Nastává čas, kdy je již v našich sadech úroda veškerého ovoce sklizena, částečně je i zkonzumována a částečně čeká na svoji příležitost, ať již jako zpracovaný produkt v podobě marmelád, džemů, moštů a vůbec nápojů všeho druhu nebo v podobě dezertního ovoce uskladněného v chladírnách a skladech, odkud posléze zamíří na stůl ke spotřebiteli.
Spotřebitel právem očekává, že ovoce, které si přinese domů, bude kvalitní, vzhledově atraktivní, zdravé a bez známek poškození manipulací či napadením chorobami nebo škůdci. Vedle vysoké kvality konzument požaduje, aby ovoce (a zelenina) obsahovala nízké nebo dokonce žádné zbytky přípravků na ochranu rostlin. V návaznosti na tyto požadavky maloobchodníci stanovují dodavatelům velmi přísná kritéria, která musí splnit, aby se jejich plodiny dostaly do prodeje.
Paralelně s tímto trendem probíhá proces stahování účinných látek z trhu. Jedná se o známé účinné látky používané v ochraně ovocných rostlin řadu let. Místo nich se však na jejich místě náhradou neobjevuje dostatečné portfolio nových látek a přípravků, takže je stále obtížnější založit účinnou ochranu například proti nebezpečným houbovým patogenům nebo škůdcům. Je třeba zmínit, že právě v případě trvalých kultur a režimu integrované produkce představuje ochrana ovoce ucelený systém, kde vyřazení některých pesticidů či skupin účinných látek „rozhodí“ celý systém ochrany proti škodlivým organismům, ať už z pohledu biodiverzity v prostředí sadu, antirezistentních strategií nebo vůbec dostupnosti ochranných opatření například v případě některých indikací nebo přípravků s omezeným povoleným počtem aplikací za rok. To vše vyvolává u ovocnářů obavy o velikost a rentabilitu jejich budoucí produkce.*
Text Ing. Jana Kloutvorová,1 Ing. Martin Ludvík,2 prof. Ing. Jana Hajšlová,3 1Svaz pro integrované systémy pěstování ovoce, 2Ovocnářská unie ČR, z. s. , 3Vysoká škola chemicko-technologická, Praha
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 12/2021.
