V posledních letech, možná už desetiletích si našli kraje, města, ale i obce oblibu při výsadbách původních druhů v rámci různých revitalizačních výsadeb. Vznikají tak aleje, stromořadí, remízky, či biokoridory, které v blízkosti obcí mohou procházet nebo být součástí intravilánu.
V některých případech je kladen důraz i na regionální původnost druhu. To má samozřejmě své opodstatnění. Tentýž druh, který roste nebo je pěstován ve školce v nižší nadmořské výšce je vhodnější sázet do podobné oblasti. V opačném případě lze očekávat komplikace s přivyknutím na danou lokalitu. Těmi komplikacemi může být i větší náchylnost k fyziologickým poruchám, napadení škůdci, zpomalení či zastavení růstu atd. Třetí díl příspěvku o domácích dřevinách plynně navazuje na předchozí, uveřejněné v srpnovém a zářijovém čísle našeho časopisu. Tentokrát se autor zaměřil na peckoviny rodu Prunus (Rosaceae – růžovité).
