Evropská komise zveřejnila další rozhodnutí týkající se propagace zemědělských výrobků Evropské unie, jímž schválila šest z 20 programů, předložených profesionálními sdruženími z členských států na podporu výrobků prodávaných mimo unii.
Propagační a informační kampaně budou probíhat v Japonsku, jihovýchodní Asii a Spojených státech.
Tato opatření se týkají vína, ovoce a zeleniny, slaniny a mléčných výrobků. Odhadované výdaje na těchto šest programů jsou ve výši 14 milionů eur, z nichž sedm milionů eur bude hradit EU.
Komisař EU pro zemědělství Franz Fischler při vyhlášení těchto opatření uvedl: „Zvýšení konkurenceschopnosti kvalitních výrobků EU na trzích mimo EU je značnou výzvou. Svým příspěvkem k investici představující více než 14 milionů eur na propagační a informační kampaně pro zemědělské výrobky mimo EU ukazuje unie své odhodlání se této výzvě postavit.“
Iniciativa a odpovědnost za propagaci zemědělských výrobků spočívá na profesionálních sdruženích výrobců, velkoobchodníků, vývozců a zpracovatelského průmyslu. Tento systém řídí členské státy, které nad ním vykonávají dozor. EU přispívá částečným financováním (50 procent) těchto informačních a propagačních opatření.
Nařízení rady (EC) č. 2702/1999 ze dne 14. prosince 1999, o opatřeních na poskytování informací o zemědělských výrobcích ve třetích zemích a jejich propagaci, upravující tuto činnost zahrnuje public relations a opatření na propagaci či pro publicitu. Je třeba upozorňovat na výhody výrobků EU, zejména z hlediska kvality, hygieny, bezpečnosti potravin, výživy, označování etiketami, welfare zvířat či ekologické udržitelnosti. Toto opatření se týká také systémů chráněného označení původu (PDO), chráněného zeměpisného označení (PGI) a označení garantované tradiční speciality (TSG) spolu s informacemi o systémech kvality a označování etiketami a organickém zemědělství v zemích EU. Unie může financovat určitá opatření v plné výši (například informace o systémech kvality a označování etiketami v EU, návštěvy na vysoké úrovni a studie). Jinak se náklady dělí mezi EU (50 procent), profesionální sdružení (30 procent) a dané členské státy (20 procent).
