Všichni evropští pěstitelé žampiónů sledují pozorně vývoj produkce v Polsku. V minulosti stála produkce žampiónů na deseti tisících drobných pěstitelů, kteří vlivem špatné ekonomické situace ročně vypěstovali několik tun hub jako formu určitého přivýdělku při svém hlavním zaměstnání. Nahrávalo tomu legislativní prostředí, kdy polský stát nikdy zcela nezakázal drobné podnikání jako tomu bylo v ČSSR.
Lidé neměli peněz nazbyt, a tak pěstovali žampiony ve velmi primitivních podmínkách. Například při pěstování ve fóliovnících sloužily jako tepelná izolace balíky slámy nebo se žampióny pěstovaly v garáži. V jediné vesnici byli i desítky žampionářů. Tehdejší exportní firma Hortex se ujala výkupu čerstvých hub a produkci většinou ve formě konzerv začala vyvážet. V 70. letech také vznikly první konzervárny. Žampiónová sadba se tehdy dovážela z ČSSR. Začaly se formovat i pěstitelské oblasti, jejichž centrem byly specializované výrobny žampiónového substrátu. Taková centra byla ve vojvodství Varšavském, Poznaňském, Lodžském,Wroclavském a Katovickém.
Současná situace v Polsku
Po roce 1990 se postupně začaly budovat velké podniky s několikatisícovou roční produkcí žampiónů. Pěstitelé navázali další obchodní kontakty pro prodej čerstvých a konzervovaných hub do zahraničí. V té době se začalo rozvíjet žampionářství i v České republice. V průběhu let 1993 až 1994 začínali naši pěstitelé pociťovat tlak levnějších žampiónů z Polska, což nakonec vedlo k útlumu pěstování hub u nás.
Nízké farmářské ceny žampiónů v Polsku jsou výsledkem nižších nákladů na vstupy – náklady na mzdy a suroviny jsou stále ještě nižší než v ČR. Cena energií je srovnatelná, ale nejdůležitější je trvale vysoký výnos přispívající k tomu, že se ceny mohou udržet na nízké úrovni. Vysoké výnosy jsou výsledkem dodávky kvalitního substrátu, krycí zeminy a dodržování technologické kázně v mnohdy primitivních pěstebních podmínkách. V současnosti se pěstování žampiónů rozvíjí jen v některých oblastech, a to zejména v okolí měst Poznaně, Varšavy, Katovic, Lasku a v poslední době se intenzivně rozvíjí oblasti Siedlec na severovýchodě země. Malí pěstitelé, kterých bylo tisíce, s pěstováním skončili a začínají převažovat podniky s větší pěstební plochou. Někde, jako například v okolí Walbrzichu, již žádní pěstitelé nejsou.
Pěstování žampiónů v EU-15
Úspěšnému rozvoji pěstování žampiónů v Polsku nahrává situace v Evropě. Farmářské ceny stagnují a zisk pěstitelů v celé Evropě stále klesá, protože se zvyšují náklady zejména na energie a mzdy. V posledních deseti letech se v žampionárnách nemohou uplatnit žádná intenzifikační opatření, protože výnos nad stávající maximum 30 kg/m2 by byl již pouze na úkor kvality sklizených hub. Ve starých zemích EU (E-15) klesla produkce žampiónů ze 730 000 t na 650 000 tun a to zejména ve Velké Britanii, Francii i Nizozemsku. V Nizozemsku byl zaznamenán výrazný pokles produkce žampiónů pro čerstvý trh a rostou nové podniky pro mechanizovaný sběr žampiónů určených pro konzervaci. To nahrává polským pěstitelům, kteří ročně výrazně zvyšují produkci čerstvých žampiónů, o které je dnes největší zájem. V roce 2006 Polsko vyvezlo především do západní a severní Evropy a do Ruska 95 000 t, přičemž export v roce 2001 byl pouze 6 000 t. Dříve se velké procento hub prodávalo na burze (gilda), v současnosti si odbyt žampiónů zajišťují pěstitelé tak, že se spojí několik pěstitelů v jedné obci a jeden je pověřen obchodní činností. Největší nizozemští velkoobchodníci si vybudovali své filiálky v Polsku a dokonce pro své klienty založili výrobny substrátu a mění s nimi substrát za žampióny. Ti největší pěstitelé s produkcí 4 – 8 000 t ročně si zajišťují odbyt sami.
Přesun specialistů do Polska
Pěstování hub je samostatné odvětví, kterému slouží mnoho dodavatelů. Jsou to výrobci substrátu, krycí zeminy, sadby, strojních zařízení, existují i firmy budující moderní pěstírny na klíč, výrobci klimatizace a sofistikovaných softwarových programů, které slouží k dokonalé obsluze výroben substrátu i pěstíren. Pro nedostatek zájmu o tyto služby a suroviny v západní Evropě se řada firem přemístila do Polska nebo vytvořili joint-venture s polskými podniky. A s takovými podniky přišel do Polska i know-how a řada odborníků –poradců z Nizozemska. Každoročně pořádá svaz polských pěstitelů několik výstav a odborných akcí s hojnou účastí zahraničních firem a odborníků. Časopis Biuletyn producenta Pieczarek má vysokou odbornou úroveň a je jedním z mála odborných časopisů, které ještě v evropském oboru pěstování hub zbyly.
Potřeba pšeničné či žitné slámy
V současné době bojují výrobci žampiónového substrátu s nedostatkem důležité složky – pšeničné nebo žitné slámy. Zejména v katovickém vojvodství zajišťují slámu pro své fermentovny až z Moravy. Byla proto vybrána oblast Sidlec na severovýchodě Polska, která má dostatečné plochy obilovin a je zde vyšší nezaměstnanost. Staví se zde nejmodernější výrobny substrátu a pěstírny, které díky použitým technologiím a svou velikostí budou konkurovat nejmodernějším podnikům západní Evropy.
Nedostatek pracovních sil a zdražení substrátu možná srovná ekonomiku polských a našich žampionářů a farmářská cena dosáhne úrovně roku 1993, což umožní naším existujícím žampionárnám přežít.
