Konkrétní územní předpoklady pro umístění zahradnického centra v Jenči u Prahy jsou vytvořeny celou řadou příznivých skutečností.
Jsou to jednak vhodné přírodní podmínky dané zejména různorodými a vláhovými poměry, vlastní zdroj závlahové vody, využitelné porosty stávajících dřevin, velký zdroj kvalitních zemin a ornice pro velkorysejší modelace terénu, těsná návaznost na stávající a nově budovanou komunikační síť, vlastní železniční vlečka, bezprostřední blízkost letiště a v neposlední řadě i vyjasněné a průhledné vlastnické vztahy. Důležitým předpokladem pro realizaci tohoto záměru je i potřeba situovat v tomto intenzivně zastavovaném prostoru nový, funkčně vzájemně provázaný systém sídelní a příměstské zeleně.
Řešení celého areálu je rozděleno do dvou časových a svým způsobem i věcných etap. Jejich pojítkem, oficielním vstupem do celého areálu i předpokladem dalšího rozvoje celého záměru je samostatný, nově budovaný komunikační sjezd ze stávající karlovarské silnice.
První etapa
Tato etapa zahrnuje celou severní polovinu areálu. Vstupní prostor (1) je řešen jako sestava tří pěstebních, kompletačních a výstavních skleníků s příchodovou halou, zimní zahradou a hlavním návštěvnickým parkovištěm (2). Na vstupní prostor navazují obloukovitě řešené výstavní plochy s možností využití i pro kompletaci a velkoprodej rostlinného materiálu (3). Celý další prostor první etapy je řešen jako velkoplošná modelace terénu. Vzniká zde sestava umělých kopců s celkem pěti vrcholy. Zájmovou i prostorovou osou těchto terénních úprav bude uměle vytvořená, údolní vodní plocha ve formě meandrujícího, měnlivě se rozšiřujícího potoka, s vlastním, upraveným vodním režimem, nezávislým na stávající vodoteči. Celá tato část terénních modelací je rozdělena do pěti tematických celků. Předně je to velká výstavní louka (4) s předpokládanými expozicemi trávníků a časovanými výstavami květinářských a školkařských firem. Kompoziční význam této plochy spočívá v tom, že je popředím a vyhlídkovým místem do celého širšího, prostorově členitého okolí (tématické celky 5, 6, 7, 8, 15). Prvním přímo navazujícím tematickým celkem je růžové návrší (5) se sortimentem vybraných, zejména pokryvných odrůd růží a dále vřesové návrší (6) s ukázkami různých variací použití vybraných vřesovištních rostlin. V obou těchto případech se bude jednat o příklad monotematického, v jistém směru abstraktního použití rostlinného materiálu. Výtvarným protikladem tohoto kompozičního pojetí sadovnických úprav bude navazující tematický celek (7), řešený v přírodním stylu jako výtvarná stylizace boroviny, březiny a jalovcové stráně s padající vodou, umístěný na nejvyšším, táhlém kopci s výraznou možností vyhlídek do celého prostru centra i do vzdálenějšího území. Navazují tematický celek údolní nivy (8) zdůrazní především velké trávníky v kontextu s tvarovostí a zrcadlením vodních ploch. Budou zde uplatněny sestavy vodních a bažinných rostlin a různé formy použití pohybující se vody v zahradní kompozici.
Samostatným tematickým celkem první etapy je závěrečná terénní modelace se dvěma různě vysokými vrcholy (9), řešená z hlediska přístupnosti jako okruhová promenáda s vrcholovým cílovým prostorem. Na celé ploše bude představeno praktické použití sortimentů dřevin, nejčastěji používaných v zahradách a parcích. Bude se tedy jednat o inspirační ukázkové sestavy, nikoliv o systematické či obchodní řazení. Zvláštní pozornost zde bude věnována taxonům vhodným pro suché polohy, protože nedostatek závlahové vody bude do budoucna pravděpodobně jedním z hlavních kriterií pro druhovou skladbu porostů sídelní zeleně.
Tématické celky 5, 6, 7, 9 zahrnující vrcholy terénních modelací budou současně i místy s programovanými vyhlídkami jednak do vybraných partií vlastního areálu zahradního centra a dále i do širšího okolí (provoz letiště aj.). Tato vyhlídkovost bude akcentována barevně a tvarově odlišnými altány na vrcholech pěti terénních vyvýšenin. Vznikne tak zároveň sestava cílových míst návštěvnických procházek. Zpřístupnění veškerých těchto zařízení bude jednak formou bezbariérových chodníků a dále systémem přírodních stezek.
Druhá etapa
Realizace zahradního centra zahrnuje prakticky celou jižní polovinu řešeného území. V návaznosti na okraj intravilánu obce Jenče se předpokládá čistička odpadních vod (10), zaručující únosnou čistotu areálem protékajícího Jenečského potoka. Expozice a půjčovna stálezelených dekoračních dřevin (11) ve formě skleníkové stavby a venkovních ploch s upraveným mikroklimatem by měla vytvořit hlavní dominantní stavbu oficielního vstupu do řešeného areálu. V tomto komerčně významném místě, opticky plně exponovaném z přilehlé frekventované komunikace je situováno maloprodejní obchodní centrum (13). Jeho součástí je živými ploty členěná kontejnerovna, sestava prodejních budov a parkoviště, s navazující terasovitě uspořádanou restaurací umožňující panoramatickou vyhlídku na celý areál zahradního centra (poloha na vyvýšeném terénu). Navazující mírně se svažující stráň, přemostěná pěší lávkou (14) je řešena jako sestava květnatých suchých zídek v kombinaci se sortimentem okrasných travin a doplňujících trvalek. Centrální část druhé etapy (15) budou tvořit rozsáhlé travnaté plochy s využitím stávajících porostů stromů. Vzhledem k tomu, že se zde jedná o půdně, vláhově a mikroklimaticky velmi příznivou lokalitu, navrhuje se zde opakovaný systém každoročních přehlídek cibulovin a letniček. Celá tato plocha bude návštěvnicky vnímána jednak z různých typů pěšin a chodníků a dále z vyvýšené pěší lávky, vedené od restaurace (13) v úrovni korun stromů. V navazujícím prostoru s analogickými přírodními podmínkami budou situovány rododendrony s trvalkami (16). Jižní okraj tohoto tematického celku, plně exponovaný k jihu bude využit k představení sadových růží a skalníků (17). Vzhledem k tomu, že předpokládanými návštěvníky budou také matky s dětmi je součástí řešení i dětské herní a cvičné zařízení (18).
Velmi výraznou součástí areálu bude celkem sedm vzorových zahrad (19). Jejich pojetí bude řešeno tak, aby zde vynikla zejména důležitost a bohatá dojmová působnost čili estetický potenciál sortimentu rostlin který má zahradnictví jako obor k dispozici. Proto je tématem čtyř zahrad jaro, léto, podzim a zima. Obsahový rámec pojetí či výtvarná stylizace zahradního prostředí budou prezentovány dvěma protipólovými řešeními - jednak na úrovni zahrady přírodní a dále zahrady abstraktní. Tematiku vzorových zahrad bude uzavírat zahrada s kombinovanými hospodářským a obytným využitím, jako toho času náš nejčastější typ zahradního prostředí.
Obsahovým pokračováním expozice zahrad budou vzorové stříhané ploty a stěny, spojené s vystavováním a prodejem uměleckých zahradních doplňků (20). Řešení bude provedeno formou více méně uzavřených malých prostorů. Navazující rozsáhlá travnatá plocha (21) spojená přímo s travnatými plochami první etapy (8), vytváří větší volný prostor jako protiklad k určité uzavřenosti většiny ostatních tematických celků a současně pohledové popředí panoramatu terénních modelací první etapy (7,8,9). Obsahově je tento tematický celek místem pro expozici popínavých dřevin ve formě trelážové promenády a prostorem pro tzv. soliterní typy dřevin. Ve formě dlouhého členitého záhonu zde bude realizován základní sortiment trvalek a nízkých dřevin ve smyslu postupné doby květu a estetické působnosti v průběhu roku.
Významnou součástí zahradního centra bude dále výstavní a pěstební zahrada se sortimentem ovocných dřevin, zelenin a léčivých rostlin (22). Bude tak reagováno na skutečnost, že hospodářské využití zahrad představuje v naší zemi určitou tradici, danou nikoliv pouze ekonomickými důvody jejich uživatelů, jak se často nesprávně tvrdí. Samostatným tematickým celkem bude vlastní zahradnické zařízení, zajišťující praktický provoz, údržbu a obnovu celého areálu (23).
Navržená I. a II. etapa realizace zahradnického centra má možnost dalšího případného rozvoje. Je to jednak již zahájená výstavba hal tržnicového typu se samostatnou stávající železniční vlečkou v severním okraji areálu (25) a rezervní plochy v jižním okraji areálu navazující velmi výhodně přímo na frekventovanou veřejnou komunikaci (24). Svým způsobem je další rozvojovou možností předpokládaná plocha veřejného parku, navazující na východní okraj řešeného areálu (26).
Jak vyplývá ze stručného uvedení koncepce zahradního centra je jeho realizace firmou Arboreal Praha od samého počátku chápána nikoliv pouze z hlediska komerčního, ale současně a neoddělitelně i jako potřeba vytvořit zahradnické, osvětově propagační centrum pro aktivní tvorbu životního prostředí skutečně reálnými, tradičně zahradnickými přístupy. Myslím, že bychom více než o tom, zda se jedná o záměr více či méně reálný měli přemýšlet v tom smyslu, zda náš obor takovéto centrum potřebuje či nikoliv. Analogický záměr, který měl Arnošt Silva - Taroucca koncem předminulého století, to je vybudovat v Průhonicích výtvarně a nikoliv systematicky koncipovanou sestavu okrasných rostlin spolu s jejich výrobou a prodejem byl definitivně ukončen v roce 1962 převzetím objektu parku tehdejší Československou akademií věd. Další osudy dendrologické zahrady v Průhonicích, s jejímž budováním jsme započali po roce 1970 a jež byla v tomto všezahradnickém smyslu koncipována je v současné době z hlediska zatím nedokončené privatizace půdy ne plně ujasněný. Proto velké díky našim kolegům v Brně za vybudování a stále rozvíjení botanické zahrady při Mendelově zemědělské univerzitě i všem ostatním, kteří se dosud snaží udržet náš obor na evropské úrovni i těm, kteří se o to momentálně v Jenči u Prahy nově pokouší.
