V prvním článku byly rozebrány klíčové fyzikální principy stojící za efektivitou protimrazové závlahy a některé důležité aspekty spojené s protimrazovými opatřeními. V tomto druhém článku se zaměříme na dávkování vody do různých kultur, na dopočítávání spotřeby, možnosti jejího snížení a na stanovení termínu spuštění a vypnutí. Budou rovněž uvedeny hlavní výhody a nevýhody této metody.
V současnosti jsou k protimrazové závlaze nejběžněji využívány kruhové postřikovače úderové nebo náporové s různou rychlostí otáčení, poloměrem rozstřiku, různou dávkou, rovnoměrností postřiku a jemností kapek. Z praktického hlediska je vhodné si například uvědomit, že čím menší jsou kapky, tím větší je předpoklad, že velká část vody zůstane na povrchu, kde je efektivní a neskápne hned na zem. Důležitá je také délka intervalu mezi opakovaným zkrápěním určitého místa. Ten nemůže být příliš dlouhý, protože k poklesu teploty dochází velmi rychle. Tento problém vzniká zejména u kruhových postřikovačů s delší dobou jedné rotace. Doporučovaná maximální délka mezi jednotlivým ovlhčením je 30–60 sekund, delší interval vyžaduje vyšší dávku vody (Snyder and Melo-Abreu 2005). Postřikovače jsou zpravidla rozmístěny v určitém sponu tak, aby se postřiková plocha překrývala, ale byla zároveň co nejrovnoměrnější. Předmětem následujícího textu je obecně seznámit čtenáře s hlavními praktickými faktory, které ovlivňují účinnost této metody. Náš příspěvek se však detailně nevěnuje různým využívaným typům závlah, postřikovačů a věcí s tím souvisejících. Detailněji zmiňuje jen alternativní možnosti postřiku u řádkových kultur s potenciálem významné úspory vody. Konkrétní návrh protimrazové závlahy je záležitostí dohody pěstitele a firmy, která vlastní technologii nabízí a zhotovuje.
Zásadní a kritické body pro používání protimrazové závlahy jsou následující: nesmí dojít z jakéhokoliv důvodu k přerušení zavlažování. Dávka vody musí být dostatečná. Rosení například jen večer před mrazem nebo použití rosičů je nedostatečné a hrozí větší škody. Interval skrápění nemůže být příliš dlouhý, prakticky maximálně 60 sekund. Systém je nutné zapnout včas jak vzhledem k poklesu teplot a potřebám porostu, tak i prakticky z hlediska zamrzání rozvodů vody a vlastních postřikovačů. Předčasné vypnutí není možné. Systém protimrazové závlahy je považován za nejúčinnější způsob ochrany proti vegetačním mrazům a je široce využíván v oblastech, kde je dostatek zdrojů pro krytí celkové potřeby vody. Kde nejsou silné zdroje povrchové vody, je nezbytné budování vlastních nádrží, což je finančně náročné a bude pravděpodobně i do budoucnosti hlavním omezujícím faktorem při využívání této metody.*
Text a foto Ing. Luděk Laňar, Ph.D., Ing. Klára Scháňková, VŠÚO Holovousy s. r. o.
Celý článek naleznete v časopisu pro profesionální zahradníky Zahradnictví č. 4/2021.
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
jojo, znám. taky jsme kdysi řešili takový problém se zavlažovacím systémem u kamaráda na zahradě. chtěl vymyslet něco originálního ,co lidé nemají ale hlavně aby měl zalévání bez práce. tak jsme to nakonec vyřešili hadicí, na tu jsme dali příchytku trubky, která držela ,, spoušť" a kamarád teď zalívá bez konví, pouze hadici 🙂