Člověk se dnes a denně dostává do přímého kontaktu s celou řadou kontaminujících látek, které mohou ovlivňovat řadu metabolických procesů a dějů v jeho organismu a jejich prostřednictvím i lidské zdraví. Hlavními kontaminanty jsou spotřebitelskou veřejností trvale vnímány především pesticidy a jejich rezidua. Neustále se hovoří o „koktejlech“ pesticidů, ale málokdo zmiňuje, že tyto tzv. koktejly je třeba chápat v mnohem širším pojetí, které zahrnuje všechny cizorodé látky obecně.
Patří k nim například látky přírodního původu, jako jsou třeba mykotoxiny; významné akutní zdravotní problémy mohou způsobovat mikrobiální kontaminace.Kontaminujícími látkami jsou též látky zcela cizorodé, jako jsou mikroplasty, nejrůznější chemické látky obsažené např. v kosmetických přípravcích a čisticích prostředcích či nejrůznější konzervační látky, které například prodlužují trvanlivost potravin (což je jistě výhodné pro prodej v supermarketech a možná i pro snížení plýtvání potravinami, ale na druhé straně mohou určitým způsobem mít vliv třeba i na střevní mikrofloru) apod.
Čeští ovocnáři produkující ovoce v integrovaných systémech pěstování zareagovali na trend spotřebitelů požadujících omezování kontaminantů a přihlásili se k tomu, že půjdou cestou využívání technologií zajišťujících tzv. nízkoreziduální IP produkci. Což znamená, že například u jablek a hrušek z jejich sadů obsah reziduí nepřesáhne 30 % legislativního MLR (maximálního limitu reziduí). Pro pěstitele to není a nebude jednoduchý úkol. Od doby, kdy se pravidla pro nové období SZP připravovala (min. tři až čtyři roky zpětně), totiž došlo k některým podstatným změnám. Základní problém, s nímž se budou muset pěstitelé „poprat“, je zcela paradoxně politika EU a požadavky Green Deal a strategie Farm to Fork.
V rámci řešení projektu TAČR – SS01020234 „Snižování zátěže potravního řetězce a životního prostředí rezidui přípravků na ochranu rostlin při produkci ovoce,“ na jehož řešení se partnersky podílejí organizace VŠÚO Holovousy, VÚRV Ruzyně, VŠCHT Praha a OUČR, jsou realizovány pokusy s cílem ověřit terminální hladinu reziduí vybraných účinných látek i po několikanásobné aplikaci během vegetace právě z pohledu zajištění tzv. nízkoreziduálního IP limitu. V loňském roce byly v periodiku Zahradnictví prezentovány některé výsledky z těchto pokusů (Zahradnictví 12/2021), dnes v tomto čísle předkládáme pěstitelům další dílčí výsledky získané v roce 2022. Pokusy proběhly v klasické provozní (komerční) výsadbě jabloní (Hořicko, Královéhradecký kraj) na odrůdě Gala.
Text Ing. Jana Kloutvorová,1 Ing. Martin Ludvík,2 prof. Ing. Jana Hajšlová,3
1Svaz pro integrované systémy pěstování ovoce, 2Ovocnářská unie ČR, z. s., 3Vysoká škola chemicko-technologická, Praha
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 12/2022 s tématem měsíce Ovocnářství.*
