Letošní dlouhé období letního sucha a horkých tropických dnů významným způsobem zasahuje do „života“ trávníků a to jak trávníků parterových (okrasných), u nichž je pravidelně aplikována závlaha a i požadovaná úroveň výživy a hnojení, tak i do života trávníků extenzivnějšího charakteru (užitkových a zvláště parkových), u nichž z různých důvodů nebylo možno provádět zejména doplňkovou závlahu. Zcela mimořádná situace nastala u trávníků „komunálních“, zakládaných na většinou nesprávně zrekultivovaných plochách v okolí výstavby supermarketů, hospodářských budov aj.
Pro bližší pochopení situace je nutné znát některé zákonitosti vývoje travního drnu. Například u intenzivně ošetřovaných golfových trávníků na jamkovištích a u okrasných trávníků je významným travním druhem psineček výběžkatý. V období horkých dnů dochází často při teplotách nad 25 °C a při opoždění závlahy nebo při nedostatečné dávce vody, k odumírání a k „mazovatění“ kořenů, což vede k zasychání části drnu. Taktéž je nutné brát v úvahu, že při pravidelné aplikaci doplňkové závlahy a vyšší teplotě může i u tohoto typu trávníku dojít ke zvýšené intenzitě růstu nadzemní listové plochy a tím i k vyššímu odběru živin ze substrátu (event. půdy), což se může nepříznivě projevit v dalším roce ve sníženém zakládání nových odnoží a hustotě drnu. Nelze opomenout i skutečnost, že časté a vysoké dávky doplňkové závlahy v létě mohou být příčinou vyplavení živin (zvláště lehce rozpustného draslíku) z dosahu mělké kořenové zóny. Jejich nedostatek vede ke snížené odolnosti trávníku proti stresu a i chladu.
Dynamika a vývoj trávníku
U trávníků nepravidelně a nedostatečně zavlažovaných s nižší úrovní výživy (rekreační, parkové) dochází vlivem vysokých teplot k odumírání listových výhonů a silné dormanci drnu (viz článek Hejduk). Na povrchu půdy dochází k vytváření vrstvy plstě. Trávy mají za těchto suchých podmínek oslabenou konkurenční schopnost vůči hlouběji kořenícím plevelům (smetánka lékařská, rdesno ptačí, jitrocel aj.) U těchto trávníků dochází zákonitě k prohloubení letní růstové deprese kořenové zóny, jak je patrno z grafického znázornění.
V podmínkách kontinentálního klimatu ČR s poměrně dlouhou a chladnější zimou a často velmi dlouhým suchým až horkým létem je charakteristická pro růst kořenů „dvouvrcholová“ křivka. Vysoký jarní nárůst kořenové hmoty (březen – květen) je vystřídán letní depresí jejich tvorby (vše jde do tvorby listových výhonků) a znovuobnovením v letně – podzimním období (říjen – listopad). V těchto fázích dochází k obnově zásobních látek (uhlohydrátů) nutných pro zakládání nových odnoží, jež jsou základem pro hustý drn v létě, event. na jaře následujícího vegetačního období.
Jak urychlit regeneraci trávníkového drnu a připravit jej na zimní období?
Obecná rada neexistuje. Každý trávník se nachází v různých ekologických podmínkách a míra jeho poškození je úměrná péči věnované mu v letním období. Z tohoto důvodu uvádíme možná doporučení vedoucí k obnově funkcí trávníku.
U intenzivních okrasných trávníků složených z jemných travních druhů (lipnice luční, kostřava červená krátce výběžkatá a trsnatá, psineček) tvoří odumřelá plsť 2/3 až 3/4 z hmotnosti nadzemní části trávníku. V případě časté závlahy v malých dávkách se stává tato vlhká plsť živným médiem pro rozvoj chorob. Je nutné provádět regenerační opatření – v mělčích hloubkách 15 – 25 mm pročesání nebo prořezání drnu (vertikutace), případně hlubší provzdušnění (aerifikace) s dutými hroty na hloubku 100 až 120 mm. Nezbytným následným opatřením je provedení pískování spolu s přísevem vhodných původních druhů, nebo i jemnolistou odrůdou jílku vytrvalého. Přísev může být proveden plošně (u hřišťových trávníků) a nebo pouze lokálně na místech s odumřelým travním drnem, případně se provádí mělké zahrabání semene a jeho následné překrytí dobře rozloženým kompostem. Pro přísev např. u jílku vytrvalého se počítá s 30 až 40 g/m2 plochy. Ke specifickým regeneračním ošetřením náleží i využití koncentrátů organických látek, např. huminové povahy (B-Lignohumát), které podporují růst kořenové a listové plochy. Lze je využít jako součást topdressingu.
Základem rychlé regenerace trávního drnu je dodání živin nutných pro zakládání nových odnoží tj. dusíku v dávce cca 5g/m2 a zvláště draslíku podporujícího odolnost vůči chladu. Doporučuje se použít speciální firemní hnojiva obsahující další živiny, které zvyšují odolnost proti stresovým faktorům.
Z dalších opatření u okrasných trávníků je žádoucí provést preventivní ošetření proti chorobám, zvláště proti plísni sněžné. Na boj proti plísni sněžné se používá přípravek AMISTAR. Příznivci kvalitního trávníku neopomenou v boji proti mechu a řasám (výskyt v zastíněných částech zahrad a parků a také velmi často v blízkosti zahradních jezírek) použít přípravek Mogeton. Specifickým problémem se stává boj proti plžům, zvláště proti invaznímu druhu plzáka španělského. Tento „host“ dosahující délky až 120 mm u nás nemá výrazné přirozené nepřátele, proto je jeho silné přemnožení nežádoucí. V podzimním období klade vajíčka z nichž se za měsíc, ale i v zimě při teplotě větší než 4°C líhnou malí jedinci. Biologický boj s využitím parazitických hlístic je soustředěn na měsíce květen a červen.
U trávníků extenzivnějšího charakteru přichází v úvahu provedení některých dílčích regeneračních opatření, zejména pročesání drnu a odstranění stařiny, včasné přihnojení dusíkem a draslíkem, event. kombinovaným NPK hnojivem při dávce 5 g čistého N/ m2. Na malých plochách lze pro rychlou regeneraci použít listové hobby-hnojivo Kristalon. U prořídlého trávníku lze očekávat i silnější výskyt konkurenčně silných plevelných druhů (smetánka, jitrocel, rdesno). Za příznivých povětrnostních podmínek lze použít herbicid Bofix.
Prořídlé trávníky je vhodné přiset – nejlépe plošně strojem pro bezorebný přísev – vhodnou odrůdou jílku vytrvalého, případně u sušších stanovišť a v polostínu kostřavou rákosovitou (odrůda ´Korina´); při lokální mezerovitosti drnu lze provést plošný povrchový přesev.
U „komunálních“ trávníků na neodborně zrekultivovaných plochách dochází k výskytu širokolistých houževnatých a vzrůstných plevelů (šťovík, kopřiva, merlík, smetánka) a často i dřevin. Základem péče by měla být jejich převážně chemická likvidace (bodová aplikace herbicidu Roundup), případně mechanická likvidace s odstraněním fytomasy s často již vytvořenými semeny. Ke zlepšení trávníku přispívá i kosení omezující jednoleté plevelné druhy a přísev zaschlých částí trávníku.
Závěr
Kvalitní trávník vyžaduje nejen pravidelné ošetřování, ale i znalost základních biologických a hospodářských charakteristik jednotlivých travních druhů. Jestliže jaro je jako matka, která rozvine trávník do plné krásy, pak podzim je jako otec, který pro tuto krásu připraví kvalitní základy.
