Část této stránky chceme věnovat přípravě našeho zahradnictví na blížící se přijetí České republiky do Evropské unie . V této souvislosti jsme požádali o spolupráci pracovníky odboru zemědělských komodit Ministerstva zemědělství ČR. Na úvod jsme položili několik otázek Ing Jaroslavu Zíkovi, pracovníkovi tohoto odboru.
Jak a kdy se započalo s přípravou našeho zemědělství a zahradnictví na přijetí ČR do EU?
S intenzivní přípravou našeho zemědělství na přijetí ČR do EU se začalo v roce 1997, kdy byl k tomu účelu zřízen odbor evropské integrace. Problematikou zahradnických sektorů se v tomto odboru zabývali dva pracovníci. Jeden měl na starost problematiku vína, druhý problematiku čerstvého a zpracovaného ovoce a zeleniny, okrasných rostlin, konzumních brambor, včel a medu, bource morušového a organizací výrobců v celém zemědělství. Důležitým mezníkem v práci odboru evropské integrace byla série „screeningů“, tj. pracovních jednání a porovnávání právních předpisů EU a ČR v Bruselu v letech 1998 a 1999. V rámci reorganizace MZe ČR k 30.3.2001 byl odbor evropské integrace rozpuštěn a jeho úkoly převzaly zbylé odbory MZe ČR.
Co vlastně dělají pracovníci MZe ČR, kteří se zabývají přípravou našeho zemědělství a zahradnictví na přijetí ČR do EU?
Hlavní pracovní náplní těchto lidí je studium pravidel Společné zemědělské politiky EU. Tato pravidla jsou obsažena v zemědělských právních předpisech EU. Zodpovědní pracovníci za určité úseky zemědělské výroby shromažďují většinou anglická znění právních předpisů svého oboru, studují je, zpracovávají jejich konsolidovaná znění, v nutných případech si je překládají do češtiny. Konsolidovaná znění právních předpisů EU se pak porovnávají s právními předpisy ČR. Smyslem a cílem této práce je soulad práva ČR s právem EU. S postupem těchto prací je nutné pravidelně informovat Komisi v Bruselu formou mnoha, často dosti složitých výkazů, hlášení, tabulek a dotazníků. U pracovníků, kteří tuto činnost vykonávají, se samozřejmě předpokládá dobrá znalost odborné angličtiny, francouzštiny nebo němčiny a dobrá znalost jimi sledovaných sektorů zemědělské výroby, protože se také studují možné dopady přijetí ČR do EU na praxi těchto sektorů. V současné době spotřebují také mnoho času náročné opravy oficiálních českých překladů EU. Velmi důležitou náplní práce zmíněných pracovníků MZe ČR je informovat o své práci naši odbornou veřejnost a praxi, ať již formou přednášek nebo článků v odborném tisku.
Říká se, že největší počet právních předpisů EU se týká zemědělství. Které zemědělské právní předpisy EU pokládáte za nejdůležitější a kolik z těchto právních předpisů se týká zahradnictví?
V přípravě našeho zemědělství na přijetí ČR do EU se musí prostudovat všechny zemědělské právní předpisy EU. Pro nás, komoditní pracovníky, jsou samozřejmě nejzajímavější komoditní zemědělské právní předpisy EU, zařazované do některé z dosavadních 21 zemědělských společných organizací trhů (SOT). Společné organizace trhů jsou vlastně tržní řády pro jednotlivé zemědělské sektory, platné pro členské země EU.
Začátkem listopadu 2001 počítačový program EUR-Lex zahrnoval do zmíněných 21 zemědělských SOT 3023 platných právních předpisů, z toho 1135 předpisů bylo základních a 1888 předpisů byly jejich novely. Pěti zahradnických SOT se přitom týkalo 726 platných právních předpisů, z toho 339 základních a 387 novel. Výčet není samozřejmě úplný, protože EUR-Lex neeviduje všechny právní předpisy, zejména neeviduje právní předpisy s velmi krátkými dobami účinnosti. Dále je třeba počítat s tím, že zahradnických sektorů se týká také mnoho průřezových právních předpisů, které jsou určeny pro více zemědělských sektorů, např. různé mezinárodní smlouvy, rostlinolékařské právní předpisy a podobně. Tyto právní předpisy nejsou zařazovány do SOT. Právní předpisy, které se týkají odrůd, osiva a sadby měly až dosud svou samostatnou SOT. Kromě toho je třeba vzít v úvahu, že se platné právní předpisy EU neustále mění, vznikají a zanikají. Tyto změny je třeba neustále sledovat.
Právní předpisy EU jsou zveřejňovány v Úředním věstníku ES řady L. Ročně v něm vyjde kolem 4,5 až 5 tisíc právních předpisů, z toho je asi 3 až 3,5 tisíce nařízení Rady a Komise. Denně vychází v Úředním věstníku ES nejméně jeden právní předpis, který se týká zahradnických sektorů.
Zvládnutí takového množství právních předpisů a jejich uplatňování v praxi si vyžádá poměrně velkou administrativu. Jsou představy o tom kolik úředníků si zavedení práva EU do zahradnické praxe ČR vyžádá?
K tomu je třeba říci, že uplatňování právních předpisů EU je důsledné a přísně kontrolované, zejména jedná-li se o hospodaření s účelově vynakládanými veřejnými finančními prostředky.
Při odhadech potřeby úředníků je nejlépe vycházet ze zkušeností členských zemí EU. V Nizozemsku se např. implementací právních předpisů EU do sektorů ovoce, zeleniny a okrasných rostlin zabývá 30 úředníků (z toho pouze 10 studuje právní předpisy EU, které se týkají těchto sektorů), v Německu mají stejně zaměřených úředníků 75. Podle pana Dr. Deterda Goemana, který pomáhá našemu MZe v přípravě našeho zemědělství na přijetí ČR do EU a při zakládání potřebných administrativních struktur, by v ČR mělo být minimálně 17 úředníků, aby stačili v předepsaných termínech a v předepsaném rozsahu pokrýt administrativní požadavky čtyř samostatných organizací trhů EU s čerstvým ovocem a zeleninou, se zpracovaným ovocem a zeleninou, s banány, se živými rostlinami a květinářskými výrobky (což představuje 1/5 všech zemědělských SOT).
Důležité je také přizpůsobení organizace administrativy a kompetencí strukturám a kompetencím jednotlivých složek Komise EU při zachování ucelenosti jednotlivých SOT. Pro pružné zvládnutí implementace práva EU by proto měla být dávána přednost komoditnímu uspořádání administrativních struktur, zodpovědných za jednotlivé SOT.
Jaké jsou hlavní problémy s interpretací právních předpisů EU v naší zemědělské a zahradnické praxi?
V současné době hovoří a píše o právních předpisech EU mnoho lidí, kteří se pravidelně nezabývají jejich studiem. Velmi často se zaměňují jednotlivé druhy právních předpisů. Na příklad mluví se o směrnici a jedná se o nařízení nebo naopak. Někteří lidé si přečtou klíčový právní předpis a domnívají se, že porozuměli celé problematice příslušné SOT. Snad největší chybou při interpretaci právních předpisů EU je to, že se popisuje základní právní předpis bez ohledu na jeho pozdější novely. Přitom v minulosti nebylo zvláštností, že právní předpis EU měl více než 100 novel s mnoha změnami. Takový počet novel může základní právní předpis změnit k nepoznání. Proto je tak důležité pořizování konsolidovaných znění právních předpisů EU. K mnoha chybám dochází též nepřesnými překlady právních předpisů EU. O právních předpisech EU by proto měli mluvit lidé, kteří se jejich studiem zabývají. Dosáhnout dobré znalosti práva EU pro určitý sektor zemědělské výroby není otázkou jednoho roku.
Kdo by měl dobře ovládat zemědělské a zahradnické právní předpisy EU?
Jsou to v první řadě pracovníci MZe ČR, kteří v duchu práva Evropských společenství budou muset jednat doma i v zahraničí. Toto právo musí dobře ovládat pracovníci kteří za naší republiku budou jednat v orgánech EU, např. v řídících výborech ustavených pro každou SOT. Právní předpisy EU by měli dokonale ovládnout i pracovníci Agrární komory, zájmových organizací výrobců a pracovníci hospodářských a odbytových organizací výrobců. Evropská unie dbá na to, aby právní předpisy EU odrážely potřeby zemědělských sektorů členských zemí a aby zástupci praxe se na tvorbě těchto právních předpisů podíleli. Bez dobré znalosti těchto právních předpisů to není možné.
K poznávání zahradnických právních předpisů EU by také měly sloužit tyto zahradnické stránky v Zemědělci. Těšíme se na další spolupráci s Vámi a Vašimi kolegy z odboru zemědělských komodit a děkuji za úvodní rozhovor.
