Mezi nejvýznamnější prvky v ochraně speciálních kultur náleží využití vhodných metod prognózy a signalizace. Hospodářsky významné výskyty jednotlivých chorob a škůdců jsou přímo závislé na průběhu meteorologické situace. Touto problematikou se zabývá dlouhodobá a krátkodobá prognóza a signalizace.
Krátkodobá prognóza a signalizace má za cíl v dostatečném předstihu upozornit na hospodářsky významný výskyt škodlivého činitele, aby ošetření mohlo být včas provedeno. Její významnou součástí je také negativní prognóza, kdy není nutné ošetření provádět. Díky tomu se šetří finanční prostředky a životní prostředí. Dlouhodobá prognóza je zpracovávána na delší období, zpravidla jednoho roku, jako tomu je například u chrousta obecného (Melolontha melolontha).
Monitoring výskytu škodlivých činitelů
Využití prognózy a signalizace v rámci integrované ochrany má na území bývalého Československa velmi bohatou tradici. Již v roce 1960 v rámci Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ, ÚKSÚP) byl zřízen v roce 1960 odbor karantény a ochrany rostlin (OKOR) v Brně, jehož vedoucím byl Ing. František Richter (do roku 1970). Odbor se členil na několik referátů. Jedním z nich byl referát prognózy a signalizace (PaS), který vedl doc. Dr. Ing. Vladimír Zacha, CSc. (1925–1995), který je významnou osobností ochrany rostlin. Měl bohaté zkušenosti ze zahraničí Švýcarska, Itálie, Dánska a řady dalších zemí. V průběhu svých studií na VŠZ Brno působil jako výpomocný asistent na Ústavu hospodářské fytopatologie VŠZ v Brně a následně do roku 1952 jako odborný asistent na stejném ústavu. Poté byl nucen z tohoto působiště odejít. Působil pak na řadě pracovištích ve výzkumu i v praxi. V letech 1974–1985 pracoval na Slovensku. V roce 1990 byl rehabilitován a jmenován docentem. Byl významným vědeckým pracovníkem, který dokázal získané poznatky aplikovat v praxi. Měl řadu přednášek pro odbornou i laickou veřejnost. Známé jsou nejen jeho vědecké práce, ale také publikace zabývající se problematikou ochrany zeleniny, ovoce a révy vinné. Velkou měrou se podílel nejen na založení referátu prognózy a signalizace (PaS) na ÚKZÚZ Brno, ale také na vytvoření systému jeho práce. Byl propracován velmi pečlivý systém monitoringu výskytu škodlivých činitelů, který je základem funkční prognózy a signalizace. Inicioval pravidelné vydávání Přehledů výskytu některých škodlivých organismů a poruch rostlin na území Československa a také Metodiky prognózy signalizace a evidence, které využívali terénní pracovníci ÚKZÚZ. Náležel mezi nejlepší diagnostiky škodlivých činitelů. Byl mezi iniciátory založení systému integrované ochrany polních plodin a trvalých kultur na území bývalého Československa. Ve své době se jednalo o jeden z nejlepších takových systémů v Evropě. To dokládá vydání významné publikace Prognóza a signalizace v ochraně rostlin v letech 1966 a1970. Rozsáhlá byla také jeho pedagogická činnost, kdy vychoval řadu svých nástupců.*
Text Ing. František Muška, Ph.D.,1 Bc. Antonín Muška,
1Komora zemědělských poradců ČR
Celý článek naleznete v časopise Zahradnictví č. 8/2021.
