Každý z nás nejspíše někdy zažil rozpaky nad neuzavřením smlouvy, o které se vedlo jednání. Ať už je za neúspěšný závěr jednání odpovědná kterákoliv strana, představuje to nepříjemnou situaci pro všechny zúčastněné. Ten, kdo s uzavřením smlouvy do poslední chvíle počítal, může být postupem druhé strany dotčen a nejednou bude považovat za oprávněné vymáhat po druhé straně náklady vynaložené na vyjednávání o smlouvě. Naproti tomu ten, kdo jednání o smlouvě ukončil, se může domnívat, že k tomu měl spravedlivý důvod, a proto není k náhradě jakékoliv škody povinen. Nejsnadnější cestou jak se těmto nedorozuměním vyhnout je seznámit se s právní úpravou v dané oblasti.
Předsmluvní odpovědnost spadá do kategorie odpovědnosti za škodu. To znamená, že vzniká v důsledku určitého protiprávního jednání, které zapříčiní vznik škody. Konkrétně se jedná o odpovědnost za škodu před uzavřením smlouvy. Dochází k ní, pokud je jednání o smlouvě ukončeno ve chvíli, kdy se uzavření smlouvy jeví jako vysoce pravděpodobné. Příkladem může být jednání dvou podnikatelů o dodání stavebního materiálu, při němž je domluveno množství materiálu, cena, termín a místo dodání a také platební podmínky. Těsně před formálním podpisem již ústně dohodnuté smlouvy první podnikatel oznámí bez udání důvodu druhému, že smlouvu nepodepíše. Podnikateli, který s uzavřením smlouvy počítal, tak může vzniknout škoda v důsledku nesplnění zakázky vůči třetí osobě.
Text
JUDr. Kristýna Opletalová,
Mgr. Tomáš Liškutín,
AK Tomáše Liškutína
Celý článek naleznete v časopise Zahradnictví č. 4/2019.
