Menu
e-shop
Ministerstvo zemědělství chce během čtyř let posílit domácí výrobu potravin, podpořit zpracovatele, omezit byrokracii a zvýšit konkurenceschopnost českého zemědělství.
Zemědělství a potravinářství patří podle ministra Martina Šebestyána mezi strategické sektory české ekonomiky. Cílem resortu je v následujících letech nastavit takové podmínky, aby se více potravin vyrábělo a zpracovávalo přímo v České republice – místo vývozu surovin a dovozu finálních výrobků.
Česká republika je dnes podle ministra vývozcem komodit, jako jsou obiloviny, živá zvířata či surové mléko, zatímco hotové výrobky – jogurty, sýry nebo masné produkty – dováží zpět. Soběstačnost v komoditách přesahuje 70 %, ale u finálních potravin klesá přibližně k 50 %.
Podle ministra Česko dostatečně nevyužívá svůj potenciál. Přidaná hodnota v zemědělství dosahuje pouze 39 % průměru EU a produkce na hektar 64 % unijního průměru. Záporné saldo agrárního zahraničního obchodu (bez tabákových výrobků) činí 60 miliard korun.
Resort proto plánuje výrazně zjednodušit podpory pro zpracovatele z evropských zdrojů již v letošním podzimním kole a nově je doplnit také o národní podporu. Klíčová má být změna přístupu státu: méně regulace, více motivace k tvorbě přidané hodnoty.
Důležitá je i stabilita dotací. Ministerstvo chce strukturu národních podpor plánovat na několik let dopředu, aby zemědělci měli jistotu a předvídatelnost. V rámci nové Společné zemědělské politiky EU bude ČR požadovat více prostředků, méně administrativy a větší respekt ke specifikům jednotlivých členských států.
Podpora by podle ministra měla směřovat především k těm, kteří skutečně produkují potraviny a vytvářejí přidanou hodnotu. Zaměřit se chce na výkonnost, kvalitu a produkci, nikoliv pouze na počet obhospodařovaných hektarů.
Spravedlivé podmínky na jednotném evropském trhu jsou podle ministra zásadní. Dovozy ze třetích zemí musí splňovat stejné standardy jako produkce evropská. Obchodní dohody mají obsahovat ochranná opatření a důsledné kontroly kvality.
V oblasti ochrany spotřebitele plánuje MZe zřízení funkce potravinového ombudsmana, který se zaměří na transparentnost potravinového řetězce, kvalitu a bezpečnost potravin. Současně vznikne systém monitoringu marží v potravinovém řetězci, jenž bude zveřejňovat informace o vývoji cen a obchodních přirážkách.
Byrokracie patří mezi další klíčová témata. Ministerstvo zřídí pracovní skupinu pro koordinaci dozorových orgánů tak, aby nedocházelo k opakovaným kontrolám v krátkém čase. Cílem je snížit administrativní zátěž minimálně o 30 % a omezit duplicity mezi úřady.
Ochrana půdy má být cílenější a efektivnější. Ministerstvo chce monitorovat projevy eroze a zaměřit opatření především na nejohroženější území, nikoli plošně zpřísňovat pravidla nad rámec evropských standardů. Součástí vládních plánů je i předkupní právo na půdu pro aktivní zemědělce a podpora závlah a opatření na zadržování vody v krajině.
V lesnictví chce ministr posílit domácí zpracování dřeva. Namísto vývozu surového dřeva má větší část přidané hodnoty zůstat v tuzemsku. Připravuje se vznik lesnicko-dřevařského fondu i metodika pro využívání dřeva ve veřejných zakázkách. Podporována bude výsadba druhově pestrých a odolných lesů.
Vodní hospodářství bude reagovat na častější extrémy počasí. Resort chce urychlit přípravu strategických vodních děl, investovat do propojení vodárenských soustav a připravit komplexní vodní balíček zahrnující podporu rybníků, závlah i vodovodní infrastruktury.
Ministerstvo bude podporovat investice do welfare hospodářských i zájmových zvířat, osvětu a spolupráci s dozorovými orgány. Plánuje prosadit přísnější postihy za týrání zvířat, boj proti nelegálním množírnám a spuštění centrálního registru psů.
Rozvoj venkova má posílit nový program „Zemědělství pro občany a venkov“, který propojí podporu zemědělství s komunitním životem. Resort chce ve spolupráci s obcemi podporovat spolky, myslivost, rybářství, včelařství i zahrádkářství a tím přispět k větší atraktivitě venkova.
Zdroj: MZe
Úvodní ilustrační foto: daniela Urešová
