V minulém čísle Zahradnictví jsme otevřeli nový seriál rozhovorů s Ing. Drahoslavem Šonským, CSc. V dnešním dílu se dozvíte, jak probíhá první setkání zahradního architekta s investorem, majitelem zahrady.
Kdy optimálně by se měl investor obrátit na zahradního architekta?
Ideálně v momentě, kdy je odsouhlasený projekt domu a je k dispozici jeho vizualizace, tzn. před zahájením výstavby. Potom se například v průběhu stavby může využít stavebních strojů k modelaci terénu a výstavbě technických prvků na zahradě. Praxe je ale taková, že k tomuto ideálu dojde pouze u 20 % zakázek. A za celou praxi se mi jen dvakrát stalo, že jsem se sešel s architektem domu ještě před samotným návrhem domu. Tato varianta by byla ale nejlepší.
Argumentem zákazníků bývá, že chtějí zahradu bezúdržbovou.
Ne, to je argument číslo jedna a je to holý nesmysl. To je stejné, jako kdyby lidé chtěli samovychovatelné děti! Zahrada je živý organismus, který se vyvíjí a který potřebuje naši péči. Skutečně bezúdržbovou zahradu získáme, když prostor vybetonujeme a natřeme ho nazeleno. To samozřejmě přeháním. Faktem ale je, že jako zahradní architekt mohu svou prací výrazně ovlivnit míru údržby v budoucí zahradě, zvláště v prvních letech po založení zahrady.
Jak toho dosáhnete?
Nejvíce práce je s pletím keřových parterů a trvalkových záhonů. Musím tedy znát finální velikost keře nebo trvalky, abych navrhnul správný počet rostlin na danou plochu tak, aby do tří let byl porost zapojený. Tím výrazně snížím pracnost údržby zahrady. Ideální totiž je, když dorostou půdopokryvné keře a trvalky k sobě a zabrání tak růstu plevelů na volné ploše záhonu.
Realizační firmy si vypomáhají opakovaným nasypáním mulčovací vrstvy z borky.
Já osobně nemám borku rád. Zvláště ošklivé jsou barevné borky. Zahrada mi pak připomíná cirkusovou manéž. Jak říkám: „Angličané to také nedělají.“ Lze použít borku při výsadbě, musí být ale co nejvíce drcená, maximálně do 5 cm, z kůry borovic. Neměla by obsahovat kusy dřeva. Vrstva mulče by měla být 10 cm vysoká. Potom dobře slehne a částečně se rozloží. Její výhodou je, že pod ní kvůli nedostatku světla a v důsledku působení inhibičních látek z borky nevyklíčí semena plevele. S vodou je to problematičtější. Je pravda, že borka zamezuje výparu, ale také zabraňuje vsáknutí vody ke kořenům z mírných dešťových přeháněk. Stejně tak hnojení zůstane na povrchu. Další nevýhodou je vznik hub ve vrstvě borky. Podle mne je borka problematická záležitost, a proto používám ke snížení růstu plevele časný zápoj půdopokryvných keřů a trvalek.
Text a foto
Iva Neumannová
Zahradní ateliér Iva Neumannová
www.zahradni-atelier-in.cz
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 1/2017.
