V základní škole v Praze na Dědině chtěli zvelebit školní zahradu. Pomohla jim v tom dotace z Národního programu životní prostředí. Zahrada disponuje zelenou učebnou, instalované herní prvky podpoří pohybovou aktivitu a kreativitu dětí. Vzniklo i zázemí pro venkovní pobyt žáků v době družiny.
Důležité pro školu bylo i estetické hledisko. „Chtěli jsme vytvořit prostor pro vzdělávací a výchovný pobyt dětí v přírodě. Zejména pak pro aktivní odpočinek dětí mladšího školního věku. Tento prostor vytvořit v co největší harmonii s přírodou, která je naší přirozenou součástí, tak, aby umožnila dětem, co nejširší pole podnětů pro hru, pracovní činnost, odpočinek. Dále aby tento prostor vytvářel zdravé zázemí pro tvorbu a kultivaci sociálních vztahů, což považujeme za jeden z nejdůležitějších úkolů dnešní pedagogiky. Zároveň jsme chtěli zohlednit i estetické hledisko, krásu považujeme za jedem z aspektů lidského života, který vede ke kultivaci a rozvoji každé lidské bytosti, zvláště u dětí hraje významnou roli. Zároveň bylo cílem toho projektu vytvořit zázemí pro pobyt dětí mimo budovu školy také v době školní družiny. Instalace herních prvků na pozemku školy umožnilo dětem také rozvoj pohybových vlastností a kreativity,“ popisuje hlavní důvody Mojmír Dunděra, ředitel Základní školy Dědina.
Od realizace projektu škola prostor dále kultivuje a rozvíjí. „U dětí to má úspěch. Tento projekt splnil naše očekávání a opravdu můžeme v pedagogické praxi vidět, že děti si tzv. Zelenou učebnu velmi oblíbily. Od realizace prvotního projektu stále zahradu kultivujeme a realizujeme další a další prvky. Přibyl například včelín, flowforma, pec na pečení chleba, domek a tunel z vrbových větví, sluneční hodiny. Všechny tyto prvky jsou využívány v epochách Člověk a svět – čas a mnohých dalších,“ uvádí ředitel školy.
Například neobvyklý šestiboký včelín, který byl spolu s dalšími výukovými prvky postaven v rámci projektu Zahrada dvanácti smyslů, slouží včelařskému kroužku, který již ve škole probíhá více než deset let pod vedením zkušeného včelaře. Díky krytému prostoru včelína se jednotlivé naplánované činnosti ve včelstvu vykonávají bez ohledu na aktuální třeba i deštivé počasí.
Jak uvádí základní škola, včely na školách měly v dřívějších dobách velkou tradici a profese řídícího učitele a včelaře byla téměř nerozlučně spojena. Praxe ukazuje, že je možné úspěšně včely chovat i v novodobé zástavbě moderního velkoměsta, a že se zde nejen včelám velmi dobře daří, ale také že žádným způsobem nenarušují harmonický chod školního prostředí. Děti samy již berou život se včelami jako běžnou součást života školy a generace sourozenců nově přicházející do první třídy se na včely a práci ve včelařském kroužku těší.
Kromě dětí jsou s proměnou spokojení i dospělí. „Ohlasy jsou jak od žáků, pedagogického sboru ale i od rodičů. Děti i pedagogové si užívají možnost v horkých dnech využívat toto zázemí pro výuku, ale i pro pobyt s družinkou. Žáci 6. třídy využívají toto zázemí každoročně k nácviku šermířských soubojů, které prezentují na Rytířské slavnosti na hradě Točník. Rodiče využívají prostory také například při jarním velikonočním jarmarku. Rodiče se každoročně schází při údržbě zahrady např. natírání altánu, nebo stezky z kůlů. Je možné říci, že tento projekt byl velkým přínosem pro naší školu a je hojně využíván,“ uvádí ředitel školy Mojmír Dunděra.*
Zdroj: SFŽP
Úvodní foto: Z. Podobský
