V rámci bloku odborných přednášek letošních Školkařských dnů vystoupil se svým příspěvkem Ing. Tomáš Májek z Mendelovy univerzity v Brně. Věnoval se ochraně a prevenci proti plísni rodu Phytophtora ve školkařství. První část přednášky byla zahrnovala vědecké poznatky a základní popis těchto patogenů. V druhé části se Ing. Májek zaměřil na ochranu a prevenci v praxi.
V souvislosti s ochranou a bojem proti patogenům Phytophtora je zásadním faktorem složení buněčné stěny. Ta je tvořena celulózou, zásobní látkou je škrob. Nejedná se o klasické houby, a jejich metabolismus je jiný, proto na rozdíl od klasických hub, reagují odlišně na fungicidní přípravky a preventivní opatření. V rámci rodu jsou druhy monofágní i široce polyfágní, což opět komplikuje daná opatření, jelikož se na hostitelích může vyskytovat i polyfágní druh, a tudíž čistou změnou spektra hostitelů se patogenů nelze zbavit.
Plísně Phytophtora obecně způsobují chřadnutí, které může vést až k fatální destrukci hostitele. Napadají zejména vodní režim rostlin. Primárně se jedná o patogen kořenového vlášení, přenášený vodou, substrátem a organickým materiálem, ve výjimečných případech i vzduchem. Zásadním problémem je odolnost vůči běžným fungicidům, které je pouze utlumí. Z dlouhodobého hlediska se tak jedná spíše o negativní jev, který řeší pouze symptomy, nikoliv příčinu celého problému.
Znalost životního cyklu umožní pochopit, jakým způsobem se patogen do školky dostane. Zásadní jsou dva životní cykly Phytophtora. První z nich – tlustostěnné oospory, disponují schopností přežít v nepříznivém prostředí i několik let a rozšiřovat se prostřednictvím substrátu na velké vzdálenosti. Mohu být také v organickém materiálu, na nástrojích či v půdě. Jedná se o nejčastější způsob šíření do školek.*
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 8/2021
