Záhadnou řasu hostí ve svých buňkách jinan dvojlaločnatý. V plné síle se zelená řasa objeví jen v případě, že buňky stromu uhynou. V živých buňkách nemá symbiont jinanu ani vlastní jádro ani vlastní chloroplasty. Řasa se zřejmě v jinanu podílí na syntéze zvláštní skupiny chemických látek, které se využívají pro medicínské účely.
Číňané využívají jinan dvojlaločnatý (Ginkgo biloba) po tisíciletí pro léčbu nejrůznějších onemocnění. Strom s velmi dlouhou historií docenila v poslední době i západní medicína. Extrakt z jinanu se dnes využívá k posílení paměti u pacientů postižených demencí i pro boj s dalšími zdravotními potížemi – od duševních depresí až po hemeroidy.
Tvorbu léčivých látek v jinanu halí tajemství, jimž vědci přišli na stopu teprve nedávno. V roce 2002 kultivovala francouzská farmakoložka Jocelyne Trémouillaux-Guillerová z Université Francois-Rebelais de Tours buňky jinanu v laboratorních podmínkách. Cílem jejího výzkumu byla produkce farmakologicky využitelných chemických látek zvaných gingkolidy. Přitom si všimla, že buňky získávají za určitých podmínek zelenou barvu. Další výzkum odhalil v živých buňkách jinanu záhadného „ducha“ – tělíska postrádající jak buněčné jádro tak i chloroplasty s chlorofylem. Podstatu záhadného „ducha“ se podařilo odhalit, až když buňky jinanu uhynuly. „Duchovitá“ tělíska rázem oživla a proměnila se ve volně žijící fotosyntetizující řasu.
Němečtí biologové vedení Volkerem Hussem z university v Erlangenu nyní prokázali, že se „řasoví duchové“ nacházejí nejen v laboratorně pěstovaných buňkách, ale i v živých jinanech. Našli je v květech i semenech. Marně po nich však pátrali v typických rozeklaných listech jinanů. „Duchové“ se skrývají v jinanech rostoucích v Číně, Evropě i Americe.
Řasa žije s jinanem v podivné symbióze, jejíž detaily stále čekají na odhalení. V živých buňkách jinanu jsou řasy zcela závislé na svém hostiteli a získávají od něj veškeré živiny. Volker Huss je přesvědčen, že řasy za tento „nájem“ platí. Zřejmě právě s pomocí řas vyrábí jinan jedinečné sloučeniny gingkolidy, které se člověk naučil využívat pro medicínské účely. O syntéze těchto látek v jinanu se zatím ví jen málo. Bylo zjištěno, že se na jejich vzniku podílí dosud blíže neurčená organela.
„Mohla by to být právě symbiotická řasa,“ říká Huss.
Jinan patří k nejstarším rostlinám na naší planetě. Přežil z dob, kdy se po Zemi ještě proháněli dinosauři. Stejně stará je i symbióza jinanu a řas. Trvá déle než sto milionů roků.
