Většina druhů zeleniny je velmi citlivá k herbicidům a jejich použití v porostech zeleniny je proto možné pouze při dodržení řady opatření. Jde především o dávkování herbicidů a načasování aplikace. Vedle toho je v zelinářských osevních sledech třeba důkladně vážit použití herbicidů v předplodinách, protože jejich rezidua mohou významným způsobem poškozovat následně zařazenou zeleninu.
Při nesprávném použití herbicidů může být porost zeleniny významně poškozen, často i fatálním způsobem.
Poškození zeleniny růstovými herbicidy je poměrně časté. Dochází k němu zejména pokud jsou těmito herbicidy ošetřovány sousední plochy, především obilniny či kukuřice. V těchto plodinách se obvykle aplikují růstové herbicidy později na jaře, při vyšších teplotách. Problematické jsou zejména fenoxykyseliny (MCPA, 2,4-D) a částečně také benzoové kyseliny (dicamba), které jsou poměrně těkavé, což při vyšších teplotách může způsobovat poškození i několik desítek metrů vzdálených citlivých plodin (brambory a plodová zelenina). Těkavost těchto herbicidů je významně ovlivněna jejich formulací. Estery tvořící kratší řetězce (methyl, ethyl, isopropyl a butyl) jsou více těkavé než estery tvořící delší řetězce (butoxyethyl). Nejnižší těkavost mají fenoxykyseliny formulované jako aminy, jejich nevýhodou je však vyšší riziko inaktivace ionty Ca2+ a Mg2+ v tvrdé vodě a nižší translokace v rostlině.
Velmi často dochází také k poškození citlivých druhů zeleniny, především rajčat, pyridin-karboxylovými kyselinami. Tyto herbicidy jsou přijímané především listy, nicméně vykazují poměrně dlouhou perzistenci v půdě (picloram ˃ aminopyralid ˃ clopyralid), ale také ve zbytcích zasažených rostlin. Tyto růstové herbicidy se používají především v obilninách a řepce, ale často také při regulaci plevelů v okrasných a sportovních trávnících (clopyralid). Právě zasažené rostliny bývají zdrojem reziduí těchto herbicidů nejčastěji. Mohou způsobovat problémy v následných plodinách (zelenině) nebo v plodinách, ve kterých je využíváno organických materiálů ošetřených těmito herbicidy (sláma, travní biomasa). Velmi citlivé k těmto látkám je lilkovitá zelenina (brambory, rajčata, papriky), která by neměla být hnojena hnojem ani komposty, pro jejichž výrobu byly použity organické materiály ošetřené těmito herbicidy. Nedoporučuje se ani mulčování slámou ošetřenou těmito látkami.*
Text a foto doc. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., Česká zemědělská univerzita v Praze
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 2/2023 s tématem měsíce Zelinářství.