Práce se zabývá hodnocením virulence patogena Venturia inaequalis (Cooke) Wint., na nově sestaveném souboru indikačních hostitelských genotypů (Bus a kol., 2009). Hodnocení byla prováděna po sekundárních infekcích ke konci vegetačního období v lokalitě Holovousy ve východních Čechách na genotypech vysázených na jaře 2010 do randomizovaných bloků v pěti opakováních. Odrůda ´Golden Delicious´ – H(1), která je referenční hostitelskou rostlinou pro všeobecně rozšířenou rasu V. inaequalis č. 1, byla infikována ve velké intenzitě ve stupni 6–8 (podle devítibodové stupnice Lateur a Populer, 1994). Napadení u další citlivé odrůdy ´Gala´ – H(0), bylo též vysoké ve stupni 5–8. K velmi ojedinělým infekcím pouze u několika rostlin ve stupni 2 došlo u genotypů TSR34T15 – H(2) a J34 – H(9). U genotypů Q71 – H(3) a ´Durello di Forli´ – H(13) byly zaznamenány infekce patogena V. inaequalis ve stupni 3 a 4. K silnějším projevům choroby u dvou rostlin došlo u genotypu B 45 – H(8), které byly napadeny ve stupni 4 a 5. U ostatních genotypů nebyly zaznamenány žádné infekce. Potvrdilo se, že v této lokalitě se nenachází rasa č. 6 a č. 7 překonávající rezistenci získanou z Malus floribunda 821.
Summary
The objective of this study was evaluation of Venturia inaequalis (Cooke) Wint. virulences on the new established collection of differential host genotypes (Bus et al., 2009) in locality Holovousy in the eastern Czechia. Evaluations were done after secondary infections at the end of growing season on genotypes planted in spring 2010 into randomized blocks with five repetitions. The cultivar ´Golden Delicious´ – H(1) that is the differential host plant for the Venturia inaequalis race No. 1 was infected with high intensity in the grade from six to eight (severity is assessed according to the modified scale 1–9 of Lateur and Populer, 1994). Attacks on the next sensitive cultivar ´Gala´ – H(0) were also high in the grade from five to eight. Genotypes TSR34T15 – H(2) and J34 – H(9) were infected in very low rate in grade two. Infections on genotypes Q71 – H(3) and ´Durello di Forli´ – H(13) were recorded in grade three and four. Severe symptoms of the disease were recorded on two plants on the genotype B 45 – H(8) in grade four and five. On the other genotypes any infections were recorded. The races No. 6 and 7 surpassing resistance gained from Malus floribunda 821 are not present in this location.
První výskyt strupovitosti jabloně způsobené patogenem Venturia inaequalis na odrůdách nesoucích geny rezistence získané z Malus floribunda klon 821 byl v Čechách zaznamenán v roce 2006. Podle napadení odrůd a genotypů s různými geny rezistence, které byly naroubovány do vybraných lokalit, bylo zjištěno, že patogen napadá odrůdy nesoucí gen rezistence Rvi6 (Vf), (Vávra a kol., 2009). První soubory genotypů sloužících k přiřazení specifických izolátů V. inaequalis k rasám patogena již byli v minulosti vyvinuty (Shay and Williams, 1956; Shay a kol., 1962; Williams at al, 1969; Parisi a kol., 1993; Bénaouf and Parisi, 2000; Bus a kol., 2005). Tyto soubory byly v posledních letech přepracovány, neboť se podle symptomů choroby na genotypech a molekulárními metodami detekce genů rezistence zjistilo, že v některých genotypech jsou zahrnuty dva nebo více genů rezistence. Genotypy nesoucí více genů rezistence byly nahrazeny selektovanými hybridy zahrnujícími pouze jediný známý gen rezistence. Za účelem sjednocení výzkumu virulence patogena V. inaequalis byl navržen nový soubor indikačních hostitelských genotypů a sestavena nová nomenklatura genů rezistence (Bus a kol., 2009). Tento soubor hostitelských rostlin k určování ras V. inaequalis je v současné doplňován genotypy s nově identifikovanými geny Rvi16 v genotypu Mis op 93.051 G07–098 (Bus a kol., 2010) a Rvi17 v genotypu Antonovka APF22 (Dunneman a Egerer, 2010).
Jedna ze strategií, jak vyvinout nové odrůdy s trvalejší rezistencí k patogenu V. inaequalis je využití pyramidální rezistence několika hlavních dominantních genů rezistence. Otázkou však zůstává, které geny rezistence jsou nejvhodnější k produkci odrůd jabloní s trvalou rezistencí. Nejzajímavější jsou geny, u kterých nebylo zaznamenáno překonání patogenem, geny, které jsou překonávány pouze v omezených oblastech, jsou též použitelné ve strategii šlechtění. Tato práce se zabývá projevy choroby způsobené patogenem V. inaequalis na nově sestaveném souboru indikačních hostitelských genotypů v lokalitě Holovousy – Nad včelínem.
Materiál a metody
Projevy choroby byly zjišťovány na souboru indikačních hostitelských genotypů nesoucích jednotlivé geny rezistence (tab. 1). Do souboru indikačních genotypů byla též zařazena citlivá odrůda ´Gala´, která je rozšířená mezi pěstiteli. Hostitelský genotyp je indikátorem pro rasu patogena označenou číslem hostitele. Například hostitelský genotyp označený H(1) ´Golden Delicious´ slouží jako indikátor rasy č. 1, která je běžně rozšířena a je avirulentní ke všem známým genům rezistence. Znamená to, že tato rasa č. 1 není schopna napadnout genotypy nesoucí gen rezistence. Soubor genotypů byl vysázen na pokusné stanoviště na jaře 2010 na podnoži M9 ve sponu 4 x 1 m. Genotypy jsou uspořádány v náhodných blocích v počtu pěti opakování. Genotypy A 723-6 (H 10) a Malus baccata jakii (H 12) budou na pokusné stanoviště doplněny na jaře 2011. K hodnocení byla použita bonitační stupnice 1–9 podle celkového stupně poškození listů strupovitostí jabloně: 1: 0 %, 2:1–5 %, 3:mezist., 4:±25 %, 5:mezist., 6:± 50 %, 7:± 75 %, 8:> 90 %, 9:nad 90 % (Lateur a Populer, 1994). Napadení bylo zjišťováno v průběhu vegetace po sekundárních infekcích v době před sklizní v roce 2010.
Více informací naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 5/2011.
Text a foto Ing. Radek Vávra1),
Ing. Hana Drahošová, Ph.D1),
Ing. Stanislav Boček, Ph.D.2)
1) VŠÚO Holovousy, s. r. o.,
2) Mendelova univerzita v Brně
