V září 2021 byla objasňována příčina rychle se vyvíjející nekrózy na listech tří genotypů hrušně obecné (Pyrus communis L.) v produkčních sadech na jižní Moravě. Při makroskopickém posouzení byly na odebraných výhonech zaznamenány na čepelích listů v různém stupni intenzity: nekrotické léze postupující od špičky a okraje čepele k řapíku; skvrny různé velikosti; nekrotické boční a centrální žilky. Mikrobiologickou analýzou příznakových pletiv byla potvrzena infekce původci bakteriální pseudomonádové spály a korové nekrózy hrušně, bakteriemi komplexu Pseudomonas syringae. Determinované bakteriální kmeny byly pozitivní v testu hypersenzitivity na rostlinách tabáku (Nicotiana tabacum L.). V epifytní mikroflóře postižených stromů byla determinována vysoká četnost fytopatogenních pseudomonád. Předpokládáme, že iniciačním faktorem pro infekci rostlin patogeny byl převládající deštivý průběh počasí na lokalitě v měsících srpnu a září 2021 s příznivými teplotami pro rozvoj infekce.
Komplex fytopatogenních bakterií druhu Pseudomonas syringae (kPs) je původcem celosvětově rozšířené bakteriální korové nekrózy ovocných dřevin (anglicky: bacterial canker). Choroba převažuje na peckovinách, u jádrovin se vyskytuje méně často. Do rostlin teplomilných peckovin původci choroby pronikají přirozenými otvory nebo mechanickými poraněními na povrchu. V infikovaných pletivech vyvolávají nekrotickou reakci, po invazi bakterií do vodivých pletiv způsobují systemickou infekci rostlin, trvalé snížení vitality a iniciaci syndromu předčasného odumírání meruněk (Pánková et al.2020). Do rostlin třešně a višně patogeny pronikají převážně přes orgány květu, nekrózy na korovém pletivu nadzemních orgánů se projevují až následně (Ogawa et al.2008). V období dormance bakterie přežívají v nekrotických lézích, pupenech a infikovaných pletivech, na jaře kolonizují prostor epifytu. Během kvetení za příznivých teplotních a vlhkostních podmínek patogeny způsobují „pseudomonádovou“ spálu květů hrušně (anglický název: bacterial blossom blight of pear) (Barker a Grove 1914). Spálové příznaky se objevují na květních orgánech, později postihují celý chocholík hrušně. Nekrotické léze přecházejí z orgánů květu na vyvíjející se plod (obr. 1) a stopku, při silné infekci dochází k černání a opadu plodů (obr. 2). Na povrchu nezralých plodů hrušně se vytvářejí mírně propadlé nekrotické léze (obr. 3), které jsou zdrojem infekce pro zdravé plody (Mansvelt a Hattingh 1986; Krejzar et al.2015).
Druh bakterií Ps je taxonomicky členěn podle hostitelské specializace na patovary. U jádrovin převažuje polyfágní pv. syringae. Taxonomickyje širší spektrum původců bakteriálních korových nekróz začleněno do kPs, podle fylogenetického původu především do fyloskupin (PG) – PG01, PG02 a PG03 kPs. Druh Ps pv. syringae je zařazen do PG02(Berge et al. 2014).
Zdrojem inokula komplexu bakterií Ps během vegetace je epifytní mikroflóra, kde patogeny přirozeně přežívají. Dlouhodobým rezervoárem původců korových nekróz může být epifyt bylinné a planě rostoucí vegetace v okolí produkčních sadů (Parisi et al. 2019). Koncentrace inokula fytopatogenních pseudomonád obecně stoupá v průběhu jara, klesá v průběhu léta a opět narůstá při poklesu teplot v podzimním období. Ke zvýšení četnosti fytopatogenních bakterií a aktivnímu pronikání do hostitelských rostlin bez ohledu na roční období zpravidla dochází během převládajícího vlhkého počasí s příznivými teplotami pro růst a množení patogenů (Krejzar et al.2021).*
Text: Ing Václav Krejzar, Ph.D., Ing. Iveta Pánková, Ph.D., Ing. Radka Krejzarová, Ph.D., Ing. Simona Buchtová, tým Rostlinolékařské bakteriologie VÚRV v. v. i., Foto V. Krejzar
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 3/2022.
