Prioritou vodního hospodářství do následujících let je zajistit dostatečné a kvalitní zdroje vody pro zásobování obyvatel pitnou vodou, pro energetiku, průmysl i zemědělství. V praxi to mimo jiné znamená zajistit propojování vodárenských i vodohospodářských soustav, realizovat opatření podporující zadržování vody v krajině, sledovat možnosti potřebných akumulací povrchových vod, a to se zohledněním vývoje klimatických scénářů. Nedílnou součástí těchto priorit je i péče o podzemní vody. S ohledem na aktuální bezpečnostní situaci související s válkou na Ukrajině nabývají mnohé z uvedených priorit na ještě větším významu.
Nejvyšším veřejným zájmem pro Českou republiku na úseku vodního hospodářství je podle Svazu vodního hospodářství ČR (SVH) a Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK) zajistit dostatečné zdroje vody, nejen pro zásobování obyvatel pitnou vodou, ale i pro klíčové sektory našeho hospodářství, včetně opatření podporující zadržování vody v krajině. Ve vazbě na zkušenosti z minulých suchých let a predikce klimatických scénářů, nyní i se zohledněním bezpečnostních hledisek, je jednou z hlavních priorit propojování vodárenských i vodohospodářských soustav.
Hlavním mottem letošního Světového dne vody jsou podzemní vody, tedy Groundwater . Doprovodným tématem je, volně přeloženo, Podzemní voda je neviditelná, ale její dopad je viditelný všude. S ohledem na skutečnost, že zásobování obyvatel pitnou vodou v České republice je v poměru zhruba 50/50 ze zdrojů povrchových a ze zdrojů podzemních vod, tak SVH i SOVAK považují téma letošního Světového dne vody za velmi významné.
„Pro lidstvo jsou podzemní vody jednoznačně strategickým zdrojem pitné vody, a to zejména pro budoucí generace. To platí i pro Českou republiku, kdy vodní zákon přímo uvádí, že: Zdroje podzemních vod jsou přednostně vyhrazeny pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou,“ řekl předseda představenstva SVH Petr Kubala a dodal: "Výhoda podzemních vod mnohde spočívá v jejich obtížné dostupnosti, na druhou stranu, pokud dojde k jejich kontaminaci, může jít o nenávratnou likvidaci těchto strategických zdrojů. Svaz vodního hospodářství se dlouhodobě snaží prosadit do vodního zákona Institut správy podzemních vod, který by určitě napomohl zvýšení jejich ochrany a umožnil by lépe regulovat jejich využívání.“
V listopadu loňského roku zveřejnili SVH a SOVAK společný dokument s názvem Poziční dokument – vodní hospodářství ČR pro roky 2021–2030, ke kterému se následně připojila i instituce sdružující vodárenské experty z akademické sféry, CZWA. Jde o historicky první, zcela apolitický, odborný společný dokument, formulující nezbytné úkoly a cíle k zabezpečení vodárenských služeb a nezbytných zdrojů vody alespoň na stávající úrovni. S pozičním dokumentem se mimo jiné seznámili i zástupci obou, pro vodní hospodářství rozhodujících resortů – Ministerstva zemědělství (MZe) a Ministerstva životního prostředí (MŽP). Cílem dokumentu je, aby byl přijat jako podklad pro formulování strategických cílů pro vodní hospodářství, z úrovně ústředních vodoprávních úřadů. K naplnění priorit a hlavních cílů vodního hospodářství je třeba součinnosti obou těchto resortů, zejména ve finanční podpoře prioritních vodohospodářských opatření. V této souvislosti vodohospodáři oceňují aktivity obou resortů a jejich úzkou spolupráci. Nacházíme se v období nového programového financování využívajícího jak zdroje EU, tak národní zdroje, na druhé straně také ve velmi obtížné ekonomické a bezpečnostní situaci. Proto je potřeba se věnovat opravdovým prioritám.
„Podpora rozvoje napojování obcí na veřejné vodovody, včetně zadržení vody v krajině, je pro mě i pro Ministerstvo zemědělství nadále jednou z největších priorit. Připravili jsme řadu dotačních programů v oblasti zemědělství a vodního i lesního hospodářství, které pomáhají zabezpečit dostatečné vodní zdroje a posilují zadržení vody v krajině. V rámci pilotních projektů podporujeme v povodí vodárenských nádrží omezení užívání prostředků na ochranu rostlin v zemědělské prvovýrobě, a tím přispíváme kromě jiného k ochraně kvality podzemních vod. Jedním z důležitých bodů je pro nás i posilování a propojování vodárenských soustav, na které poskytneme v následujících letech kolem 1 až 1,5 miliardy korun ročně v závislosti na připravenosti jednotlivých projektů,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula.
„V následujících letech můžeme očekávat prohlubování klimatické změny, a proto se musíme připravit a adaptovat na její dopady. To se týká i přístupu k ochraně a využívání zdrojů povrchových, ale i podzemních vod. Jedním z hlavních cílů je zajistit ochranu nenahraditelných zdrojů podzemních vod, včetně jejich ohrožení vlivem různých havárií. I proto chci prosadit ústavní zákon na ochranu vody. Musíme zaměřit pozornost na nové technologie, prosazovat změny v hospodaření s vodou, včetně srážkové, odpadní i šedé. Určitě to bude v této nelehké době finančně náročné, ale musíme pro podporu takových opatření udělat maximum,“ uvedla ministryně životního prostředí Anna Hubáčková.
V prioritách vodního hospodářství je kladen důraz jak na potřebu propojování, obnovu a rozšiřování skupinových vodovodů jako páteřní sítě pro zajištění pitné vody a posílení zdrojů vody, tak na zlepšení hospodaření se srážkovými vodami nebo na efektivní využití čistírenských kalů. Vývoj počasí v posledních letech přitom ukazuje, že současné zdroje vody na území ČR přestávají v nových podmínkách dostačovat k zajištění dosavadního vodního blahobytu, zejména v některých suchem nejvíce ohrožených regionech.*
Zdroj: MZe
