Chroust obecný (Melolontha melolontha L.) patří na území České a Slovenské republiky ke škůdcům, kteří v některých letech mohou způsobit významné škody. Jako takový je znám již velmi dlouho. V roce 1909 se v učebnici pro zemědělské školy uváděla ponrava chrousta jako nejvýznamnější škůdce kořání ovocných stromů. Pojďme si nyní přiblížit, jak bude vypadat situace s rojením chroustů v letošním roce.
V současnosti nedosahuje intenzita napadení kalamitních výskytů, jak tomu bylo dříve, nicméně význam chrousta obecného jako škůdce nelze v žádném případě podceňovat. V roce 2006 se například uvádělo poškození porostů jahod ponravami chrousta ve třetí dekádě května (viz Přehled výskytu škodlivých organismů a poruch na území ČR pro uvedený rok) a v roce 2008 dojde na území ČR a SR k výletu dvou kmenů chrousta obecného. V nižších polohách půjde o tříletý kmen III1 s periodicitou výskytu 2008, 2011, 2014 a ve vyšších polohách pak kmen IV0 s periodicitou výskytu 2008, 2012, 2016…, který v České republice zabírá velké územní celky a patřil dříve k nejsilnějším čtyřletým kmenům.
Účinná je prevence
V šedesátých až osmdesátých letech minulého století se v oblastech středního až kalamitního rojení chroustů na místech žíru (okraje lesů) používaly insekticidy v době, kdy došlo k vyrovnání pohlaví samic a samců 1 : 1, ovšem těsně před jejich odletem k první snůšce vajíček do polí. Zásahem uskutečněným v této době byla značně snížena škodlivost ponrav v dalších letech. Tam, kde nebylo možné používat chemickou ochranu (např. v alejích) se provádělo setřásání a sběr brouků.
V uvedených oblastech letošního rojení je velmi účinná také preventivní ochrana proti ponravám desinsekcí pozemků, kam samičky odlétají klást vajíčka. Tento způsob ochrany je vzhledem k omezeným možnostem použití insekticidních přípravků velmi důležitý a je doporučován na těch pozemcích, kde budou v letech 2008 a 2009 založeny ovocné nebo révové školky, jahodníkové plantáže nebo prováděna výsadba vinic. Používané přípravky se ihned po aplikaci zapravují do půdy. Na takto ošetřených pozemcích je zákaz pěstování kořenové zeleniny v tomto i následujícím roce. Desinsekce pozemků je nejúčinnějším způsobem ochrany, neboť způsobuje úhyn 80 – 90 % líhnoucích se ponrav. V pozdější době, jakmile ponravy dosáhnou 2. a 3. vzrůstového stupně (šířka hlavové schránky 4 a 6,5 mm), jsou již značně odolné vůči chemickým přípravkům a ošetření selhává.
V současnosti jsou možnosti využití insekticidů velmi omezené. Dursban 10 G (chlorpyrifos) má povolení proti ponravám chrousta obecného pouze v lesních školkách a na okrasných rostlinách. Na Slovensku je možné proti ponravám v zelenině a lesních porostech použít přípravek Diazinon 10 G (diazinon).
Uvedené přípravky je nutno používat v souladu s platným Seznamem registrovaných přípravků na ochranu rostlin a s pokyny na etiketě daného přípravku. Použité přípravky pro ošetření na Slovensku musí být vždy v souladu s platným Prehľadom prípravkov na ochranu rastlín, mechanizačných prostriedkov na ochranu rastlín, ich výrobcov a držiteľov registrácie a za dodržení ochranných lhůt pro daný rok.
Ochrana proti larvám
Mimo brouků budou vážnými škůdci i ponravy (Melolontha melolontha – larvae). V roce 2008 od jara do konce července očekáváme škody způsobené 3. vzrůstovým stupněm ponrav v České republice na Moravě místy v okolí Židlochovic, Slavkova u Brna a Vyškova. Na Slovensku místy v jihozápadní části okr. Topoľčany, v severní polovině okr. Nitra, v jižní polovině okr. Vranov nad Topľou zasahující do jižní části okr. Humenné, v okr. Michalovce, Sobrance a v jižní polovině okr. Trebišov.
Abychom ve jmenovaných oblastech zabránili škodám na speciálních plodinách, doporučujeme zejména v blízkosti žírovišť chroustů zjistit před jejich výsadbou na jaře kontrolními výkopky početnost ponrav v půdě. Do výměry 0,3 ha je nutno kopat 5 – 10 sond, na větších pozemcích na každých 0,10 ha dvě až pět sond o rozměrech 100 100 60 cm (hloubka). Při zjištění více než 0,5 ponravy 3. vzrůstového stupně (šířka hlavové schránky 6,5 mm) nebo 1 ponravy 2. vzrůstového stupně (šířka hlavové schránky 4 mm) v průměru na 1 m2 nedoporučujeme zde zakládat ovocné a révové školky, neboť by došlo k jejich poškození. Rovněž již nedoporučujeme žádný chemický zákrok, protože ošetření se zcela míjí účinkem. V tomto případě je nutno hledat náhradní parcely se slabším výskytem ponrav.
Zjistíme-li ve výkopech pouze ponravy 3. vzrůstového stupně, lze pozemek použít k výsadbě ovocných a révových školek nebo jahodníkových plantáží již letos na podzim, neboť koncem července se ponravy zakuklí. V případě, že ve výkopech najdeme i ponravy 2. vzrůstového stupně (při hustotě jedné a více ponrav na 1 m2 ) nelze pozemky použít k výsadbě těchto kultur ani letošního roku, ani na jaře roku 2009.
Prognóza rojení chroustů v roce 2008
Česká republika
Rojení chroustů v ČR bude zabírat následující oblasti: celý Jihomoravský kraj (mimo střední část okr. Brno – venkov a severozápadní část okr. Vyškov), Zlínský kraj (mimo východní část okr. Uherské Hradiště, většiny okr. Zlín a východní poloviny okr. Kroměříž), západní polovinu okr. Přerov, okr. Nový Jičín (mimo jihovýchodní část), okr. Opava, severní polovinu okr. Bruntál, okr. Šumperk (mimo jižní část), celý kraj Jihočeský (mimo většinu okr. Strakonice a Prachatice), kraj Vysočina, Pardubický kraj, Královehradecký kraj a Liberecký kraj (mimo jižní část okr. Česká Lípa), okr. Děčín, severní polovinu okr. Ústí nad Labem a okr. Teplice, jihovýchodní polovinu okr. Příbram, okr. Benešov (mimo severní část), okresy Kutná Hora, Kolín, Nymburk, Mladá Boleslav a dále ostrůvek zabírající jihovýchodní část okr. Louny zasahující do jihozápadní části okr. Litoměřice, východní polovinu okr. Chomutov, okr. Rokycany zasahující do východní poloviny okr. Plzeň jih, jižní polovina okr. Sokolov, jihovýchodní část okr. Karlovy Vary zasahující do západní části okr. Louny a ostrůvek v jihozápadní části okr. Strakonice zasahující do severozápadní části okr. Prachatice.
Slovensko
Ve Slovenské republice jde o tři větší a tři malé oblasti. Malou oblast v západní části okr. Senica zasahující do severozápadní části okr. Malacky, dále malou oblast zabírající jižní část okr. Malacky a Pezinok, západní polovinu okr. Senec, okr. Bratislava a západní část okr. Dunajská Streda. Větší oblast zabírající okr. Komárno, Nové Zámky, Levice (mimo východní část), jižní polovinu okr. Zlaté Moravce, okr. Nitra, Šala, Galanta (mimo západní části), Trnava, Hlohovec, Piešťany (mimo severní části) a západní část okr. Topoľčany, celý Žilinský kraj (mimo okr. Martin, Trienčanské Teplice, jižní polovina okr. Tvrdošín, severní a jižní část okr. Lipovský Mikuláš) a dvě malé oblasti zabírající jižní polovinu okr. Poltár, okolí Popradu zasahující do západní části okr. Kežmarok a do západní poloviny okr. Spišská Nová Ves. Třetí velká oblast zabírá východní část okr. Košice, celý okr. Trebišov, Michalovce, Sobrance, Humenné (mimo východní část), téměř celou jižní polovinu okr. Medzilaborce, jižní část okr. Stropkov a celý okr. Vranov nad Topľou.
