Okrasné rostliny napadá mnoho patogenů, z nichž významné místo zaujímají patogeny půdní. Onemocnění, která způsobují, jsou označována různými názvy – padání klíčních rostlin, vadnutí, hniloby kořenového krčku a kořenů apod. Jejich význam je často podceňován, k čemuž přispívá mimo jiné místo napadení – kořenový krček nebo kořeny.
S působením půdních patogenů často souvisejí také symptomy na nadzemních částech – listech a výhonech rostlin. Ty jsou snadněji viditelné, a proto bývají zpozorovány mnohem častěji. Skutečný původce však nebývá určen. Mezi patogeny okrasných rostlin, které jsem identifikovala během posledních pět let, tvořily půdní patogeny téměř jednu pětinu. Jejich hospodářský význam je však mnohem vyšší.
Obtíže vznikající při posuzování symptomů na nadzemních částech, tj. růstové deprese, žloutnutí a nekrózy listů, vadnutí a odumírání vrcholků výhonů, spočívají právě v jejich nespecifičnosti. Stejné symptomy mohou být vyvolány jak biotickými činiteli (např. viry, bakterie, houby), tak abiotickými faktory (nedostatek živin, nedostatek či nadbytek vláhy, zasolení substrátu apod.).
Mezi nejčastěji se vyskytující půdní patogeny způsobující onemocnění okrasných rostlin patří druhy rodu Pythium, Fusarium, Rhizoctonia, Phytophthora, Verticillium, Thielaviopsis, Cylindrocladium, Cylindrocarpon a Sclerotinia. Ke zvolení vhodných ochranných opatření, případně vhodného fungicidu, je nezbytná přesná identifikace patogenu, při níž se zpravidla nelze obejít bez mikroskopu a v některých případech i izolace a pěstování na umělých živných půdách.
Základem je čistota
I u půdních patogenních hub platí, že prevence je lepší než léčení. Z faktorů, které podmiňují výskyt těchto onemocnění (dlouhodobě vlhký nebo přemokřený substrát, zamořený substrát, infikované sazenice, příliš vysoká či nízká teplota, příliš vysoká vzdušná vlhkost nebo zasolený substrát) lze vhodná preventivní opatření snadno odvodit. Pozornost je třeba věnovat i způsobům možného přenosu patogenů, rizikové je samozřejmě použití zamořeného substrátu, přesazování na infikované pracovní ploše a do infikovaných nádob nebo práce s napadenými rostlinami či závlahovou vodou.
I když se jedná o půdní houby, je nutné si uvědomit, že některé druhy, např. Fusarium, Cylindrocladium nebo Verticillium, se mohou rozšiřovat také sporami přenášenými vzduchem. Na napadených rostlinách vytvářejí nad povrchem substrátu spory, které jsou pak přenášeny vzdušnými proudy nebo odstřikujícími kapkami při zavlažování postřikovači. To může být také příčinou, proč i v dezinfikovaném substrátu dochází k velkému výpadku rostlin. Důvodem může být i nedostatečně dlouhá doba nebo teplota dezinfekce. V případě tepelné dezinfekce je nutné celý objem propařovaného substrátu či zeminy zahřát na teplotu 90 – 100 °C po dobu minimálně třiceti minut. Také veškeré používané nářadí, pracovní plochy a prostory je vhodné dezinfikovat, používat mořené osivo (fungicidní přípravky s účinnými látkami jako je captan, iprodione, thiram), případně ošetřit výsevy přípravky na bázi hyperparazitických hub či kombinací benzimidazolů a propamocarbu. Relativně neobvyklým způsobem se šíří druhy rodů Pythium a Phytophthora. V hruškovitých sporangiích se tvoří bičíkaté zoospory, které se pohybují ve vodě v substrátu či v závlahové vodě.
Trvalé spory
Některé houby jsou schopny vytvářet speciální útvary, které se vyznačují dlouhou životaschopností a vysokou odolností vůči chemickým přípravkům. V podstatě lze rozlišit tři základní typy:
Tlustosněnné vegetativní spory – chlamydospory vznikající zaškrcením a zesílením stěn hyf. Často se vyskytují v nedostatečně rozloženém pletivu napadených rostlin a jsou velmi odolné proti chemickým přípravkům. Chlamydospory se často vyskytují u rodů Fusarium, Thielaviopsis, Phialophora, Pythium a Myrothecium.
Tvrdé, tmavě zbarvené jsou shluky hyf (sklerocia) se vyskytují buď na povrchu nebo uvnitř napadených pletiv. Jsou různé velikosti – od 0,1 mm (tzv. mikrosklerocia) po jeden až dva centimetry velká, pouhým okem viditelná sklerocia. Pokud se z pletiva uvolní do půdy, nejsou vzhledem ke svému zbarvení (hnědá až černá) patrná. Sklerocia tvoří například houby Sclerotinia, Rhizoctonia, Verticillium dahliae aj.
Kulaté, pohlavně vzniklé spory (oospory) se vytvářejí za nepříznivých podmínek a pro přežívání patogenu hrají významnou roli (Pythium, Phytophthora).
Optimální podmínky pěstování
Základem ochrany je optimalizace pěstebních podmínek nejen kvůli kratší době pěstování a dosažení vysoké kvality výpěstků, ale i proto, že rostliny jsou zpravidla robustnější a odolnější vůči patogenům. Například u azalek se za vyšší teploty (23 °C) a vzdušné vlhkosti může velmi rychle rozšířit Cylindrocladium scoparium, zejména u nezdřevnatělých řízků získaných z mladých rostlin. Hniloba báze stonku u druhů čeledi Gesneriaceae vyvolaná Myrothecium roridum, je významná pouze při vyšších teplotách (nad 23 °C), vlhkosti vyšší než 85 % a vysokém obsahu solí v substrátu. Fusarium oxysporum f. sp. cyclaminis, původce vadnutí bramboříku, se velmi rychle vyvíjí za vyšší teploty (nad 22 °C) a při nadměrných dávkách dusíku, přičemž jeho forma nehraje roli.
V chladnějších vlhčích substrátech a při vysoké vzdušné vlhkosti se vyskytují především kořenové hniloby způsobené druhy rodů Pythium a Phytophthora. Výskyt těchto patogenů podstatně omezuje trvale propustný mírně kyselý substrát.
Aplikace fungicidů
Mnohé půdní patogeny lze likvidovat buď propařením substrátu nebo aplikací fungicidu. Základem však zůstává přesná identifikace patogenu. Při aplikaci fungicidu nelze přehlédnout ani snášenlivost daného druhu či kultivaru rostliny. Chybně zvolený fungicid či jeho koncentrace může vést k vyšším ztrátám než ztráty v důsledku napadení patogenem. Pythium či Phytophthora pronikají do kořenů především kořenovými špičkami. Proti těmto patogenům lze použít Previcur SL 607. Již nepovolený přípravek Aliette je účinný pouze u některých druhů rostlin.
Onemocnění vyvolaná houbami rodu Verticillium, Fusarium, Cylindrocladium, Sclerotinia a Thielaviopsis pronikají do kořenů a kořenového krčku především v místech poranění. Pokud již došlo k proniknutí patogenu do rostliny, nebývá chemická ochrana dostatečně účinná. Napadené rostliny je lépe odstranit a sousední rostliny ošetřit fungicidní zálivkou, která by měla zabránit jeho dalšímu šíření. Rostliny napadené houbami Rhizoctonia, Sclerotinia a Myrothecium apod. je vhodné ošetřit např. Rovralem Flo. Jak bylo výše uvedeno, nezbytné je však zajistit optimální pěstební podmínky.
A co biologická ochrana?
Biologická ochrana proti houbovým patogenům většinou nedosahuje úrovně biologické ochrany proti živočišným škůdcům. Známé jsou přípravky na bázi hub Trichoderma harzianum (Supresivit) proti půdním houbám roud Pythium, Fusarium, Botrytis a Sclerotinia či Pythium oligandrum (Polyversum). Proti sklerociím Sclerotinia sclerotiorum a S. minor je využívána hyperparazitická houba Coniothyrium minitans (Contans WG). V zahraničí jsou zkoušeny nebo již využívány přípravky z bakterií Bacillus subtilis nebo Pseudomonas fluorescens, dále apatogenní kmen Fusarium oxysporum FO47 (Fusaclean) proti fusariuovému vadnutí okrasných rostlin, zejména bramboříků, Gliocladium virescens (Gliogard) proti půdním patogenům a
