Puklice hortenziová je savý hmyz působící na širokém okruhu hostitelských rostlin, ale nejčastěji na zástupcích rodu Hydrangea (hortenzie). Poprvé byl tento druh popsán v Severní Americe, ačkoli se předpokládá, že původně pochází z východní Asie.
Puklice hortenziová má jednu generaci v roce. Dospělé samičky začátkem léta kladou vajíčka přednostně na spodní stranu listů. Koncem června a v červenci se z vajíček líhnou malé (<1 mm), velmi nenápadné larvy světle žlutého zbarvení, které se rozlézají a sají rostlinné šťávy zejména na spodní straně listů hostitelských rostlin blízko listových žilek. Do podzimu nymfy dosáhnou třetího instaru a přezimují na větvích hostitelských dřevin nebo při bázích kmenů či stonků, i mělce v půdě. Na jaře se larvy rozlézají do listů, kde dospívají, ačkoli některé zůstávají přisáty na větvích, nejčastěji na mladých letorostech. Mladé samičky jsou oválné až kulaté, žlutého nebo hnědého zbarvení a 3 až 5 mm velké. Dospělé samičky se pak nacházejí především na spodní straně listů, ale mohou se rovněž vyskytovat na hlavních stoncích, zvláště při vysoké hustotě populace. Tento druh je partenogenní, ačkoliv se též mohou líhnout samečci neschopní další reprodukce.
V polních podmínkách je puklice více rozpoznatelná začátkem léta, když samičky dospívají a vytvářejí až 4 mm dlouhé vaječné vaky (ovisaky) pokryté silnou vrstvou bílých voskových vláken, do kterých nakladou vajíčka a poté hynou. Ovisaky pak zůstávají na rostlinách dlouho přítomny i po vylíhnutí vajíček.
Na hostitelských rostlinách puklice působí škody od poloviny června do října. Sáním rostlinných šťáv oslabují rostliny, navíc vylučují lepkavou medovici, na níž se mohou vyvíjet saprofytické černě. Silně napadené rostliny jsou též náchylnější k napadení jinými patogeny, přičemž může dojít i k předčasné defoliaci (opadu listů).*
Text
Dr. Ing. Zdeněk Chromý,
ÚKZÚZ Brno
Zdroj fotografií: www.eppo.org
Celý článek naleznete v časopise Zahradnictví č. 2/2021.
