Ve starší růžařské literatuře skupinu půdopokryvných (neboli pokryvných) růží nenalezneme. Jednotlivé odrůdy (např. ´Max Graf´, 1919) sice plně svým vzhledem půdopokrývným růžím odpovídaly, ale byly většinou řazeny mezi růže sadové. Zájem šlechtitelů vlastně přilákaly až požadavky plošného uplatnění růží ve výsadbách. Růže mnohokvěté i velkokvěté totiž byly a stále jsou ve výsadbách veřejné zeleně málo populární. Způsobuje to nutnost jejich ochrany na zimu přikopčením, které je třeba v předjaří zase zarovnat a provedení značně detailního řezu s nutností odklizení pichlavé dřevní hmoty. Z důvodu nutnosti vstupu do záhonové plochy se doporučuje vysazovat mnohokvěté a velkokvěté růže jen do úzkých záhonů, které umožňují dobrý přístup k jednotlivým keřů.
Staré půdopokryvné růže mají několik nedostatků, které se v průběhu dlouholeté a cílené šlechtitelské činnosti podařilo takřka odstranit.
Největší překážkou k jejich většímu uplatnění byla především krátká doba květu; jen červen a počátek července. U půdopokryvných odrůd růží navíc převládají prázdné květy, jenž opadávají rychleji než plné. U starších odrůd této skupiny bylo také malé zastoupení barev – jen světle růžová, středně růžová a bílá, což neposkytovalo širokou možnost kontrastních barevných kombinací při jejich použití v sadovnictví.
Charakteristika skupiny
Moderní půdopokryvné růže mají zpravidla plazivé někdy i přes dva metry dlouhé výhony zcela pokrývající půdu. Pokud rostou zpočátku vzpřímeně, brzy se ohýbají k zemi. Celková výška na vysazené ploše by po několika letech neměla přesahovat 80 až 100 cm. Jednotlivé (vystřelující) výhony mohou být vyšší. Mezi půdopokryvné růže se dále řadí odrůdy rostoucí sice křovitě, ale velmi kompaktně. Květy půdopokryvných růží jsou malé (tedy plně rozevřené o průměru 2 až 8 cm), plné i prázdné. Květy bývají v bohatých různě uspořádaných květenstvích a mnohdy naprosto překrývají listy, jenž by v ideálním případě měly být sytě zelené a lesklé. U těchto růží se vyžaduje velmi dobrý zdravotní stav, napadení houbovými chorobami (černá skvrnitost, padlí), by nemělo být patrné. Většina odrůd skupiny kvete prakticky nepřetržitě od června do zámrazu a vytváří ucelenou barevnou plochu. Dá se říci, že to v takovém rozsahu nedokáže žádná jiná dřevina. U půdopokryvných růží se ve srovnání s velkokvětými či mnohokvětými naopak tolerujeme méně výrazné vybarvení poupat a jejich krátký tvar. I když to patrně nebylo hlavním záměrem šlechtitelů, mnohé půdopokryvné růže jsou vhodné pro řez do vázy.
Některé odrůdy jsou díky působivým šípkům dekorativní i po odkvětu.
Text a foto RNDr. Jiří Žlebčík, VÚKOZ, v. v. i., Průhonice
Více informací naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 2/2010.
