Vhodnou volbou pro zlepšení vlastností půd (substrátů) při pěstování rostlin je použití půdních kondicionérů, látek zlepšujících fyzikální, chemické a biologické vlastnosti půd. Pokusili jsme se zjistit, jak dřeviny na půdní kondicionéry reagují.
Půdní kondicionéry lze dle zákona č. 156/1998 Sb. o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení půd, z velké části zařadit do kategorie pomocných půdních látek. Na rozdělení těchto látek existuje více názorů. Důležitá je jejich funkce a rozhodující je složení. Mohou být umělé (syntetické) nebo přírodní.
Půdní kondicionéry lze zařadit do několika následujících skupin:
Hydroabsorbenty – jedná se o polymery a kopolymery na bázi propenamidu nebo propenamid-propeonátu. Vyrábí se ve formě suchého prášku nebo granulí. Tyto látky mají schopnost poutat vodu, jejich jednotlivé částečky po kontaktu s ní rychle bobtnají, absorbují ji a vytvářejí gelové částice. Kořeny rostlin do těchto gelových částic prorůstají a vodu z nich čerpají. Hlavní funkcí hydroabsorbentů je vázat vodu v době jejího nadbytku (srážky, závlaha) a potom ji postupně uvolňovat rostlinám. Hydroabsorbenty poutají i živiny. Některé z nich jsou obohaceny o pomalu rozpustná hnojiva, stimulátory růstu a popřípadě i další látky, čímž vznikají komplexní přípravky. Mezi zástupce hydroabsorbentů lze zařadit například Agrogel, Hydrogel, Stockosorb a TerraCottem.
Vlastní půdní kondicionéry jsou látky na bázi silikátových koloidů. Vyrábějí se ve formě suchého prášku. Hlavní funkcí půdních kondicionérů je vytvářet stabilnější a větší půdní agregáty, mají tzv. tmelivé účinky. Rovněž mohou poutat vodu i živiny. Mezi hlavní představitele patří Agrosil LR. Do této skupiny lze zařadit i další látky organického původu.
Půdní stabilizátory – jedná se o látky většinou na bázi polyvinylacetátu. Jejich hlavní využití je v protierozních opatřeních. Mezi zástupce patří Terra-Control a Terravest.
Látky zvyšující infiltraci vody zajišťují rovnoměrné zasakování vody do půdy (substrátu). Do této skupiny patří například Aqua-Cell nebo Aquanova.
Založení pokusu a metodika
Půdní kondicionéry jsou využívány jak při pěstování rostlin v kontejnerech, tak ve volné půdě. V rámci výzkumu na Mendlově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně jsou zkoušeny různé druhy těchto látek. Reakci dřevin na půdní kondicionéry lze dobře demonstrovat na pokusu založeném na jaře roku 2004 na zkušebních plochách v areálu účelové činnosti Zahradnické fakulty v Lednici. Jako modelovou rostlinu jsme pro tento experiment vybrali Ligustrum vulgare L. V pokusu byly použity půdní kondicionéry TerraCottem, Gefa Fabrosan, Stockosorb, Agrisorb a pěstební substrát RKS II, Profesional od výrobce Agro CS a. s., Česká Skalice.
Rostliny byly kontejnerovány na jaře roku 2004 do dvoulitrových nádob. Jednalo se o semenáče (1/0). Půdní kondicionéry v dávce 6 g/l jsme těsně před kontejnerováním promíchali se substrátem. Při aplikaci hydroabsorbentu Agrisorb jsme nejdříve připravili roztok (10 g/l), do kterého byly máčeny kořenové systémy kontejnerovaných rostlin. Následovalo zavlažení sloužící k aktivaci půdních kondicionérů. Reakce dřevin byla sledována na čtyřech variantách a jedné kontrole ve třech opakováních.
Rostliny byly v průběhu vegetace ošetřovány standardním způsobem. Všechny pokusné varianty jsme zavlažovali stejně s využitím mikropostřikovačů. Během vegetace jsme třikrát aplikovali hnojivo Kristalon (jedenkrát Kristalon modrý a dvakrát Kristalon bílý).
U rostlin jsme sledovali několik základních parametrů. Během vegetace jsme měřili obsahu chlorofylu v listech a průduchovou vodivost s cílem zjistit, zda mají půdní kondicionéry vliv na tyto parametry (oproti kontrole). Měření bylo prováděno ve čtrnáctidenních intervalech pomocí přístrojů CCM 200 (obsah chlorofylu v listech) a Porometrem AP 4 (průduchová vodivost [mol m-2 s-1]). Na konci vegetace jsme dále zjišťovali délku a počet přírůstků. Na podzim bylo provedeno vizuální zhodnocení kořenové soustavy. Na konci vegetace jsme odebrali vzorky substrátů a zjistili pH/H2O a vodivost vodního výluhu.
Výsledky experimentu
Z výsledků pokusu vyplývá, že největších přírůstků za vegetační období 2004 dosáhla varianta TerraCottem. Delší přírůstky než kontrolní varianta byly ještě u přípravků Agrisorb a Stockosorb. Téměř všechny přípravky měly jednoznačný vliv na délku přírůstků. Největší počet přírůstků jsme zjistili u varianty TerraCottem, ostatní varianty také ovšem dosáhly většího počtu přírůstků než varianta kontrolní (graf č.1).
Dalším kritériem pro zhodnocení vlivu půdních kondicionérů na rostliny byl obsah chlorofylu v listech. Dostatek chlorofylu je důležitý pro fotosyntézu. Čím vyšší je obsah chlorofylu, tím může fotosyntéza probíhat intenzivněji, což je předpokladem k vyšší tvorbě biomasy. Vyšší obsah chlorofylu v listech měly jen varianty TerraCottem a Gefa Fabrosan (graf č. 2).
Důležitým zkoumaným parametrem byla také průduchová vodivost, která je vypovídajícím faktorem o průběhu fotosyntézy a transpirace. Jestliže jsou hodnoty vodivosti vysoké, můžeme předpokládat, že i rychlost fotosyntézy a rychlost transpirace bude vyšší. Vysoká průduchová vodivost byla naměřena během celé vegetace u varianty TerraCottem. U ostatních variant byl průběh vodivosti za celou vegetaci podobný jako u kontrolní varianty (graf č. 2). U těchto variant nebyly změřeny prokazatelně delší přírůstky ani vyšší obsah chlorofylu, ale u všech byl ve srovnání s kontrolou zaznamenán vyšší počet přírůstků.
Velmi zajímavé bylo hodnocení kořenové soustavy. Na první pohled byl patrný nejvyvinutější a nejmohutnější kořenový systém u varianty TerraCottem (obrázek č.1). Po ukončení vegetace jsme provedli rozbor substrátu. Rozbory prokázaly, že aplikace půdních kondicionérů neovlivnila pH substrátů, ale oproti kontrolní variantě vzrostla vodivost vodního výluhu až o 28 %.
Závěr
Statistické vyhodnocení pokusu téměř ve všech případech ukázalo na přednosti půdních kondicionérů a jejich pozitivní vliv na růst a vývoj dřevin. Velká část výsledků byla statisticky průkazná nebo statisticky vysoce průkazná. Dřeviny pěstované v kontejnerech s použitím půdních kondicionérů měly celkově delší přírůstky a vyšší počet přírůstků než kontrolní varianta. Na obsah chlorofylu v listech a na průduchovou vodivost neměly půdní kondicionéry tak jednoznačný vliv. Dřeviny pěstované v substrátu s přípravkem TerraCottem měly jednoznačně delší přírůstky, větší počet přírůstků, vyšší obsah chlorofylu a vysokou průduchovou vodivost oproti kontrolní variantě. Výrazně mohutnější kořenový systém byl zjištěn opět u varianty TerraCottem. Použité půdní kondicionéry neovlivnily pH substrátu, ale výrazně zvýšily vodivost vodního výluhu. Závěrem je možné konstatovat, že rostliny na půdní kondicionéry reagovaly pozitivně.
