V dnešním pokračování se podíváme na morfologicky různorodou skupinu vodních rostlin řazených do dvou příbuzných čeledí: rdestovité (Potamogetonaceae) a kalatkovité (Aponogetonaceae). Obě tyto čeledi zahrnují široké spektrum rostlin adaptovaných na různé typy vodního prostředí.
Rdesty i kalatky koření v substrátu a mnoho druhů tvoří oddenky nebo hlízy. Většina zástupců je charakteristická existencí podvodních listů nejrůznějších tvarů a některé z druhů vytvářejí také plovoucí listy na hladině. Květy mají uspořádané převážně v klasovitých květenstvích. Velmi dekorativní ponořené listy vytváří například rdest hustolistý (Groenlandia densa), jeho pěstování je ale obtížné.
Rod rdest
Druhově nejpočetnější v čeledi rdestovitých (Potamogetonaceae) je rod rdest (Potamogeton s. str.). Tento kosmopolitní rod se vyskytuje ve sladkovodních biotopech po celém světě a zahrnuje více než 90 druhů, z nichž mnohé se mezi sebou kříží. Vzhledem k velkému počtu druhů a jejich různým přizpůsobením životu ve vodním prostředí se jedná o rod značně morfologicky rozmanitý, především, co se týče listů. Zástupci rodu mají dva typy listů: ponořené a plovoucí, ale jen omezený počet druhů vytváří oba tyto typy listů (= heterofylie). Ponořené listy jsou obvykle tenké a průsvitné, zatímco plovoucí listy jsou silnější, kožovité a neprůhledné. Stonky jsou často ohebné, což rostlinám umožňuje odolávat změnám výšky hladiny a v řekách vodnímu proudu. Květy jsou drobné, nenápadné a uspořádané v klasech nad vodní hladinou, opylovány jsou nejčastěji větrem. Plody jsou nažky po určitou dobu díky slizovým obalům plovoucí po hladině, později klesající na dno nádrží. Semena klíčí pod vodou, častá je dormance, kterou lze narušit dočasným vyschnutím.
Rdesty se vyskytují v řadě sladkovodních stanovišť, včetně rybníků, jezer, řek a potoků. Dávají přednost stojatým nebo pomalu tekoucím vodám a mohou růst v různých substrátech, od písčitých až po bahnité a jílovité. Některé druhy jsou přizpůsobeny specifickým podmínkám, jako je různá hloubka vody a obsah živin. Rdesty hrají ve vodních ekosystémech zásadní roli, neboť poskytují životní prostředí a potravu řadě vodních organismů, včetně bezobratlých, ryb a vodního ptactva. Tyto rostliny přispívají k čistotě vody tím, že stabilizují sedimenty a spotřebovávají živiny, což pomáhá předcházet přemnožení sinic a řas. Některé druhy jsou také dobrými indikátory kvality vody, protože jsou citlivé na změny chemických a fyzikálních vlastností vody.
Nedostatek přístupného oxidu uhličitého ve vodě poznáme podle usazeného vápence na listech některých ponořených rostlin (například rdestu ostrolistého Potamogeton acutifolius). Některé druhy umí z vody získávat CO2 potřebné pro fotosyntézu z hydrogenuhličitanů, tím, že okyselují jednu stranu listů, na druhé straně listů se potom naopak usazuje uhličitan vápenatý. Pokud toto pozorujeme u jezírkových rostlin je potřeba snížit pH, nádrž přistínit a do jezírka přidat zdroj oxidu uhličitého (například rašelinu).
Text a foto: Mgr. Jana Navrátilová, Ph.D., Botanický ústav, AV ČR, v. v. i. Experimentální zahrada a genofondové sbírky Třeboň
Celý text článku včetně fotografií naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 11/2024.
