Znalost značky Vína z Moravy, vína z Čech se drží na vysoké úrovni, mírně vzrostl podíl jejích konzumentů a kampaně na její podporu dosahují vysoké líbivosti. Vyplývá to z každoročního průzkumu, který si nechává Vinařský fond vypracovat od agentury FOCUS – Marketing & Social Research. Ten se zaměřuje právě na vnímání značek Vína z Moravy, vína z Čech a Svatomartinské.
Znalost značky Vína z Moravy, vína z Čech (VMVČ) se v celé populaci drží na vysoké úrovni 68 % a mezi konzumenty vína dosahuje 77 %, což jsou srovnatelné hodnoty s předešlým obdobím. Mírně v uplynulém roce stoupla konzumace vín pod touto značkou (51 %; +1 %). Značka je veřejností vnímána jako moderní, současná a důvěryhodná, označuje rozmanitá a kvalitní vína vhodná k posezení s přáteli, oslavám či jako dárek. V atributech image opět silně vystupuje faktor patriotismu a hrdosti na naše vína a vinaře. S výrokem popisujícím vína VMVČ jako výsledek „náročné práce, nadšení, lásky a fortelu našich vinařů“ souzní 78 % dotázaných. Potud průzkum přinesl veskrze jen pozitivní zprávy. Kdo zná označení VMVČ (27 % z celku a 30 % u konzumentů vína), tak uvádí, že jim značka poskytuje u vín určité výhody. Těmi jsou především vyšší kvalita nebo záruka kvality (37 %), lepší či dobrá chuť (33 %) a garance tuzemského původu (27 %).
Kde ale došlo k poklesu, je obecná konzumace vína bez ohledu na jeho původ a značku. Podíl konzumentů vína v ČR za rok 2023 činí 70 %, což je jen mírný pokles oproti předešlému roku (72 %), ale došlo k výraznějšímu poklesu zejména u silných konzumentů vína (14 %; -4 %). Konzumací vína zčásti ovlivňují externí socioekonomické vlivy jako je inflace a zdražování.
Povědomí o Svatomartinských vínech se také drží na vysokých hodnotách (aktuálně 75 %; což je srovnatelné s předešlými lety). Zkušenost se Svatomartinským vínem je i nadále pozitivní (89 %). Svatomartinské ročníku 2023 ochutnala čtvrtina dospělé populace (26 %) a 35 % konzumentů vína, což jsou stejné hodnoty jako v případě Svatomartinského 2022. Byť Svatomartinská vína dosahují solidních výsledků, návrat k předcovidovým hodnotám (2018, 2019) se zatím stále nedaří.
Výrazná většina konzumentů nejčastěji pije moravská a česká vína (59 %, +2 %) a zahraniční vína považuje za kvalitnější jen 5 %. Nicméně zajímavé jsou důvody, které uvádí ti, kdo dávají přednost zahraničním vínům před tuzemskými. Často uvádí jako důvod lepší cenu nebo nabídku v cenových akcích (43 %). Celkově je cenový motiv ve spotřebitelském chování ve srovnání s minulou vlnou výzkumu zřetelnější. Profil konzumentů a konzumentek vína se v čase příliš nemění. Více pijí víno ženy a sociálně lépe situovaní lidé a k pokles dochází u starších ročníků. Nejčastějším důvodem omezení nebo ukončení pití vína je omezení alkoholu obecně.
Nedávnou diskuzi o zavedení spotřební daně na tichá vína zaznamenala nadpoloviční většina respondentů (54 %). Více než polovina všech dotázaných (52 %) se staví proti zavedení spotřební daně na tichá vína, pro je 27 % dotázaných, pětina nemá jasný názor (22 %). Konzumenti vína se proti tomuto záměru staví větší měrou (60 % proti, 25 % pro). Vyšší podporu má případně zavedení daně u vysoce kvalifikovaných lidí, top managementu a studentů a znatelný rozdíl je u mužů (pro je 33 %) a žen (21 %).
Průzkum byl realizován v prosinci loňského roku na tisícovce respondentů z populace ČR ve věku 18 a více let s průřezovým socioekonomickým statusem napříč celou republikou.
Zdroj: Vína z Moravy, vína z Čech
