Na pozemcích po bývalé hnědouhelné elektrárně Tušimice I vznikly skleníky, v nichž se pěstují rajčata. Už letos by z nich na český trh mohlo být dodáno až 6500 tun rajčat. V plánu má zemědělská firma vybudovat další skleník a pěstovat i okurky a papriky. Poptávka po české zelenině je velká a tento trend bude pokračovat, řekl ČTK jednatel společnosti Agro Kadaň Lukáš Rázl. Skleníky zásobuje odpadním teplem sousední elektrárna.
Do skleníků se vstupuje po důkladném vydezinfikování rukou, bot a návštěvy v ochranném obleku. "Nečistoty, které člověk na oděvu nebo kůži má, mohou rajčatům škodit, my tu nepoužíváme žádnou chemii, žádné pesticidy, proto se bráníme zanesení bakterií," uvedl Rázl. Mezi liánami rajčat dosahujícími několika metrů lítají čmeláci chovaní přímo v Tušimicích.
O rostliny se stará 75 zaměstnanců a počítače. "Určitě se mi tu hodí nějaké znalosti technického typu, ale hlavně jsem se zaškolil tady," řekl ČTK Petr Kříž. Přes počítač se nastavuje zalévání, vypouštění oxidu uhličitého i teplota. Ta se tu celoročně pohybuje mezi 23 až 24 stupni Celsia přes den. K vytápění se využívá zbytkové teplo z elektrárny, které by jinak přišlo vniveč. "Je to průmyslová a digitální revoluce v zemědělství," podotkl Rázl.
První vypěstovaná rajčata na český trh mířila z Tušimic loni. Letos podle Rázla roční produkce dosáhne 6500 tun, což odpovídá zhruba desetinové spotřebě rajčat v České republice. Náklady na stavbu na ploše 7,5 hektaru přesáhly půl miliardy korun, s návratností investice se počítá zhruba do deseti let.
Během vrcholu epidemie koronaviru se zaměstnanci uzavřeli do dobrovolné izolace. Dopad pandemie pocítili pěstitelé vlivem uzavření gastronomie a nefunkčních školních jídelen. "Teď už je vše zase zpátky, poptávka po české zelenině je obrovská, lidé chtějí jíst rajčata i v zimě, ale zároveň si už uvědomují náročnost při jejich dovozu. V Maroku se musí utrhnout s týdenním předstihem, než se dostanou na český trh, po cestě sice zčervenají, ale chuť nezískají. Tady utrhneme jeden den rajčata, druhý den už je zákazníci najdou v obchodech," zdůraznil Rázl.*
Tohle můžu potvrdit i na takové té klasické sousedské úrovni. Bydlíme na vesnici a hodně dodáváme různě lidem, kteří nemají zahrádky a tak. Dokonce se manžel rozhodl, že postaví i další skleník s automatickým zavlažovacím systémem od https://www.zavlazovaci-systemy.net/eshop/ aby nemusel pořád chodit s kropičkou nebo hadicí. 🙂 Takže jsme se na jaře dali do budování a někde na začátku dubna jsme končili. Měli jsme to teda jen tak tak, abychom to všechno stihli, ale počasí stálo při nás:)