Na území dnešní Asie se stále nachází důkazy o značném rozšíření rodu Vitis. Fosilní pozůstatky listů, kůry či semen zůstaly zachovány v různě starých sedimentech od druhohor do čtvrtohor. Rody z čeledi révovitých mají naštěstí charakteristické rysy (tvar listu, semen i úponků), díky kterým je snazší jejich identifikace.
Nicméně druhová zařazení již mohou být problematická, neboť révovité rostliny disponují značnou heterofylií (různé tvary i velikost listů v závislosti na jejich oslunění a stáří). Poměrně slušně jsou popsány nálezy pocházející ze severní Ameriky, Evropy a bývalého SSSR, žel dosud v odborné literatuře chybí lepší srovnání i s těmi čínskými.
Nejrozšířenější druhy révy
Ve své době byly nejrozšířenějšími druhy V. olrikii Heer v období starších třetihor (paleogén) s nálezy z Aljašky, Kanady, Špicberků, Grónska a severní části Ruska a později V. teutonica Braun v období mladších třetihor (neogén) s nálezy ze střední Evropy, Ruské evropské části a Kavkazu. Četnost vzorků a široké pásmo výskytu napovídá, že daný druh byl velmi přizpůsobivý a měl dostatek času se značně rozšířit, patrně i po delší časové období. Díky tomu různí autoři uvádí u těchto druhů jinou dataci výskytu. Tyto rozdíly však mohou ukazovat i na migraci druhu, např. V. parasilvestris Kirchheim. je v Evropě zmiňován již v miocénu (zhruba 13 mil. let př. n. l.), avšak nálezy z Kavkazu jsou datovány později z pliocénu (asi 5–3 mil. let). Podobně V. olrikii se zejména na severu Evropy objevovala již v paleocénu (zhruba 65 mil. let), ovšem na území Asie byla popsána Vitis olrikii forma grossendentata Baikovsk., konkrétně na území Kazachstánu (pohoří Ashutas) asi o 30 milionů let později, tj. v éře eocénu. To jen dokazuje další vývoj druhu a migraci do optimálnějších teplotních podmínek.
Díky digitalizaci dat a moderním on-line technologiím umožňující paleobotanikům srovnávat nalezené druhy na jednom místě s množstvím dalších informací (např. International fossil plant names index, The plant list. org, aj.) lze očekávat i značný posun v poznání vývoje révy.
Text a foto Ing. Radek Sotolář, Ph.D., Mendelova univerzita v Brně, Zahradnická fakulta v Lednici
Celý článek naleznete v časopise Zahradnictví č. 8/2021.
