V minulém dílu jsme se podívali na tuto čeleď z obecného hlediska a věnovali jsme se jak prvnímu ze dvou pro nás významných zástupců (puklici smrkové), tak i zástupci druhému – puklici švestkové. Dnes nás čeká uzavření celé této problematiky výše zmíněné čeledi.
Nachází se po celé Evropě, dále v Japonsku a v Severní a Střední Americe. V 50. letech minulého století se uvádělo, že v našich končinách je velmi hojná i v 900 m n. m. s výjimkou některých oblastí, v nichž chybí buď zcela, či se vyskytuje jen ojediněle.
Zajímavé informace a výskyty – rok 1924
Roku 1924 se uváděl následující text: „Škody puklicí švestkovou, hlavně na švestkách v Republice československé v posledních letech působené, stávají se vskutku katastrofální“. Dále článek pokračuje, že se rozhodně nejedná o prázdná slova, neboť škody způsobené ztrátou šťáv a zamezením transpirace stromu bývají mnohdy pro samotný strom smrtelné; a jsou známy případy, kdy celé sady podlehly tomuto škůdci. Příčinou podle autora nebylo ani tak husté sázení stromů, které již nebylo tak časté, jako spíše (zejména u nově zakládaných sadů) přenos sazenicemi – „Jimi jsou červci zavlékáni na místa, kde dosud nebyli, kdež, jsou-li ostatní podmínky příznivé, brzo nabývají půdy“. Jedná se nejen o sazenice ovocných stromů a keřů, ale často například i sazenice růží. „Jest tudíž povinností každého kupujícího očistiti hrubým kartáčem sazečky před vysázením, povinností prodávajícího je sazečky zbaviti červců…“. A další příčinou je již zmíněná problematika akátů, neboť z nich opravdu puklice snadno přechází na ovocné stromy („Akátová manie začíná se mstíti.“) a jako příklad slouží pražská pánev.
Přirození nepřátelé a ochrana
Je jich samozřejmě celá řada, my si však dovolíme zmínit především dva – slunéčka Exochomus quadripustulatus (o jejichž dospělých larvách je Blattný přesvědčen, že denně jsou schopny sežrat až 50 larev puklic, díky čemuž mohou i silně napadené stromy zcela vyčistit) a slunéčko Chilocorus bipustulatus. Ještě v roce 1924 však nebyli tito známí. Dalšími jsou například drobní zpěvní ptáci, zejména sýkory. Roku 1924 se uvádělo, že zhruba před čtyřmi lety (1920) bylo upozorněno ředitelem ovocnářské školy ve Vizovicích Ladislavem Čechem na kainit jako na dobrý prostředek k hubení puklice švestkové na švestkách.
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 7/2023.*
Text: Ing. Antonín Muška, Brno
Přehled použité literatury a zdrojů obrázků je k dispozici u autora.
