Cestní síť je významným funkčním i estetickým prvkem v zahradách a parcích všech typů. V mnoha případech je konstrukce cest tvořena živičnými materiály, které jsou pro tyto účely nevhodé. Jejich životnost je dnes již většinou u konce a jejich použití pro rekonstrukci je nežádoucí jak z hlediska ochrany životního prostředí, tak z hlediska estetického.
Příkladem úspěšného řešení rekonstrukce parkových cest bez použití živičných materiálů je způsob obnovy městského parku Michalov v Přerově, kde byla při rekonstrukci použita technologie mechanicky zpevněného kameniva s obrusnou vrstvou žlutého zbarvení. Výsledek splňuje náročné požadavky kladené na přírodní prostředí v městské zástavbě.
Mechanicky zpevněné kamenivo
Cílem rekonstrukce parkových cest a zpevněných ploch městského parku Michalov v Přerově byla obnova nevyhovujících živičných krytů cest s tím, že bude dodržen historický přírodní charakter lokality a současně bude možné obnovit starou lipovou alej a ostatní stromovou výsadbu ve zpevněných plochách. Jako nejvhodnější byla zvolena technologie výstavby mechanicky zpevněným kamenivem. Jedná se o postup, který se v klasickém silničním stavitelství používá jako podkladní konstrukční vrstva vozovky, avšak např. u lesních odvozních cest se tento typ zpevnění s výhodou aplikuje jako krytová vrstva vozovky. Důvodem jsou nižší náklady na výstavbu, maximální míra použití přírodních materiálů a vyšší estetická hodnota výsledné stavby. Konstrukce je pružnější a umožňuje zdravý pohyb uživatelů. Svůj význam má i vzdušnost konstrukce, která umožňuje výsadbu dřevin přímo do komunikací.
Postup obnovy
Výškové vedení trasy cest bylo navrženo tak, aby byl co nejvíce kopírován terén. Niveleta cest byla vedena mírně nad terénem, čímž je zajištěno, že nedochází k jejich podmáčení. Bylo požadováno, aby navrženými úpravami nedocházelo ke zhoršení hydrologických poměrů v lokalitě, proto je odvodnění povrchu řešeno 3% příčným sklonem jednotlivých konstrukčních vrstev komunikací a srážková voda je tak odváděna do okolních travnatých ploch.
Od travnatých ploch byly veškeré komunikace odděleny ocelovou pásovinou upevněnou bodově na svislých ocelových prvcích, což má zabránit prorůstání travního drnu do komunikací. Pásovina byla instalována před samotnou navážkou krytové vrstvy z mechanicky zpevněného kameniva a byla umístěna částečně nad okolní terén.
Konstrukční vrstvy zpevnění byly vytvořeny podkladem ze štěrkodrti frakce 63–125 mm o tlušťce 20 cm a krycí vrstva mechanicky zpevněným kamenivem frakce 0–32 mm o tloušťce 15 cm.
Míchání dvou frakcí
Způsob výroby směsí pro mechanicky zpevněné kamenivo je technologicky velmi důležitý a jejich příprava je nejkvalitnější na cyklických míchacích zařízeních. Na pěších komunikacích a plochách v parku Michalov však byl použit alternativní způsob výroby mechanicky zpevněného kameniva metodou míchání dvou frakcí kameniva 0–4 mm a 4–32 mm na zpevněných plochách s průběžným vlhčením na požadovanou optimální vlhkost. Tento způsob příravy byl využit z důvodu menšího zatížení krytu cest, které jsou určeny především pro pěší pohyb. Úprava vlhkosti směsi kameniva před její pokládkou a hutněním byla provedena tak, aby odpovídala optimální vlhkosti stanovené laboratorně podle Proctorovy standardní zkoušky zhutnitelnosti. Před započetím úpravy vlhkosti bylo nutné zjistit aktuální vlhkost zeminy a provést dovlhčení na požadovanou hodnotu. Skutečnou vlhkost na stavbě lze pak zjistit váhovou metodou jako poměr hmotnosti vody v zemině k hmotnosti vysušené zeminy a vyjadřuje se v procentech.
Požadavkem objednatele bylo také obnovit historický charakter parku a původní žluté zbarvení povrchu komunikací. Z tohoto důvodu byla použita technologie obrusné vrstvy na mechanicky zpevněné kamenivo, kdy bylo použito drobné drcené kamenivo z kamenolomu Žlutava frakce 0–4 mm v tloušťce 1 cm. Vzhledem k jeho špatné kvalitě byla navržena vápenná stabilizace obrusné vrstvy. Vápenná stabilizace nemá za účel zvýšení únosnosti stabilizované vrstvy, ale odstranění jemných prachovitých částic z navezeného materiálu, zmenšení rozbřídavosti a lepivosti materiálu a jeho reakce citlivosti na vodu. Další výhodou vápenné stabilizace, na rozdíl od cementové, je snadnější rozpojitelnost a s tím spojená snadnější údržba při poruše povrchu. Povrch zůstává nadále vzdušný a není ohrožena výsadba dřevin do plochy komunikací. Vápenná stabilizace také zachová pružnost povrchu parkových cest.
Při velkých objemech pokládaných vrstev je vhodné realizovat míchání v míchacích centrech, při malém množství je možné mísení materiálu v míchacích zařízeních na stavbě, což byl také způsob, který byl použit při rekonstrukci v parku Michalov. Odstraní se tím velká prašnost při dávkování a zapracování vápna přímo na ploše.
Obrusná vrstva se pokládala na vrstvu mechanicky zpevněného kameniva způsobem, kdy se vrstva mechanicky zpevněného kameniva nejprve upravila latí do 3% oboustranného střechovitého sklonu a byla uhutněna bez vibrací. Povrch byl následně rozrušen a ošetřen obrusnou vrstvou o tloušťce 1 cm. Obrusná vrstva se upravila latí taktéž do požadovaného sklonu 3 % a byla zapracována do povrchu mechanicky zpevněného kameniva válcem s vibrací. Zde je nutné upozornit na nutnost dodržet požadované příčné sklony a jednotné tloušťky obrusné vrstvy v celé šířce příčného profilu.
Ošetřování obrusné vrstvy stabilizované vápnem po rozprostření a uhutnění spočívá v ochraně před vypařováním vody po dobu sedmi dní. Vrchní vrstva se buď kropí vodou nebo se zakryje rohožemi, je možné ji zakrýt i neprodyšnou fólií. Při realizaci vápenné stabilizace obrusné vrstvy v parku Michalov byla zvolena metoda kropení vodou z důvodu velké rozlohy stabilizovaných ploch. Po dobu zrání stabilizované vrstvy (sedm dní) je třeba vyloučit provoz po takto ošetřených cestách.
Výhody zpevněného kameniva
Použití nestmelené vrstvy typu mechanicky zpevněného kameniva jako kryt komunikace prokázalo nesporné výhody:
• Nestmelené vrstvy ve formě krytu vhodného zbarvení splňují požadavek na vhodné a citlivé estetické začlenění komunikací do okolního prostředí.
• Nestmelený charakter konstrukčních vrstev umožňuje stromovou výsadbu v bezprostřední blízkosti zpevněných ploch.
• Spolu s přírodním a pružných charakterem cest vytváří příznivé podmínky pro rekreační a některé sportovní aktivity, například pro oblíbený kondiční běh v městských parcích.
• V případě požadavků na historický charakter obnovy pěších komunikací jsou nestmelené směsi a mechanicky zpevněné kamenivo nejvhodnější volbou.
• Svým přírodním charakterem odpovídá současnému požadavku na přírodě blízké a šetrné technologie.
• Jedná se o konstrukci, která je snadno opravitelná.
Současně však použití mechanicky zpevněného kameniva s sebou nese i určitá specifika, se kterými je třeba počítat už při přípravě investičního záměru:
• Při pokládce je nutné dbát na technologickou kázeň a dodržení požadovaného příčného sklonu všech konstrukčních vrstev zpevnění včetně zemní pláně, tj. 3–5 %.
• Vzhledem k samotné podstatě nestmelených směsí je třeba si uvědomit, že se jedná o prašné kryty komunikací, což může být při větrném počasí pro návštěvníky parku nepříjemné.
• U zpevněných ploch může být problematické povrchové odvodnění příčným sklonem krytu z mechanicky zpevněného kameniva. U větších ploch je vhodné plochu rozčlenit výsadbou dřevin na dílčí plochy a ty vyspádovat k plánované výsadbě.
• Krytové vrstvy z nestmelených směsí jsou po déle trvajících deštích a zejména v období jarního tání sněhu náchylné na poškození vlivem snížené únosnosti a rozbřídání. V této době je vhodné regulovat pohyb po komunikacích, což je možné zejména u oplocených parků se vstupními branami.
• Pokud je technologie nestmelených vrstev použita jako krytová vrstva, je třeba počítat s častějším a zejména průběžným požadavkem na údržbu. Pokud se plánuje údržba ve vlastní režii, je třeba počítat s potřebnou mechanizací i na úpravu příčného sklonu a hutnění vrstvy (požadavek minimálně jednou ročně).
Rekonstrukce pěších komunikací v parku Michalov v Přerově technologií mechanicky zpevněného kameniva splnila požadavky na ni kladené. Výsledný estetický dojem, přírodní charakter cest a jejich žluté zabarvení odpovídá požadavku na historické pojetí rekonstrukce. Nestmelený charakter krytové vrstvy umožnil obnovu lipové aleje.
Text a foto Ing. Petr Hrůza, Ph.D., Dr. Ing. Et Ing. Miroslav Kravka, Mendelova univerzita v Brně
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 8/2012.
