Vinařský fond podpořil v roce 2003 výsadbu zhruba 1300 hektarů nových vinic. Spolu s dotacemi ministerstva zemědělství na dalších asi 350 hektarů loni vinaři vysadili nejvíce révy od roku 1990. Informoval o tom ředitel fondu Jaroslav Machovec s tím, že po vstupu do EU již nebude možné vinice rozšiřovat, podpory pro vinaře však nezmizí.
Současná tuzemská výměra vinic dosahuje 15 tisíc hektarů. Celkem vyplatil fond vinohradníkům k závěru loňského roku 250 milionů korun. S podporou ministerstva zemědělství získají vinaři na výsadbu ještě o 50 milionů korun více. Na každý hektar vinice připadla dotační částka v přepočtu přes 175 tisíc korun. V jarním termínu do 15. února vyhovělo podmínkám zákona 366 žádostí a více než 200 hektarů vysadili pěstitelé v každé ze tří největších oblastí Mikulovské, Velkopavlovické a Znojemské. Druhý termín do 15. srpna znamenal mimo to nárůst zájmu i v Podluží a Pražské vinařské oblasti. Další a poslední termín příjmu žádostí na obnovu vinic bude od 1. ledna do 15. února 2004. Pro přidělení podpory je nutno mít na hektaru vinice minimálně 3000 sazenic, nicméně od 90. let vysazují vinaři zhruba 4500 až 5000 jedinců na hektar. Další činností Vinařského fondu je i podpora propagace a odbytu vín. Ve dvou loňských termínech vybrala rada fondu z více než 160 přihlášených projektů necelou třetinu a podpořila je částkou přes 12,4 milionu korun. Většina projektů se týká rozvoje vinařské turistiky a pořádání významných přehlídek vín.
Podle Machovce hodlá fond udržovat pozice domácích vinařů i v roce 2004. První letošní čtvrtletí tak bude ve znamení příprav programu na podporu prodeje a propagace vín z Moravy i Čech a s pomocí fondu vysadí pěstitelé ještě naposled 1000 hektarů nových vinic. Podpory však neskončí ani po vstupu. EU má sama nejrůznější restrukturalizační programy, například na přesuny vinic do svahů, změnu odrůdové skladby nebo úplný odstup od pěstování révy vinné. Peníze lze získat i na tzv. integrovanou produkci hroznů, která mimo jiné šetří životní prostředí. Vládní návrh počítá v dalších letech s platbami výrobců 50 haléřů z každého litru vína a stejnou částku by poté poskytl stát, takže ve fondu by pak bylo podle Machovce k dispozici kolem 50 až 60 milionů korun ročně. Rada fondu již koncem minulého roku věnovala prostředky na několik průzkumů spotřebitelského trhu a připravuje další průzkum, tentokrát výrobců, vinařů a vinohradníků. Fond podle svého ředitele nebude podporovat nové stavby, ale společné akce, například oblastní výstavy o náležité úrovni, školení spotřebitelů a tvorbu systematických vztahů s veřejností. "Cena vína po vstupu do EU rozhodně nestoupne," míní ředitel fondu. I když se ceny vstupů příliš nesníží, odpadnou dotace z ciziny, oslabí také celní sazba a u řady vín lze počítat se zaváděcími cenami. U některých produktů se cena dokonce sníží, ale ne u výrobků nejvyšší kvality, předpokládá Machovec.
