Pěstování révy vinné v Čechách má starou tradici a je opředené bájemi a pověstmi. Jeho počátky jsou spojovány s postavou sv. Václava, který je považován za patrona českých vinařů. To potvrzuje i Svatováclavská legenda zobrazená freskami na stěnách schodiště do kaple sv. Kříže na hradě Karlštejně.
S postupným rozšiřováním křesťanství byly kolem klášterů vysazovány vinice, protože k bohoslužebným obřadům bylo zapotřebí víno. Později se vinařstvím začala zabývat i šlechta a měšťané, zejména výsadbou vinic kolem větších měst, protože výroba vína a jeho prodej, jim přinášel větší užitek než z jiných zemědělských plodin. K rozšiřování ploch vinic a jejich lepšímu ošetřování došlo za vlády Karla IV., který vinařství nejen podporoval, ale dal mu i právní rámec vydáním královského mandátu roku 1358. V něm přímo nařizoval zakládat ve vhodných místech vinice, což dosvědčuje i zápis v kronice Beneše Krabice z Veitmile, kniha IV., z roku 1348. Zřídil také úřad perkmistra hor viničních a vydal Právo viničné. Chránil české vinaře před konkurencí zahraničních vín zákazem šenkování cizích vín v Českém království. Největší rozlohu vinic, asi 4000 ha, mělo české vinařství za vlády Rudolfa II., kdy například jen na území Prahy bylo 720 ha vinic. Praha byla v té době největším vinařským městem v Čechách. Měla větši výměru vinic, než má v současné době celý český vinařský region.
V dalších stoletích docházelo ke stagnaci a postupnému úpadku, který byl zpt1sobený různými příčinami. Byly to jednak válečné události, zejména třicetiletá válka, při níž bylo zničeno mnoho vinic a vypálena některá vinařská města. Objevily se dosud neznámé choroby (plíseň révová, padlí révové) a škůdci, proti kterým neuměli tehdejší vinaři révu chránit. Lidé ztráceli zájem o pěstování révy vinné a raději se věnovali rozvíjejícímu se řemeslu, obchodu a později i průmyslu. Další příčinou byla špatná agrotechnika, výživa a nízké výnosy hroznů. Na pozemcích po vyklučených vinicích se začaly vysazovat sady a pěstovat jiné výnosnější zemědělské plodiny, které nevyžadovaly tolik ruční namáhavé a odborné práce. Na úpadku se podílel i rozvoj pivovarnictví a obliba pití piva. Nepříznivý vliv měl také dovoz levných zahraničních vín. Pokles ploch vinic se nezastavil. Byla -li v roce 1756 plocha vinic 3336 ha, tak v roce 1847 klesla na 1802 ha a v roce 1958 na 212 ha. V roce 1960 byla nejmenší v dějinách českého vinařství a činila 163 ha. Teprve v roce 2000 dochází k postupné obnově přestárlých a vysazování nových vinic. Minulost českého vinařství nám připomíná mnoho historických památek, z nichž alespoň některé je nutno připomenout.
– V Praze je to pečeť viničního úřadu z roku 1389 s motivem knížete Václava, kamenný viniční sloup z roku 1676, který stoji na nároží křížovnického kostela sv. Františka, dále viniční sloup na náměstí v Proseku, viniční domy, domovní znamení, názvy čtvrti města a ulic.
– V Mělníku socha Karla IV. z roku 1878, s nápisem oslavujícím révu, postavená rytířem z Neuber ku, korouhev cechu vinařů z roku 1742 a oltář v kostele sv. Petra a Pavla s vinařským motivem. Dále kapličky a vinařské domky.
– Ve zdi litoměřického hřbitova se zachoval v hrubě provedené edikule se štítovým nástavcem zakončeným křížem vinařský motiv, kaplička na Polabí a oltář ve farním kostele u Všech svatých s figurálním motivem sv. Václava s kádi naplněnou hrozny.
– Ve Slaném se nachází sloup vinařů a rybářů, patrně již ze 14. století.
– U obce Dřív stával starobylý vinařský sloup z druhé poloviny 18. stol., který byl vandaly poničen. Jeho torzo je ve vinařské expozici mělnického regionálního muzea.
Upomínek na slavnou minulost českého vinařství je daleko víc. U všech památek jsou převážně ústředními postavami kníže Václava a český král Karel IV.
V současné době má český vinařský region plochu 507 ha registrovaných vinic, to je 3,7 % z celkové plochy vinic ČR. Po stránce vinohradnické je nejseverněji položený na území našeho státu. Rozkládá se v přírodně nejkrásnějších místech středních a severních Čech. Vysázené vinice dotvářejí ráz krajiny. V regionu jsou k pěstování révy vinné využívány zejména chráněné, svažité pozemky s jižní, jihovýchodní a jihozápadní expozicí. Podle terénního průzkumu vinařských obcí z minulých let, je v Čechách 1403 ha vhodných poloh pro pěstování révy vinné a podle údajů z digitalizovaných map katastrálních úřadů dokonce 2757 ha.Viniční polohy a tratě nevytvářejí ucelenou územní plochu, ale jsou roztroušeny z větší části kolem toků řek Berounky, Vltavy, Labe a v Českém středohoří. Vinařské obce se nacházejí v bývalých okresech Praha –východ, Praha–západ, Beroun, Mladá Boleslav, Mělník, Louny, Litoměřice, Most, Kutná Hora a Praha. Český vinařský region má 55 vinařských obcí na 76 katastrálních územích a v nich 155 viničních tratí. Dělí se na šest vinařských oblasti a to: pražskou, mělnickou, roudnickou,. žernoseckou, mosteckou a čáslavskou. Nejvýznamnějšími a nejznámějšími místy po stránce vinařské jsou Mělník, Karlštejn, Roudnice nad Labem, Velké Žernoseky, Most a Litoměřice. Největší registrovanou plochu vinic l86,1 ha má oblast mělnická a neumenši 19,2 ha oblast čáslavská. V novém, již připraveném vinařském zákoně bude počet oblastí snížen na tři, a to na pražskou, mělnickou a litoměřickou.
Nejvíce. pěstovanou odrůdou pro výrobu bílých vín je `Müller Thurgau` (28 %) a `Ryzlink rýnský` (18 %). Na podstatně menších výměrách se pěstuji doplňkové odrůdy jako `Rulandské bílé` a `R. šedé`, `Tramín červený`, `Muškát moravský`, `Sylvánské zelené`, `Chardonnay` a jen ojediněle `Veltlínské červené rané`, `Muškát Ottonel` a `Pálava`. Pro výrobu červených vín jsou to `Svatovavřinecké`, `Modrý Portugal`, `Rulandské modré` a `Zweigeltrebe`. Poměr pěstovaných bílých odrůd k modrým je 60 : 40. Výnosy hroznů se v průměru všech pěstovaných odrůd pohybuje od 4 do 7 t.ha-l. Stávající vinice jsou ze 45 % na středním a 55 % na vysokém vedení. Rozdílné půdní a mikroklimatické podmínky v různých lokalitách působí na proměnlivost charakteru odrůdových vin. Klimatické podmínky v této
okrajové oblasti nezaručují každoročně dokonalé vyzráváni hroznů, proto se střídají ročníky s možností výroby vynikajících přívlastkových vín, s ročníky méně příznivými. Česká vína vynikají jemností, vůni po ovoci či květinách a přísně odlišenou odrůdovou chutí. Osobitost těchto vin je v posledních letech velmi ceněna na různých soutěžích a přehlídkách jakosti. Stávají se oprávněný mi konkurenty nejen vínům moravským, ale i zahraničním.
Český vinařský region bude po vstupu do EU zařazený do zóny A, moravský d,o zóny B. V zóně A je povoleno v nepříznivých létech zvýšit cukernatost moštu řepným cukrem maximálně o 5,9 stupňů NM, v zóně B jen o 4,2 stupně NM.
Českým vinařům a jejich podnikům končí v příštím roce možnost výsadeb nových vinic a tím i čerpáni :finančních prostředků z vinařského fondu. I když nové výsadby podpořila vláda ČR svým usnesením č. 144/2002, nebude po vstupu do EU možné vysazovat nové vinice nad rámec stávajících ploch a bude umožněna jen jejich obnova. Nový vinařský zákon a legislativa v evropské unii zavede řadu opatřeni, na které se musí vinaři řádně připravit a také je dodržovat.
