Před osmdesáti lety se v Horním Hričově, v pohledné to krajině na středním toku legendární slovenské řeky Váh, 23. ledna 1932 narodil Ivan Hričovský.
Jeho životní cesta byla snad již předurčena horoskopy moudrých astrologů, kteří narozeným v tomto období předpovídali zájem o přírodu a botanické vědy.
Na vytváření charakteru a budoucích schopností našeho jubilanta přispívalo nemalou měrou domácí prostředí, možnosti poznávat život, půvab a užitečnost rostlin. Zájem o ovocné plodiny jej přiměl přihlásit se ke studiu na vysokém zahradnickém učení v Lednici na Moravě (VŠZ v Brně). Talentovaný a zvídavý student Ivan svým zaměřením na ovocnictví brzy vzbudil zájem u svého vyučujícího, docenta ovocnictví (pozdějšího profesora) Ing. Miloslava Vávry,CSc., Dr.h.c. Oba se velice sblížili. Profesor Vávra mu předal mnoho ze svých bohatých poznatků a připravil ho tak na výzkumnou, odbornou i publikační činnost.
Svá vysokoškolská studia ukončil Hričovský úspěšně v roce 1955. V té době se již intenzivně rozvíjelo ovocnářství i na Slovensku. Rozšiřovaly se či zakládaly nové plochy ovocných plodin, intenzivní podpora směřovala i do oblasti výzkumu, šlechtění, množení a racionalizace pěstitelských technologií. S tímto záměrem vznikla v roce 1956 nová šlechtitelská stanice v Záriečie – Keblově v kraji Žilina. Hričovský tam nastoupil jako hlavní šlechtitel a zasloužil se o vznik nových ovocných plantáží, zejména na Liptově, Spiši a Záhorí. Byl to nemalý úspěch, z těchto plantáží putovala do slovenských konzerváren kvalitní surovina bobulového ovoce. Slovenské konzervárny si tak získaly mimořádně dobrý zvuk doma i v zahraničí.
Hričovský s nadšením pracoval také v oblasti výzkumu. Koncem šedesátých let byl proto povolán jako vedoucí ovocnářského oddělení na Výskumnom ústave rastlinnej výroby v Piešťanoch. Mohl tak ještě více podpořit rozvoj slovenského ovocnářství.
V průběhu sedmdesátých let byl Hričovský v důsledku změn organizačních struktur čs. výzkumu a šlechtění předisponován na pracoviště Šľachtitelskej stanice v Prievidzi – Bojniciach s cílem přebudovat tuto stanici na samostatný slovenský Výskumný a šľachtitelský ústav ovocných a okrasných drevín. Další vývoj a rozvoj pracoviště potvrdil správnost tohoto postupu. Hričovskému se podařilo rozvinout výzkumnou a šlechtitelskou práci. S nadšením i obětavostí celého pracovního kolektivu si ústav velice brzy získal výbornou pověst a odborné uznání nejen v tehdejší ČSR, ale i v širším zahraničí.
Prof. Ing. Jan Lužný,CSc., emeritní profesor,
doc. Dr. Ing. Petr Salaš, Zahradnická fakulta Lednice, Mendelova univerzita v Brně
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 2/2012
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Vážený pán profesor I. Hričovský,
všetko najlepšie Vám k Vašim narodeninám želá záhradkár a Váš fanda
Karol Konečný
P.S :
Ako psychotronik, tam do ďalších rokoch, min 3-troch nevidím nič čierne, takže stromčeky budete strihať a sadiť ďalej. To je môj darček.