Přes neustálý nárůst organicky pěstované zeleniny jsou pesticidní přípravky, jejich rezidua nebo metabolity nejčastěji nacházenými a ze zdravotního hlediska nejzávažnějšími kontaminanty, se kterými se spotřebitel setkává. Ke kontaminacím dochází přesto, že jsou zavedeny systémy GAP (Good Agriculture Practice), jsou používány nové přípravky a malé aplikační dávky, je zavedena přísná evidence o hospodaření a kontrola pesticidních přípravků – ve všech případech jsou tyto kontaminace způsobeny selháním lidského faktoru. Ve většině případů se jedná o nesprávnou aplikaci použitím nevhodného přípravku, jiné než povolené dávky, nedodržením ochranné lhůty apod.
Ani výklad pojmů „pesticid“, „residuum“ a „metabolit“ nejsou vždy správné.
Co to jsou pesticidní přípravky?
Definice pojmu “pesticid“ není z celosvětového pohledu jednotná. Většinou se ale pod pojmem pesticidy uvažují chemikálie nebo směsi chemikálií používané k prevenci, eliminaci nebo kontrole nežádoucího hmyzu, rostlin a živočichů.
Podle mezinárodní definice formulované komisí Codex Alimentarius (Codex Alimentarius Commission – CAC) se jako pesticidy označují všechny sloučeniny nebo jejich směsi, určené pro prevenci, zničení, potlačení, odpuzení či kontrolu škodlivých organismů (t.j. nežádoucích rostlin, mikroorganismů či živočichů) během produkce, skladování, transportu, distribuce a zpracování potravin, zemědělských komodit a krmiv a dále látky aplikované u zvířat proti ektoparazitům. Termín „pesticidy“ zahrnuje též sloučeniny používané jako „desikanty“, „regulátory“ či „stimulátory růstu“, „inhibitory klíčení“ či aplikované na plodiny premergentně nebo postemergentně nebo jako přípravky posklizňové.
Aby se předcházelo výkladovým nesrovnalostem, EU ve svých legislativních odkazech používá širší termín „prostředky na ochranu rostlin a biocidy“ (viz úplná definice Směrnice Rady 91//414/EES).
Z hlediska praktického použití se pesticidní přípravky rozdělují podle cílových skupin škodlivých organismů, u kterých vyvolávají toxické účinky, které vedou k jejich likvidaci nebo významnému omezení.
Z aplikačního hlediska mezi nejvýznamnější skupiny patří:
• herbicidy (proti plevelným rostlinám),
• fungicidy (proti houbovým chorobám),
• insekticidy (proti hmyzu),
• akaricidy (proti roztočům),
• nematocidy (proti háďátkům),
• molluskocidy (proti měkkýšům),
• rodenticidy (proti hlodavcům).
Speciálními pesticidními prostředky jsou dále
• regulátory růstu kulturních rostlin,
• retardátory klíčení.
V České republice je v souladu s § 39 odst. 3 zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů vydáván Státní rostlinolékařskou správou (SRS) „Seznam registrovaných přípravků na ochranu rostlin“. Tento seznam je platný pro příslušný kalendářní rok a je proto každoročně aktualizován. Touto formou je veřejnost informována o přípravcích na ochranu rostlin, které na základě příslušných rozhodnutí o jejich registraci jsou povoleny k uvádění na trh a používání.
Rozhodnutí o registraci přípravků na ochranu rostlin je uděleno na základě zhodnocení SRS, posouzení Národním referenčním centrem pro pesticidy Centra zdraví a životních podmínek Státního zdravotního ústavu v Praze v rámci registračního řízení v kompetenci SRS a na základě posudku Ministerstva zdravotnictví ČR.
Uživatelé přípravků se při své činnosti musí řídit návodem a ostatními údaji na obalu přípravku nebo v příbalové dokumentaci a tím chránit sebe, neohrožovat bezpečnost potravin a životní prostředí.
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 1/2011.
Text a foto Doc. Ing. Luboš Babička, CSc.,
