Na optimalizaci poměru intenzity růstu a zatížení stromů plodností závisí nejen pravidelnost a výše sklizně, ale zejména kvalita produkce jak v roce, kdy provádíme níže uvedené zásahy, tak v letech následujících.
Vedle samotného řezu nadzemní části stromů a případně řezu kořenů nastupovaly v průběhu let určité chemické látky pro regulaci růstu. Mnoho z nich postupem času zmizelo. Na trhu byly dvě velmi dobré látky. Byl to Alar, který byl po Evropě velmi rozšířený a velmi dobře reguloval plodnost u jabloní, a Cytocel byl takovým příkladem u hrušní. Oba tyto přípravky zmizely v průběhu 90. let, jelikož zanechávaly rezidua v půdě).
Dnes, ať už ve Velké Británii, Nizozemsku, Belgii nebo ve velké části Německa je možnost regulace pomocí mechanické či chemické probírky plodů, řezu kořenů a užití Regalisu.
Hovoříme-li o regulaci růstu jedná se o udržení rovnováhy uvnitř rostliny. Ta potom zajišťuje pravidelnou plodnost. Největším úskalím, zejména u triploidních odrůd jako je ´Jonagold´ nebo ´Mutsu´, je střídání plodnosti, kdy v jednom roce stromy přeplozují a v druhém roce nenasadí. Během svých cest po střední Evropě, Polsku, jsem zjistil, že alternace je tam mnohem závažnějším problémem než v severních zemích.
Špatná násada plodů
V modelovém příkladu je na stromě obrovské množství plodů. Strom v důsledku toho, že musí takové množství plodů živit, ztrácí vitalitu, což znamená, že prakticky neroste. Ačkoliv někteří lidé varují před přílišným růstem nebo vůbec před růstem stromu, je třeba si uvědomit, že nějaký přírůstek potřebujeme. Rok přeplození znamená také příliš malé plody. Znamená to také, že strom nemá potřebný počet listů, které mají živit plody, což má za následek to, že plody jsou nevybarvené a neobsahují dostatečné množství cukru. Co však udělá pěstitel, pakliže plody nejsou vybarvené a nemají dostatečnou velikost? Ponechá sklizeň na stromě viset delší dobu. Výsledkem je ovšem podstatné zhoršení kvality i množství květních pupenů pro příští rok.V příkladu následujícího roku, který pro nás bude jakoby modelově rokem, kdy strom vynechá, tedy máme špatnou květní násadu a špatnou kvalitu květních pupenů v důsledku okolností předchozího roku. Výsledkem je silný růst. Tento velmi intenzivní růst má za následek to, že rostlina distribuuje vápník do mladých výhonů, což znamená, že obsah vápníku připadající na plody je příliš malý. Plody jsou v roce, kdy je slabá násada a slabá plodnost, velké až obrovské. To je způsobeno také velkým množstvím draslíku v těchto plodech, což má za následek samozřejmě problém s hořkou pihovitostí a samozřejmě velmi špatné vybarvení, neboť rostlina i její plody rostou příliš rychle. Samozřejmě, že tento modelový příklad je určitá forma extrému. Ne ve všech letech je situace takto vyhrocená.
Metody regulace růstu
Aplikace Regalisu a řezu kořenů jsou v Nizozemsku běžnou praxí. Existuje ještě metoda nařezávání kmenů, ale této záležitosti se v rámci našich témat prozatím věnovat nebudeme.
1. Řez kořenů
Chceme-li provádět řez kořenů a nemáme-li v sadu k dispozici závlahu, provádíme tento řez kořenů zásadně po sklizni. Obvykle to bývá v listopadu nebo zkrátka právě po opadu listů.
Řez v tomto období je to pro rostlinu méně krutý, než kdybychom kořenový řezali na jaře. Při podzimním řezu je mnohem menší riziko, že rostlina bude trpět nedostatkem vody a kořeny mají určitý čas se trochu zregenerovat. V případě, že máme k dispozici závlahu, je možné provádět řez i v jarním období. V takovém případě je intenzita růstu mnohem více brzděna.
V případě maloplodých odrůd jako jsou ´Gala´, ´Golden Delicious´ nebo ´Delcroft´, možná je to i případ odrůdy ´Šampion´, řežeme kořeny po sklizni, v listopadu. Důvodem je vysoké riziko následného zmenšení plodů při provádění jarního řezu kořenů.
Řez kořenů aplikujeme v roce, kdy byl růst extrémně silný a také tehdy, jestliže v tom roce byla velmi silná násada a v příštím roce očekáváme násadu velmi slabou. To je zejména záležitost triploidů jako je ´Jonagold´, ´Mutsu´ nebo ´Ligol´. Řez kořenů provádíme také v případě, kdy byla předchozího roku provedena aplikace Regalisu a byla zde velká násada plodů nebo dobrá úroda, a vždy v případě, kdy očekáváme slabou násadu v dalším roce, takže normálně aplikujeme Regalis v dávkách 1,25 kg/ha dva až třikrát za sezónu.
Řez kořenů provádíme také v případě, kdy byla velmi silná násada plodů a velmi silná úroda.
Provádíme jej také u mladých stromků, zejména na panenských půdách v případě, že tyto stromky vykazují velmi silný růst a potřebujeme v nich navodit lepší rovnováhu.
Kdy neřežeme kořeny po sklizni
Po sklizni neřežeme (v případě odrůd se sklonem k alternaci) tehdy, kdy byla tato sezona právě rokem bez sklizně a v dalším roce očekáváme velkou násadu plodů. Květní pupeny, které jsou připravené pro další sklizeň, budou potřebovat veškerou energii stromu, aby je dokázal vyživit. Také neřežeme mladé stromky, které rostou normálním způsobem a samozřejmě v případech, kdy výsadby vykazují velmi slabý růst.
Technika řezu kořenů se v posledních letech vyvinula
Nejefektivnějším způsobem řezu kořenů se zdá použití úhlového nože ovládaného hydraulicky. V případě, že řežeme šikmo, můžeme daleko lépe zasáhnout hlavní kořeny.
Za normálních okolností neřežeme kořeny v jednom roce z obou stran, ale jenom z jedné strany. Při nutnosti další aplikace řezu kořenů postupujeme zase z druhé strany. To může být ihned po sklizni nebo další rok nebo případně někdy v budoucnu – podle potřeby. Aplikovat řez z obou stran je velmi neobvyklé a je to nutné pouze v ojedinělých případech. Tato technika se používá v případech obrovských pěstitelských problémů, v případech extrémně silného růstu. V případě oboustranného řezu používáme techniku, kdy z jedné strany, řežeme šikmo a z druhé strany kolmo.
Řez kořenů je činností pravidelnou, která reguluje poměry a rovnováhu v rostlině.
Normálně řežeme ze vzdálenosti 40 až 50 cm od kmene. Nezáleží na tom, jestli řežeme technikou kolmo nebo šikmo. Pouze v případě, že se jedná o starší výsadby na silně vzrůstných podnožích a řez zde nebyl nikdy realizován, řežeme kořeny ve větší vzdálenosti, aby efekt nebyl příliš silný.
Jak hluboko řezat?
Odpověď je jednoduchá. Je to hloubka maximálního dosahu toho nože, kam až jej lze zahloubit.
V podmínkách Velké Británie, nemůžeme-li zavlažovat, řežeme prakticky do konce prosince. V podmínkách Velké Británie mají stromy možnost trochu zregenerovat, protože je tam mírnější klima a půda je ještě dostatečně prohřátá. V České republice zima přichází dříve a je silnější, takže v případě, že to podmínky dovolí, je dobře udělat řez kořenů trochu dříve.
Je častou otázkou, zdali řez kořenů neoslabí kořeny tak, že jsou poškozovány mrazem. Odpověď je ne, není tady spojitost.
Úprava hnojení po provedení řezu kořenů
Při redukci kořenové zóny je potřeba zvýšit dávku N o 20 až 30 %. Celá záležitost výživy je s doplněním regulace násady plodů stěžejním prvkem udržení rovnováhy a stability v rostlině.
Více informací naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 7/2011.
Z cyklu přednášek Leona Jahae, poradce Top Fruit Consultancy Ltd., Velká Británie, z Ovocnářských dnů 2011 zpracoval Roman Chaloupka
Foto Roman Chaloupka
