Realizace rodinné zahrady

V dnešní době, plné shonu, stresů a pracovního vypětí je důležitý aktivní i pasivní odpočinek, bez kterého se organizmus nezregeneruje a nebude schopen snášet tíhu pracovní, zátěž nepříliš zdravého prostředí a intenzitu životního stylu.

K tomu, aby byl účinek odpočinku správný, musíme pro něj vytvořit i vhodné prostředí, které bude klidné, harmonické, zdravé, v němž se budou jeho uživatelé cítit spokojeně. Trend dnešní doby je, že se stále více lidí stěhuje z města na vesnici, kde si hledá prostředí splňující tyto vlastnosti. Prostředí, které má svého ducha a příjemnou atmosféru spojení obydlí se zahradou a přírodou. Výsledkem těchto harmonizujících činitelů je pak větší spokojenost, menší nemocnost a lepší pracovní výkony.
Na vybraném pozemku je nutné zvážit mnoho aspektů jeho využití, aby byl prostor rozčleněn co nejoptimálněji. Je nesporné, že každá zahrada i stavba na ní je ve svém výsledku unikátem, který by měl odrážet osobnost majitele. Projekty se ale více či méně zakládají na obecně platných zásadách, které specifikují k čemu bude zahrada i stavba soužit a jak bude vypadat.

Zásady založení zahrady
V první fázi se zhodnotí dané prostředí – jak vypadá, jak na nás působí, co se v něm nachází, jaké jsou sjednocující prvky a jaké prvky by byly v daném prostředí cizí. Co je přijatelné a vhodné v jednom druhu prostředí, nemusí být přijatelné jinde. Důležité je zhodnocení takových faktorů, jakými jsou podnebí, poloha, orientace ke světovým stranám, půdní typ, mikroklima, tvar pozemku a jeho velikost, ale také přístupová cesta, inženýrské sítě a s tím mnohdy dopředu dané nutnosti, ze kterých je potřebné vycházet.
Na řadu přicházejí materiály, které jsou v daném prostředí přírodní a přirozené. Netýká se to jen materiálů stavebních, ale i typů rostlin. To bude také záviset na úspěšnosti pěstování a na zdravotním stavu zahrady, a také vlivu na její uživatele. Nevhodné rostliny, neustále bojující o život, chřadnoucí, nemocné a napadené škůdci nepřidají na radosti a optimizmu.
Proto je někdy vhodné volit méně náročné rostliny, které porostou vitálně a zdravě a stejnou energii přenesou na lidi. Nechci tím říci, že to nestojí za to pokoušet se pěstovat náročné rostliny, popřípadě nerozšiřovat sbírku rostlin na zahradě. Ano, ale jen s mírou a úměrně našim schopnostem.
Výsledný vzhled zahrady by měl vycházet z požadavků rodiny či jednotlivce. Rozhodující jsou jak praktické potřeby jejího využití, vizuální a estetické hledisko, tak také finanční náročnost a následná dlouhodobá údržba.
Koncepce a ucelený návrh je nutný i v případě, že majitel nebude schopen fyzicky či finančně zvládnout řešení a realizaci najednou. Pak dochází k rozdělení do etap dle důležitosti a možností.
Je nutné postupovat tak, aby následný celkový efekt vytvořil sladěný celek.
Důležitá je barevnost, struktura a textura použitých rostlin a materiálů, malebnost v uspořádání užitkových záhonů nebo záhonů s bylinkami, které velmi výrazně stoupají v oblibě. Nemusí být vysázené v obvyklých čtvercových či obdélníkových záhonech s jedním druhem zeleniny. Užitkové rostliny je možné vysázet třeba i do kruhů v trávníku nebo do nepravidelných skupin podobně jako okrasné rostliny.

Funkce vzrostlých stromů
Apeluji na všechny laiky i odborníky, aby co nejcitlivěji zvažovali kácení zdravých vzrostlých stromů nacházejících se na pozemku. I když nám strom znemožní pěstování některých slunce milujících rostlin, existuje mnoho druhů půvabných stínomilných rostlin, které lze použít pod strom. Ten je totiž nenahraditelný co do velikosti hmoty, doby růstu, ekologické, estetické a urbanistické hodnoty. Posezení pod rozkvetlou vysokokmennou třešní, jabloní či hrušní starou 50 a více let, stoletým javorem, bukem nebo lípou nenahradí žádná pergola s psím vínem nebo vistárií. Pohled na monstrózní ořešák na venkovském dvoře či humně, pozorování a vnímání jeho textury větví v zimě, obdiv olistěné koruny v létě a příjemný chládek v parných dnech, chuť čerstvých ořechů na podzim u zakrslé borovice či jalovce nezažijeme. Ale ani ty nemusí na zahrádce chybět. Umístíme je pro pozorování z blízka na skalce u terasy, kde nás také potěší. Také výrazná proměnlivost listnáčů během roku, výrazné období kvetení, prolínající se mnohdy s velmi příjemnými vůněmi a barvami, s násadou okrasných nebo i užitkových plodů, s podzimním pestrým vybarvením listů, s držícími plody na opadaných větvích a s bílou jinovatkou v zimě, je koniferami nenahraditelná.

Členění zahrady
Účelné plošné i výškové členění prostoru zahrady, zda je na rovině, ve svahu či zvlněném terénu směřujeme také potřebám rodiny či jednotlivce. Využíváme danosti terénu nebo jej dle potřeby přetvoříme. Ve svahu zajistíme lehkou dostupnost a obdělávatelnost plochy např. terasami, schody, opěrnými konstrukcemi, mezemi, zídkami apod. Ty mohou architektonicky umocnit vzhled zahrady. Rovinu pro zajímavost můžeme zvlnit navezením terénních vln, vytvořením zídek a vyvýšených záhonů, clonami z keřů a stromů, popř. vysokých trvalek apod. Toto je možné i na malém prostoru, kdy se dají vytvořit romantická zákoutí právě díky optickému členění vyvýšením terénu nebo za pomocí rostlin.
Důležité je vymezení plochy zahrady vlastnicky (geometrické plány, listy vlastnictví, nájemní smlouvy, ...). Tyto úkony nám usnadní prostudování příslušných zákonů, písemných úmluv, ctění dobrých mravů a sousedských vztahů stejně jako konzultace s právníkem. Co nevadilo lidem po desetiletí, může být v současnosti důvodem svárů. Mnohdy díky těmto sousedským malichernostem se musí kácet vzrostlé stromy, protože jsou souseda a mně zrovna stíní nebo obráceně. Často spíš hledáme argumenty pro odstranění zeleně než pro její ponechání. Stejně tak drobné stavby, přístřešky, altány, kůlny, skleníky se mnohdy musí zbytečně odstraňovat, protože si ten druhý vždy najde důvod, proč znepříjemňovat sousedovi život.
Je však pravdou, že jsme ve větší míře “kůlničkový národ”, který sice postaví pěkný dům nebo chatku, ale bez rozmyslu komplexních potřeb a využití v budoucnosti. Potom začneme z nejlevnějších, nejdostupnějších a různorodých materiálů přistavovat garáž, kůlnu na dřevo, pak jinou kůlnu na nářadí, pak přístřešek k posezení a zaplácáme tak prostor nesourodými a nevkusnými stavbami.

Oplocení, parkování, předzahrádky
Ohraničení zahrady je běžné ploty drátěnými, dřevěnými, zídkami cihlovými, kamennými, v poslední době až příliš využívanými betonovými materiály, živými ploty volně rostoucími nebo tvarovanými. Příjezdové komunikace bývají nejčastěji v majetku obcí a měst, ale vyskytují se případy, kdy je komunikace v majetku zahrádkářského svazu či v osobním vlastnictví. Zde si ověříme věcná břemena přístupu, vjezdu, parkování atp., abychom zamezili případným sporům.
Vstupy a vjezdy, brány a branky, cesty a chodníky, komunikace, dlažby,
odstavné plochy, parkoviště, prostor na dovoz a složení materiálu opět podléhají módním trendům nebo finanční situaci majitele. Je však důležitý výběr použitých materiálů, jejich kombinace, praktičnost, funkčnost, trvanlivost a estetika. Nesmí se zapomenout na dostatek místa pro parkování nejen vozidla majitelů, ale i případných návštěv apod. Pohodlné vystoupení a vyložení materiálu z auta, přístup do obytného prostoru “suchou nohou” mnohdy neřeší ani projektanti.
V našich klimatických podmínkách je víc chladných dní a nocí než těch teplejších. Důležité je odclonění odpočinkových ploch od převažujících větrů a dešťů.
Schody, opěrné zdi, suché zídky, skalky, kámen jako solitéra – tj. bludné balvany, menhiry, štěrková pole, valounky – kačírek. To vše je materiál, který je vhodný do každé zahrady, jen není vkusné na každý prvek použít jiný materiál. Opět je zapotřebí sjednocovat, ale i vhodně kombinovat. Cihla i kámen, kámen i beton, dřevo i kovové prvky (kované mříže, ploty, brány nebo litinové prvky) jsou vhodnější jako železné zbytky z výroby, posvařované v “umělecká díla” nevzhledně barevné či křiklavě obarvené drátěné ploty. V jednoduchosti a vzdušnosti oplocení je krása. Předzahrádky působí lépe, pokud nejsou oplocené vůbec. Předzahrádka tvoří částečně ulici a veřejné prostranství a takové ulice jsou prostornější, barevnější a příjemnější.
Ulice bez plotů působí přívětivěji, proto v obytných zástavbách doporučuji ploty až v linii čelní stěny domu! Nemusíme se bát barevných ozdob na fasádě, ornamentů v dlažbě, plastik a doplňkových předmětů. Dodržujeme však styl staveb i předzahrádek, zvláště citlivě na vesnicích, kde je přijatelnější jabloň nebo šeřík místo zeravu (Thuja) či stříbrného smrku (Picea pungens). Vhodnější je trvalkový záhon než vyprahle působící navážka oblázků. Ve městech pak předzahrádka vyžaduje odolné rostliny, snášející znečištěné prostředí.

Doplňkové stavby
Místo pro posezení – altány, terasy volné, terasy s pergolou, stany, slunečníky, houpací lavičky, sítě, lehátka jsou čím dále více používané. Volíme pro ně pro nás nejpříznivější a nejintimnější místo v zahradě. Může být přímo u domu (i jeho součástí), ale může být také na opačné straně, kde je větší klid, příjemnější mikroklima, stín apod. Altán může být i jako zimní zahrada v kombinaci dřeva a skla, může být se střechou z pálených tašek nebo z lehkých krytin jako kanadský šindel, může být kovový, porostlý popínavými dřevinami či letničkami, pro které stejně dobře využijeme treláže, pergoly, brány a loubí.
Zahradní nábytek doplňuje materiály, které už na zahradě nebo u domu máme. Počítáme také s prostorem na jeho uskladnění v zimě. Zahradní doplňky – krmítka, budky, napajedla pro ptáky jsou potřebné předměty, které mají zpohodlnit pobyt na zahradě.
Stále více se uplatňují otevřená ohniště, grily, udírny, kovové koše a krby. Nezapomínáme však na bezpečnost při manipulaci s ohněm. Je dobré znát místní vyhlášky, zda je možné rozdělávat oheň a pálit dřevo na otevřených prostranstvích. Otevřená ohniště nikdy neumísťujeme pod stromy (hrozí jejich ožehnutí horkým vzduchem a popálení.) či v blízkosti dřevěných staveb a jiných hořlavých materiálů.
Sklepy a krechty na uložení ovoce a zeleniny, vína, pálenky jsou dalšími mnohdy nezbytnými zařízeními na zahradě. Sklepy se ještě používají, ale více používáme chladničky a mrazničky. Konzervované výpěstky ve skle lze totiž umístit kdekoliv v domě, kde nemrzne. Zahrádku dnes hodně lidí využívá spíše jen jako doplňkové zásobování čerstvou zeleninou a ovocem, bylinkami a zeleným kořením.
Skleníky, fóliovníky a pařeniště, prosklené verandy a zimní zahrady se staví na místech dobře osvětlených, mohou být i jako přístavky či přímo architektonické prvky obytného objektu, kde lze využít jednu ze stěn nebo jako spojovací objekt dvou staveb. Zeď pak slouží jako opěrná i akumulující teplo. Škoda jen, že je u nás více těchto staveb nevzhledných, než pěkných, doplňujících architekturu. Často nejsou součástí architektonického řešení, ale jakýmsi cizorodým přílepkem. Dnes se objevují na zahradách plastové kryty bazénů, které ve většině případů působí cize, nevzhledně, uměle. Chybí nápad architekta, výrobce i majitele bazénu. Existují již mnohem lepší solární rohože na hladinu, nebo je možné umístit bazén do architektonicky vkusně řešené zimní zahrady nebo skleníku. Vyřešení koupání koupacím jezírkem je ekologičtější i zdravější, pro dosažení biologické rovnováhy a samočisticí funkce je však zapotřebí větší plochy hladiny vody než u bazénu s chemicky ošetřenou a tudíž mrtvou vodou.
Pro milovníky vody, vodních rostlin a živočichů je možné vytvořit jezírko, přírodní rybníček, umělý vodopád, potok, vodotrysk, kašnu atd. Tyto specifické vodní prvky však potřebují komplexnější a technicky náročnější řešení.

Nezapomenout na děti
Místo pro hry, dětský koutek, pískoviště, houpačky, prolézačky, domek pro děti je důležité volit s ohledem na věk dětí. Důležitá je bezpečnost při hrách. Inspiraci hledáme u zkušených renomovaných firem a neopomineme žádné riziko. Velikost otvorů kam může dítě strčit hlavu, ruku nebo nohu, riziko zapíchnutí třísky, skřípnutí, riziko pádu na tvrdý terén a další nebezpečí musíme eliminovat na minimum.
Dětský záhonek je dobrý pro rozvoj pěstitelských dovedností i k poznávání růstu a vývoje rostlin. Musí však dítě motivovat, nikoliv obtěžovat. Doporučíme dětem jejich oblíbené zeleniny a květiny, úplně vynecháme rostliny jedovaté nebo důsledně upozorňujeme na možné nebezpečí otravy či alergie.

Odpad a užitková část
Kompost a technické řešení kompostéru volíme dle velikosti pozemku a množství biologického odpadu, které je zde produkováno. Stačí jen přirozeně vrstvená hromádka, dřevěné nebo vyzděné ohrádky, které směřujeme do stinného rohu zahrady. Jsou maskovány zelení a snažíme se, aby biologický odpad nezapáchal. Rozložený a vyzrálý kompost je následně používán na záhony, trávník, při přesazování pokojových rostlin.
Výzdoba květináči, vázami, sochami, plastikami, svítilnami, lampami, slunečními hodinami, samorosty atd. je odvislá od vkusu i finančních možností majitele. Umělecké předměty a přírodniny jsou vždy vhodnější než kýče (plastové figurky, neumělé napodobeniny uměleckých děl apod.)
Užitkovou zahradu s ovocnými stromy a keři, vyvýšené záhony se zeleninou lze protknout formou smíšené výsadby s okrasnými rostlinami. Vhodnější je následné používání bezchemické ochrany, biologických přípravků k hubení škůdců a likvidaci houbových chorob. Kombinací užitkových a okrasných rostlin můžeme docílit souhry rostlin a jejich vzájemného příznivého působení, jako např. známé použití aksamitníku na odpuzování mšic, měsíčku zahradního na likvidaci háďátek u brukvovité zeleniny atd.
Užitková zahrada může být buď úplně oddělená od okrasné, nebo se může prolínat. Ve druhém případě je složitější údržba, nutnost lepší znalosti rostlin. Užitková zahrada by měla být na nejslunnějším místě zahrady, protože většina plodin vyžaduje dostatek světla. Je dobré znát vhodné kombinace rostlin, protože ty se mohou vzájemně velmi dobře v růstu podporovat.
V malé zahradě můžeme pracně udržovatelný trávník nahradit nízkými půdopokryvnými trvalkami (Cotula, Sagina, Thymus, Sedum,…) i dřevinami (Juniperus, Cotoneaster,...). Jsou to rostliny, snášející mírné sešlapávání. Nebo prostor pojmeme jen jako celistvou zelenou plochu a můžeme použít kakosty (Geranium), tlustonitník (Pachysandra), barvínek (Vinca), břečťan (Hedera), bohyšku (Hosta), vřesovištní rostliny apod.

Příprava a plánování zahrady
– Seznam priorit a požadavků majitele
– Plánek a vyměření pozemku, zakreslení stávajících dřevin a staveb
– Vyhodnocení stávajícího stavu
– Nakreslení plánu v měřítku
– Odplevelení pozemku
– Terénní úpravy
– Stavby (oplocení pozemku, realizace chatky, odpočívadla, pergoly, jezírka, zídky, chodníků, závlahy, sítí,…)