Saláty se v ČR obvykle pěstují z předpěstované sadby. Největší plochy zaujímá ledový salát, jehož vegetační doba (od výsadby do sklizně) je krátká (45 až 60 dní). Další část tvoří velké množství listových salátů a saláty hlávkové, jejichž vegetační doba je ještě kratší (30–45 dní, v závislosti na termínu výsadby). V prostorech salátů se proto mohou uplatňovat především plevele s rychlou dynamikou růstu a vývoje.
Přestože lze saláty v polních podmínkách pěstovat po celou vegetační dobu (březen až říjen), nejčastější jsou brzké jarní výsadby v průběhu března a dubna. V těchto porostech se mohou nejlépe uplatňovat především ozimé (ptačinec prostřední, starček obecný, hluchavky, rozrazily atd.) a časné jarní druhy plevelů (hořčice rolní, penízek rolní, kokoška pastuší tobolka atd.). Z pozdních jarních plevelů se v jarních porostech salátů nejlépe uplatňují merlík bílý či bažanka roční. Velmi dobře se zejména v dubnových výsadbách prosazují také vytrvalé plevele, především pcháč rolní, rukev rolní a jiné.*
doc. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D.,1
Ing. Jiří Crha,2
Ing. Jaroslav Šuk1
1 Česká zemědělská univerzita v Praze
2 Reprosam, s. r. o.
Plné znění článku naleznete v časopisu Zahradnictví č. 8/2015
