Bylo sledováno mrazové poškození sortimentu nejčastěji v ČR pěstovaných zahradních růží. Po kritické zimě 2011/12 a následných květnových mrazech bylo bodově hodnoceno 237 odrůd růží všech skupin. Růže byly pěstovány na pěti místech ve středních Čechách. Úplně vymrzlo jen 7 % (17 odrůd), ale ¾ délky výhonů bylo poškozeno u dalších 64 % (152 odrůd). I když je mrazové poškození růží odrůdově velmi specifickou záležitostí, dá se konstatovat, že nejvíce vymrzly růže ze skupin čajohybridů a floribund. Vysoká mrazuvzdornost se prokázala u rugosa hybridů, růží stolistých, některých růží sadových a pnoucích.
Moderní růže, jejichž skupiny začaly vznikat koncem 19. století, přinesly velké květy v nebývalých barvách. Zvláště však odrůdy opakující kvetení a ty s žlutými tóny měly problémy s přezimováním. To se neprojevovalo ve Francii, či přímořských oblastech západní Evropy, kde byly nové odrůdy vyšlechtěny, ale až v náladovém středoevropském klimatu. Zahradníci se s různými úspěchy vymrzání růží bránili očkováním na odolné podnože, které byly výběry z domácí růže šípkové (Rosa canina), zimním krytím různými materiály, pravidelným řezem a zmlazováním růží, vyváženým hnojením. Dá se říci, že tyto metody jsou důležité stále. Stupeň mrazuvzdornosti růží se však přece jen v posledních desetiletích celkově zvýšil a stal se jedním ze šlechtitelských cílů. Také šlechtění, jenž je zaměřeno na odolnost vůči houbovým chorobám růží, přispívá nepřímo k zlepšení mrazuvzdornosti, protože růže vstupují do zimního období v lepší kondici.
Text a foto RNDr. Jiří Žlebčík, Průhonice
Celý text článku naleznete v tištěné verzi speciální přílohy Školkařství – časopisu Zahradnictví 3/2014.
