Původce rakoviny kůry kaštanovníku, houba Cryphonectria (syn. Endothia) parasitica (Murrill) Barr (Fungi, Ascomycota, Ascomycetes, Diaporthales, Valsaceae), je škodlivým organismem podle zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů a vyhlášky č. 330/2004 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných předmětů, ve zněních pozdějších předpisů.
Zavlékání a rozšiřování této houby na území Evropské unie (EU) je zakázáno, pokud se vyskytuje na rostlinách kaštanovníku (Castanea) a dubu (Quercus) určených k pěstování, jiných než osivo. Vztahuje se na něj také ohlašovací povinnost. Při dovozu uvedených rostlin z nečlenských zemí EU musí pocházet z oblastí prostých, nebo je třeba úředně potvrdit, že na rostlinách v místě produkce a jeho bezprostředním okolí nebyly pozorovány v posledním ukončeném vegetačním období žádné příznaky napadení. Pro přemísťování ze členských zemí EU platí stejné podmínky, přičemž rostliny musí být opatřeny rostlinolékařským pasem.
Chráněné zóny
Od 1. března 2005 je území České republiky (ČR) pro škodlivý organismus C. parasitica chráněnou zónou. Existence uvedené zóny sice zpřísňuje požadavky jen na dovoz a přemísťování dřeva (s výjimkou dřeva prostého kůry) i kůry kaštanovníku, ohniska výskytu choroby však budou Státní rostlinolékařskou správou (SRS) vždy úředně eradikována. V současnosti jsou chráněnými zónami i území Řecka (Kréta a Lesvos), Irska, Švédska, Spojeného království Velké Británie a Severního Irska (s výjimkou ostrova Man).
Oznámení o výskytu choroby
První výskyt původce choroby byl SRS oznámen pracovníky Ústavu ochrany lesů a myslivosti Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně (ÚOLM LDF MZLU) v roce 2002. V katastru Uherský Brod obvodu Uherské Hradiště byla napadena rostlina kaštanovníku setého (Castanea sativa) ve stáří přibližně 27 let původem ze Slovenska. Nález na zahradě fyzické osoby na území města se podařilo učinit při monitoringu zdravotního stavu uvedeného druhu dřeviny, který provádí ÚOLM LDF MZLU v ČR od roku 2001.
V roce 2004 SRS obdržela další oznámení ÚOLM LDF MZLU o výskytech houby C. parasitica v katastrech Kuřim obvodu Brno - venkov a Moravský Písek obvodu Hodonín. Rostlina kaštanovníku setého ve stáří přibližně 29 let na pozemku kynologického areálu města Kuřim pocházela pravděpodobně z bývalé Jugoslávie. V katastru Moravský Písek byla choroba pozitivně diagnostikována na rostlinách dubu červeného (Quercus rubra) a kaštanovníku setého ve větrolamech lesní školky. Kaštanovníky byly vysázeny před zhruba 30 lety ze semen dovezených z Itálie.
V roce 2006 byl SRS ohlášen výskyt choroby ÚOLM LDF MZLU opět z katastru Kuřim na rostlině kaštanovníku setého v městském parku. Další ohniska výskytu byla zjištěna SRS při detekčním průzkumu v katastru Žatčany obvodu Brno - venkov. Přítomnost původce choroby byla ověřena na rostlině kaštanovníku setého v bývalé okrasné školce a solitérní rostlině ve veřejné zeleni obce. Rostliny byly vysázeny ze semen před přibližně 20 lety.
Likvidace napadených a hostitelských rostlin
Ve všech uvedených případech výskytu houby C. parasitica v ČR (mapka 1) nařídila SRS mimořádnými rostlinolékařskými opatřeními (MRO) likvidaci napadených i podezřelých rostlin pokácením, pořezáním a spálením včetně kořenů. Pokud nebylo možné provést vytrhání pařezů, byly jejich řezné plochy ošetřeny herbicidy (účinné látky triclopyr a glyphosate). Rovněž byla zakázána výsadba hostitelských rostlin, kterými jsou kaštanovníky, zejména kaštanovník setý a kaštanovník zubatý (Castanea dentata), dub, Chrysolepis (syn. Castanopsis) chrysophylla, javor (Acer), škumpa orobincová (Rhus typhina) a ořechovec vejčitý (Carya ovata). Kaštanovník čínský (Castanea mollissima) vykazuje určitou rezistenci, ale může být také napaden. Původce choroby saprofyticky přežívá i na jiných širokolistých dřevinách.
Diagnostika choroby
V lesní školce v katastru Moravský Písek byl SRS před nařízením MRO nejdříve proveden důkladný vymezovací průzkum ve všech větrolamech s hostitelskými rostlinami původce choroby, spojený s rozsáhlým speciálním odběrem vzorků.
Běžně se k diagnostice odebírají vzorky kůry s příznaky napadení, které se odesílají v papírovém a mikrotenovém sáčku. V tomto případě však bylo z kmenů dřevin odebráno celkem 163 výsečí raznicí o průměru 10 mm. Z důvodu prokázaného výskytu choroby byly zlikvidovány všechny hostitelské rostliny ve větrolamech. Partie rostlin kaštanovníku setého, dubu letního (Quercus robur) a dubu červeného určených bezprostředně k prodeji byly z preventivních důvodů zlikvidovány spálením nebo mulčováním. Ostatní rostliny bylo možné uvolnit do oběhu až po opakované aplikaci fungicidů, kontrole SRS a negativním testování odebraných vzorků. V následujících vegetačních obdobích byly pařezové výmladky ve větrolamech opakovaně ošetřeny herbicidy.
Z důvodu nebezpečí přenosu houby C. parasitica rostlinami určenými k pěstování SRS provedla i dohledání zásilek s větším množstvím kaštanovníku setého, pocházejících z uvedeného místa produkce. Přestože nebylo napadení rostlin prokázáno, mohlo tímto způsobem dojít k dalšímu rozšíření choroby.
Příznaky napadení
Vizuální příznaky napadení původcem choroby byly v ČR zjištěny pouze na rostlinách kaštanovníku setého. Nejdříve dochází poškozením kambia k usychání listů a větví. Listy, které vadnou a hnědnou zůstávají na větvích. Na větvích i kmenech je červená kůra a vznikají rakovinné léze, pod kterými se tvoří adventivní výhony. Pod kůrou je možné nalézt žluté až oranžové mycelium (syrrocium), na kůře ve stromatech oranžově zbarvené plodnice a peritécia. Kůra nejprve podélně, později i příčně praská a odlupuje se od dřeva. Uvedené příznaky se často projeví až po mnoha letech období latence choroby nebo jsou pěstiteli přehlíženy. Lze je také zaměnit s příznaky inkoustové choroby, jejímž původcem je houba Phytophthora cambivora. Při napadení houbou C. parasitica však rostlina odumírá nad lézemi, kdežto u P. cambivora většinou pod místem projevu infekce.
Přenos a ochrana proti původci choroby
K přenosu a šíření konidií a askospor houby C. parasitica dochází větrem, deštěm, hmyzem (Insecta), nejčastěji krasci (Buprestidae, Agrilus), ptáky (Aves), aj. Původce choroby lze přenést dřevem, kůrou, používaným nářadím a rostlinami určenými k pěstování. Do rostlin nejčastěji vniká poraněními způsobenými hmyzími vektory. Riziko přenosu plody a semeny je pokládáno za zanedbatelné.
Ochrana proti původci choroby spočívá v dodržování fytosanitárních opatření omezujících zavlékání do oblastí bez výskytu a likvidaci napadených rostlin. V rámci nařízených MRO jsou používány k ošetření rostlin a asanaci kontaminované půdy včetně zbytků rostlin fungicidy (účinné látky mancozeb a oxichlorid mědi), jejichž účinnost je však omezená. K dezinfekci používaného nářadí, mechanizačních prostředků a pracovních oděvů je vhodný chlornan sodný (SAVO). V zahraničí (např. Francie a Slovensko) se u napadených cenných dřevin využívá i biologické ochrany, tzn. inokulace lézí hypovirulentními kmeny.
Vzhledem k tomu, že kaštanovníky rostou ponejvíce ve veřejné a rozptýlené zeleni, jeví se význam rakoviny kůry kaštanovníku jako omezený. V současnosti jsou však vysazovány z estetických důvodů nejen v obcích, ale stále častěji k zabezpečení krmiva pro zvěř i v lesních oborách. Nahrazují tak rostliny jírovce maďalu (Aesculus hippocastanum), které jsou decimovány klíněnkou jírovcovou (Cameraria ohridella) a houbou Guignardia aesculli.
