02.01.2012 | 11:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Půdopokryvné trvalky jako náhrada trávníku

Plošná výsadba nízkých, půdopokryvných, převážně plazivě či poloplazivě rostoucích trvalek představuje možnou alternativu trávníku zejména na problematických plochách.

Důvodem použití trvalek může být jednak zmíněné problematické stanoviště (příliš suché, bez možnosti závlahy či naopak příliš vlhké; stanoviště pod stromy, v suchém stínu, nerovný terén náročnější na údržbu apod.). Dalším důvodem může být i hledisko estetické, resp. snaha o barevné a částečně i tvarové změny osázených ploch během vegetace (využití efektu kvetení či změny barev listů).
Limitujícím faktorem pro výběr vhodného trvalkového sortimentu je zohlednění podmínek daného stanoviště. K důležitým hlediskům bude patřit především dostatek světla, resp. úroveň zástinu a dostatek vláhy, resp. zvážení nutnosti závlahy. Důležité jsou samozřejmě i vlastnosti půdy, zejména podíl jílovitých částí a propustnost pro vodu.

Požadavky na rostliny
Aby bylo možné považovat trvalky za vhodnou alternativu trávníku, je nezbytné aby splnily některé nutné požadavky. Jsou jimi:
1) pokryvnost půdy: rostliny by měly dokonale vyplnit prostor a v porostu by neměly zůstávat prázdná místa. Zároveň by měly být dostatečně životné, resp. vysazené exempláře by neměly rychle stárnout (pozn. např. problém u jinak zajímavé Campanula punctata ´Hot Lips´. Jde o atraktivní, velmi nízký a půdopokryvný zvonek, který se rychle rozrůstá do okolí, ale rovněž velmi rychle stárne. Aby se udržel potřebuje neustále volný, nezarostlý prostor.),
2) typ růstu: resp. zda se jedná o rostliny trsnatě rostoucí nebo druhy s plazivými či poloplazivými stonky. Obecně lépe pokrývají půdy druhy plazivé nebo poloplazivé (např. Tiarella cordifolia). Jejich hlavní výhodou je zejména to, že dokáží vytvořit souvislý porost, kde se ani ke konci vegetace nebo naopak na jejím začátku neobjeví prázdná místa. I trsnatě rostoucí druhy (např. Tiarella wherryi) dokáží za plné vegetace spolehlivě pokrýt půdu. Zapojení porostu po jarním rašení trvá ale obvykle o něco déle,
3) vytrvalost na stanovišti: plošné výsadby trvalek se, podobně jako trávník, nezakládají na dva či tři roky, ale obvykle na dobu daleko delší. Je tedy potřeba vybírat ze sortimentu rostlin, které by měly bez zvláštních problémů vydržet na stanovišti delší dobu, tedy alespoň pěti či spíše ještě více let,
4) odolnost vůči chorobám a škůdcům: důležitý faktor především ve veřejných výsadbách. Při realizaci větších ploch je nutné zohlednit reálnost použití pesticidů. Některé rody a druhy, např. Heuchera, bývají často napadány larvami lalokonosců. Ty mohou způsobit na větších plochách významné škody. Ani z hlediska dlouhověkosti nebývají vždy dlužichy ideální volbou. Podobně tak např. bohyšky (Hosta) a riziko napadení a poškození rostlin slimáky,
5) estetická hodnota: zde hraje roli především uniformita porostu, pokud mají vysazené trvalky nahradit trávník, bývá obvykle zákazníky vyžadováno, aby byl porost pokud možno co nejvíce uniformní a stejnorodý. Aby se nevyskytovaly barevné či růstové odchylky a aby docházelo k nakvétání celého souvislého porostu. Z tohoto pohledu je nutné zvážit, zda pro založení zvolit vegetativně množené rostliny, kde je zajištěna 100% uniformita a pravost odrůdy. Nebo zda zvolit pravděpodobně levnější variantu generativně množených rostlin, kde ovšem může hrozit riziko výskytu odchylek. Záleží zde samozřejmě na stupni prošlechtění a typu odrůdy (populace, linie či F1),
6) výška rostlin: souvislý porost dokáží vytvořit v podstatě jakékoliv trvalky. Je ale samozřejmě otázka, co ještě lze považovat za náhradu trávníku a které druhy či kultivary svou výškou již tento „limit“ překračují. Položit zde nějakou ostrou hranici není snadné a určitě je na místě domluva se zákazníkem a podání pokud možno co nejpřesnější informace o tom, jak se daná rostlina může chovat a co o ní lze čekat. Velké rozdíly mohou být i mezi odrůdami. Např. výše zmíněný zvonek C. punctata ´Hot Lips´ s výškou sotva 10 centimetrů a klasické odrůdy zvonku tečkovaného, které dorůstají klidně i více než 50 centimetrů. Podobně tak např. Nepeta racemosa, kdy jeden z nejběžnějších kultivarů ´Walker´s Low´ dorůstá 60 až 80 centimetrů a např. odrůdy ´Little Titch´ či ´Toria´ pak sotva 20 až 30 centimetrů.

Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 8/2012.

Text a foto Ing. Petr Hanzelka, Ph.D., Botanická zahrada hl. města Prahy.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down