Původce viroidní vřetenovitosti hlíz bramboru (Potato spindle tuber viroid, PSTVd) je podle zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, škodlivým organismem, který je závažný pro celé Společenství a jehož zavlékání a rozšiřování na území Společenství je zakázáno.
Jedná se o virové onemocnění rostlin, které napadá především brambory, ale také rajčata a další druhy rodu Solanum. Na okrasných rostlinách nebyl původce viroidní vřetenovitosti hlíz bramboru až donedávna v Evropské unii zaznamenán. První výskyt tohoto onemocnění na okrasných rostlinách byl zjištěn v červnu 2006 v Nizozemsku na rostlinách druhu Solanum jasminoides a v září téhož roku také na rostlinách rodu Brugmansia spp. (Datura). Další průzkum výskytu PSTVd v nizozemských podnicích produkujících hostitelské okrasné rostliny potvrdil přítomnost viroidu ve většině z nich. Úřední organizace ochrany rostlin Nizozemska na základě výsledků tohoto průzkumu nařídila ve všech podnicích s výskytem PSTVd likvidaci zamořených partií a zákaz přemísťování hostitelských rostlin s platností od konce října 2006 do konce roku 2006.
V souvislosti s těmito nálezy vydalo Nizozemsko opatření proti zavlékání PSTVd na rostlinách Solanum jasminoides a Brugmansia spp., která vstoupila v platnost 14. února 2007 a týkala se všech zásilek těchto rostlin (včetně dodávek určených nepodnikajícím odběratelům) původem z ES dodávaných do Nizozemska. Podle těchto opatření musela být každá partie, určená k pěstování, která pocházela z členských států testována na přítomnost PSTVd.
V reakci na informace poskytnuté úřední organizací ochrany rostlin Nizozemska byl proveden průzkum i v dalších členských státech Evropské unie. Výskyt PSTVd byl dosud potvrzen v Německu, Belgii, Francii, Polsku, Velké Británii, Slovinsku a Dánsku. Infikovaný materiál pocházel obvykle z Nizozemska. V České republice byl výskyt PSTVd na okrasných rostlinách poprvé potvrzen v květnu 2007 a během průzkumu prováděného Státní rostlinolékařskou správou (SRS) byly později zaznamenány další výskyty, především na druhu Solanum jasminoides.
Fytosanitární opatření
Předběžná analýza rizika škodlivosti PSTVd ukázala, že přítomnost tohoto organismu na výše uvedených hostitelských rostlinách může vést k jeho dalšímu šíření a proto vydala Evropská komise rozhodnutí o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování PSTVd na území Společenství. Státní rostlinolékařská správa nařídila v souvislosti s tímto rozhodnutím mimořádná rostlinolékařská opatření k ochraně před zavlečením a rozšířením PSTVd.
Tato opatření nařizují opatřit zásilky rostlin druhu Solanum jasminoides a rodu Brugmansia spp., určené k pěstování, včetně osiva, při dovozu ze třetích zemí rostlinolékařským osvědčením, které potvrzuje, že tyto rostliny pocházejí nebo byly trvale pěstovány v místě produkce, které je registrováno úřední organizací ochrany rostlin příslušné země a tato organizace nad ním vykonává trvalý dohled. Současně se musí jednat o zemi, ve které není znám výskyt PSTVd, nebo o oblast prostou PSTVd. Pokud tyto rostliny nepocházejí z takové oblasti, musí být potvrzeno, že všechny partie byly před přemístěním podrobeny testování a byly shledány prostými PSTVd, nebo že před jejich přemístěním byly všechny jejich matečné rostliny testovány a shledány prostými PSTVd a po ukončení testů byly v tomto místě produkce udržovány takové podmínky pěstování, že všechny rostliny zůstaly před svým přemístěním prosté PSTVd.
Při dovozu ze třetích zemí je nařízeno podrobit rostliny druhu Solanum jasminoides a rodu Brugmansia spp. ve vstupním místě dovozní rostlinolékařské kontrole a testování na přítomnost PSTVd.
Rostliny druhu Solanum jasminoides a rodu Brugmansia spp., pocházející ze Společenství nebo dovezené do Společenství, musejí být opatřeny při přemísťování na území České republiky a členských států Evropské unie rostlinolékařským pasem. Rostlinolékařský pas potvrzuje, že příslušné rostliny byly trvale či od svého dovozu do Společenství pěstovány v místě produkce ve členském státě, ve kterém není znám výskyt PSTVd, nebo v oblasti prosté PSTVd. Pokud rostliny z takové oblasti nepocházejí, musí být potvrzeno, že všechny partie daných rostlin byly před přemístěním podrobeny testování a shledány prostými PSTVd, nebo že před přemístěním daných rostlin byly všechny jejich matečné rostliny testovány a shledány prostými PSTVd a po ukončení testů byly udržovány takové podmínky pěstování, že všechny rostliny zůstaly před přemístěním prosté PSTVd. Tomuto opatření nepodléhají rostliny určené výhradně pro užití vlastníky nebo příjemci k nevýrobním a k neobchodním účelům, za předpokladu, že nehrozí riziko šíření PSTVd.
Fyzické i právnické osoby jsou povinny bezodkladně ohlásit SRS všechny případy podezření z výskytu nebo potvrzeného výskytu PSTVd.
Příznaky výskytu a způsob šíření PSTVd
Typické příznaky napadení okrasných druhů rostlin čeledi Solanaceae nejsou známy, infikované rostliny jsou často bezpříznakové. Obecně lze za podezřelé příznaky považovat jakékoli deformace růstu, žloutnutí a nekrózy rostlin.
Na bramboru a rajčeti se příznaky obvykle nevyskytují, zřetelněji se projevují pouze na náchylnějších odrůdách. Na rostlinách bramboru se mohou vyskytnout vytáhlé, kolmo postavené listy, často tmavěji zabarvené a mírně deformované. Vrcholky stonků mohou být výrazněji pigmentovány, vrcholové listy deformovány, u pupenů může dojít k proliferaci. Rostliny bývají zakrslé, hlízy drobné, protáhlé, oválné, vřetenovité, nebo činkovitého tvaru s vyčnívajícími očky, které mohou být rozmístěny po celé hlíze. Klíčení probíhá pomaleji než u zdravých hlíz. Na rajčeti se může vyskytnout epinastie (ohyb řapíku vyvolaný intenzivnějším růstem jeho horní části) a deformace vrcholových listů s následnými nekrózami středních žeber listů a žloutnutí listů od střední části rostliny. Při pokročilé nákaze je celá rostlina zakrslá, vrcholové listy jsou menší a od středu odumírají.
PSTVd se přenáší infikovaným osivem a na krátké vzdálenosti také mechanicky infikovaným rostlinným materiálem.
