadnosti a jakosti
V roce 2010 SZPI zkontrolovala celkem 979 vzorků vína při výrobě a uvádění vína do oběhu. Z tohoto počtu byly v laboratořích SZPI provedeny rozbory u celkem 720 vzorků. Z pohledu státu původu suroviny bylo zkontrolováno 603 vzorků z České republiky a 376 zahraničních vzorků (z toho z Evropského společenství se jednalo o 323 vzorků, ze třetích zemí o 45 vzorků a u 8 vzorků nebyl původ uveden). Z pohledu státu výrobce bylo zkontrolováno 854 vzorků z České republiky a 125 zahraničních vzorků (z toho z Evropského společenství se jednalo o 104 vzorků, ze třetích zemí o 14 vzorků a u 7 vzorků nebyl původ uveden).
V roce 2010 nevyhovělo jakostním parametrům 362 vzorků, limity zdravotní nezávadnosti byly překročeny u 35 vzorků (oxid siřičitý, kyselina sorbová, syntetická barviva), tedy celkem bylo zjištěno 397 nevyhovujících vzorků.
Réva vinná v ČR
Z celkových 17 337,81 ha osázené plochy vinic tvoří dvě třetiny odrůdy moštové bílé, jednu třetinu moštové modré a zanedbatelný podíl 1 % připadá na stolní a podnožové odrůdy.
Svaz vinařů České republiky provedl v roce 2010 výběrové šetření ke sklizni hroznů v 99 členských podnicích s celkovou plochou 3 821 ha plodných vinic (1/5 plochy plodných vinic ČR), s 12 078 tunami sklizených hroznů, 5 985 t prodaných hroznů a 9 776 t nakoupených hroznů.
Ve vinařské oblasti Morava bylo sledováno 91 členských podniků ve všech vinařských podoblastech s celkovou plochou plodných vinic 3 618 ha (20 % plochy plodných vinic oblasti), přičemž byly zjištěny stejné výsledky sklizně moštových hroznů jako v celé České republice. V roce 2010 se průměrný výnos moštových hroznů dle zdrojů SV ČR pohyboval kolem 3,2 t/ha (o 1,3 t/ha méně než v předcházejícím roce, tj. o 29 % méně), přičemž průměrné výnosy jednotlivých podniků sledovaného souboru kolísaly od 0,55 t/ha do 12,8 t/ha. Výnos modrých hroznů činil 3,1 t/ha a bílých hroznů 3,2 t/ha, tedy zanedbatelný rozdíl. Z hroznů sklizených v roce 2010 v ČR lze vyrobit asi 360 tisíc hl vína, tedy 20 % roční spotřeby vína. Výnosem lze ročník 2010 přirovnat k ročníkům 2006, 2005, 1998 a 1995. Nižší výnos v posledních dvaceti letech byl zaznamenán jen v roce 1997. Průměrná cukernatost hroznů sklizených v roce 2010 byla o 0,9 °NM méně než v předcházejícím roce a o 0,5 °NM více než je desetiletý průměr. Průměr cen moštových hroznů se pohyboval kolem 16,30 Kč/kg (o 4,30 Kč/kg vyšší při srovnání s předcházejícím rokem), průměr jednotlivých sledovaných podniků činil 7,00 až 30,00 Kč/kg. V ČR tak byly v roce 2010 sklizeny moštové hrozny v hodnotě 0,9 miliardy Kč (stejně jako v předcházejícím roce).
Ve vinařské oblasti Čechy bylo ve dvou vinařských podoblastech dislokováno osm sledovaných členských podniků s celkovou plochou plodných vinic 203 ha (33 % plochy vinic regionu). Průměrný výnos moštových hroznů se pohyboval kolem 2,7 t/ha, přičemž průměrné výnosy jednotlivých podniků sledovaného souboru kolísaly od 1,1 do 5,6 t/ha, čímž byl výnos nižší o 0,6 t/ha než republikový průměr. Průměrná cukernatost se pohybovala kolem 18,1 °NM (asi o 1,0° NM méně než na Moravě), průměry sledovaných podniků se pohybovaly od 15,6° do 19,2° NM. Podíl modrých moštových hroznů na celkové sklizni v oblasti tvořil asi 38 %. Sledované podniky samy zpracovávaly vypěstované hrozny, téměř je neprodávaly. Nákup hroznů tvořil 32 % vlastní produkce. Hrozny byly kupovány v průměru za 15,00 Kč/kg. Při nákupu se jednalo z 44 % o modré hrozny. Z výsledků šetření vyplývá, že v české vinařské oblasti producenti hroznů tyto většinou přímo zpracovávají na víno. V roce 2010 bylo dosaženo v Čechách o 16 % nižšího výnosu hroznů než na Moravě. V posledních patnácti letech vykazuje průměrný výnos hroznů v ČR víceméně stabilní úroveň s meziročním kolísáním. Naopak průměrná cukernatost moštových hroznů má po celé toto období trvale narůstající trend, během patnácti let se zvýšila o 3,5° NM. Podle výše uvedené průměrné ceny hroznů a průměrného výnosu hroznů v ČR bylo (po započtení dotací) v roce 2010 ve vinohradnictví ČR dosaženo ztráty ve výši 10 Kč/kg hroznů, tedy 33 tisíc Kč/ha. Během posledních deseti let je to v pořadí druhý rok s výraznější ztrátou. Je nutné přiznat, že po započtení všech průměrných dotací vychází v roce 2010 průměrná ztráta 2,50 Kč/kg = 8.250 Kč/ha.
Modré hrozny
Podílem modrých hroznů jsme se již vrátili na stav z roku 2003, ale podílem produkce červeného vína až na rok 2000. Průměrná cena hroznů od roku 2006 trvale klesala. V roce 2010 zaznamenala výrazný nárůst na úroveň, na jaké v posledním desetiletí nebyla. Tato změna byla tak výrazná, že se změnil i celý trend vývoje ceny za posledních 9 let z poklesu na nárůst. Tento trend je nutný k udržení prosperity oboru. Příčin zvýšení ceny hroznů bylo více, k nejdůležitějším zřejmě patřil nízký výnos hroznů ve střední Evropě a s tím související nárůst jejich cen v okolních státech. Hrozny se staly nedostatkovým zbožím. Zvýšení ceny zapříčinily bílé hrozny, modré byly ještě pod úrovní roku 2003 a na úrovni roku 2004. Přesto nebyly pokryty náklady na jejich produkci, ani po započtení všech dotací. Mírně se zvýšil cenový rozdíl mezi bílými a modrými hrozny na 2,00 Kč/kg, kdy za sledované období potřetí po sobě byly modré hrozny (15,10 Kč/kg) levnější než hrozny bílé (17,10 Kč/kg).
Od roku 2002 cena modrých hroznů vykazovala poměrně spolehlivě klesající trend, který byl narušen až rokem 2010, ale ani ten nemohl dlouhodobý trend změnit. Na počátku sledovaného období byla cena na 15,- Kč/kg, na konci sledovaného období sice na 15,10 Kč/kg, ale mezi tím se propadla až na 11,10 Kč/kg. Cena bílých hroznů, která má na průměrnou cenu hroznů dvakrát větší vliv, značně kolísá a devítiletý trend se nyní změnil z mírně klesajícího (za 8 let o 0,40 Kč/kg) na stoupající (o 1,10 Kč/kg za 9 let). Rozkolísanost průměrné ceny bílých hroznů se přenesla i do průměrné ceny všech moštových hroznů, kde lze nyní nově pozorovat rovněž stoupající trend, a sice o 0,50 Kč/kg, což činí průměrně necelých 6 haléřů na kg ročně (asi 0,4 % z průměrné ceny ročně).
Podle Situační a výhledové zprávy Mze zpracovala Jana Klečková
článek naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 12/2011
