Zástupci Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR), předseda Jaroslav Šebek, místopředsedové Jan Štefl a Jan Staněk, se ve středu 23. 2. 2022 sešli na Úřadu vlády České republiky s premiérem Petrem Fialou, ministrem zemědělství Zdeňkem Nekulou, místopředsedou zemědělského výboru PSP ČR Petrem Bendlem a poradcem premiéra Jakubem Kajzlerem.
Zástupci ASZ především poděkovali premiérovi a vládní koalici za změny, které byly prosazeny v novém Strategickém plánu SZP 2023+. Celá vládní koalice ukázala jednotný postoj a díky jejich rozhodnutí tak dostává české zemědělství novou šanci k nezbytným strukturálním změnám.
Klíčovou změnou ve Strategického plánu je redistributivní platba ve výši 23 %, díky níž se sníží nerovnost v podporách malých a středních podniků ve srovnání s podniky velkými, která tu převládala za předchozího období SZP. Česká republika tak jednotně podporuje program Evropské unie, jejímž dlouhodobým cílem je udržitelné, soběstačné zemědělství a podpora rodinných farem napříč Evropou. Za posledních 30 let se v ČR způsob hospodaření na zemědělské půdě nijak zásadně nezměnil. Většina zemědělských podniků, především velkých družstev, pokračuje v hospodaření tak, jak ho znali z dob komunistické éry – velkokapacitní, průmyslové, orientované výhradně na zisk a s minimální péčí o stav krajiny. Tento model struktury zemědělství, který tu převládá od 50. let dvacátého století, už pro dnešní dobu, která je navíc zatížená klimatickými změnami, není udržitelný a je třeba ho změnit. Doplnění současné zemědělské struktury o malé a střední subjekty pomůže postupně diverzifikovat celý sektor a tím přispět ke zpestření trhu, zvýšení lokální produkce potravin, redukci uhlíkové stopy a ke zvýšení potravinové soběstačnost celé země.
Nicméně k tak zásadním změnám nemůže dojít ze dne na den, je to dlouhodobý proces, který potrvá mnoho let. Nyní je důležité dokončit finální podobu Strategického plánu, který vejde v platnost v roce 2023. Podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly jsou momentálně důležité tři priority: zajistit kontrolu propojenosti podniků, aby nedocházelo ke zneužívání vyplácení dotací; dále finální nastavení ekoplateb, které mají podpořit správné dodržování zemědělských postupů příznivých pro klima a životní prostředí, a v neposlední řadě přeformulování definice aktivního zemědělce.
Premiérovi jsme také představili dlouhodobou prioritu ASZ ČR, jíž je legislativní ukotvení rodinných farem jako životaschopného a osvědčeného modelu šetrného a udržitelného hospodaření na venkově. Díky tomuto kroku by rodinné farmy byly jasně definovány zákonem a podpořil se tak jejich statut ve společnosti a pozitivnější vnímání zemědělství veřejností. Rodinné farmy zajištují generační přenos znalostí a zkušeností, dlouhodobě vytváří funkční a efektivní vztahy se samosprávou, podnikatelskými i nepodnikatelskými subjekty a s konečnými spotřebiteli, a jsou tak nosným prvkem podpory a kontinuity životaschopného venkova. Tato snaha ASZ je navíc zcela nekonfliktní vůči jiným důležitým formám zemědělského podnikání a může pozitivně přispět k řešení některých dlouhodobých trendů, které negativně ovlivňují nejen celý zemědělský sektor, ale i venkov jako takový.
Českou republiku nyní také čeká nelehký úkol při zastupování zájmů celé EU během předsednictví ČR, v jehož rámci by bylo vhodné již některá uvedená strategická témata zmínit a začít řešit. Předsedovi vlády a celé koalici přejeme hodně síly a úspěchů a nabízíme pomocnou ruku a podporu v řešení zemědělských a environmentálních otázek.*
Zdroj: ASZ ČR
