Produkce ovoce v České republice dosahuje téměř 433 tis. tun ročně, přičemž v intenzivních produkčních výsadbách bývá dopěstováno 44 % z této produkce (191 tis. tun) a v extenzivních výsadbách (převážně drobní pěstitelé) pak 56 % (241 tis. tun). Podíl produkce hrušek na celkové produkci ovoce dosahuje kriticky nízkých 3,1 %, přitom jablka dosahují 60 % (rok 2006).
Pěstování hrušní na území bývalého Československa má relativně dlouhou tradici. Podle statistik činil podíl hrušní na celkovém počtu ovocných stromů v předválečném Československu (1934 – 1937) cca. 10 %. V roce 1984 to bylo ještě 5,3 %, ale v roce 1992 (před rozdělením Československa) již jen 4,8 %. Podíl na tak výrazném dlouhodobém poklesu má zejména kritické mrazové poškození všech ovocných výsadeb na přelomu let 1939/40, kdy teploty klesly až na -30 °C. Po druhé světové válce došlo navíc k poklesu zájmu o hrušky, a tak k opětovnému rozšíření ploch respektive počtu stromů na předválečnou úroveň již nedošlo. Druhým významným faktorem brzdícím rozvoj hrušňových výsadeb byla v 80 až 90. létech 20. století masivní nákaza bakterií Erwinia amylovora (Burrill) Winslow et. al. (způsobující onemocnění zvané Bakteriální spála růžovitých).
V současné době je podíl hrušní na celkovém počtu ovocných stromů v ČR jen 3,9 % (rok 2006), i když toto číslo znamená optimistický nástup pomalého zvyšování počtů stromů (kritický byl rok 2003 s 3,0 % stromů). Skutečný počet stromů hrušní podle statistik Ministerstva zemědělství ČR dosahuje 1,5 mil. stromů (jabloně 17,5 mil.).
Celková produkce hrušek dosahovala v roce 2006 13,5 tis. tun. Průměrný výnos pak činil 21,8 t./ha. V období od roku 1984 do roku 2006 činí průměrný výnos z 1 ha intenzivních výsadeb přibližně 5,6 tun. Nicméně za posledních 10 let dosahuje průměrný výnos z intenzivních výsadeb pouze 6,3 t./ha. Nejvyšších sklizní bylo v roce 2006 dosaženo ve výsadbách v Severních Čechách (638 t), ve Středních Čechách (518 t) a na Jižní Moravě (382 t).
Pokud se zaměříme na plochy intenzivních výsadeb hrušní, dosahují pouze 6,0 % současné výměry jabloní (rok 2007), což v reálných číslech znamená pouze 540,4 ha (z toho 408 ha plodných). Největší plochy hrušňových výsadeb jsou situovány v Severních Čechách (asi 182 ha), dále pak Východní Čechy (102 ha) a ve Středních Čechách (83 ha). V systému integrované produkce ovoce bylo v roce 2007 registrováno 187 ha hrušní (višně, druhý nejvýznamnější ovocný druh po jabloních v integrované produkci zaujímají plochu 600 ha).
Situace ve školkařské produkci hrušní
Hlavní používané způsoby množení hrušňových podnoží v ČR jsou buď množení semenem, nebo oddělky (kdouloň). V současné době nejsou na našem území množeny žádné podnože pro hrušně metodou in-vitro ve významném množství. Hrušňové podnože množené semenem jsou převážně bujně rostoucí a neumožňují výsadby v intenzivnějším hustém sponu (2000 a více ks/ha).
V běžné školkařské praxi České republiky jsou produkovány hrušňové podnože pouze v minimálním množství a to pouze generativně množený hrušňový semenáč (tab. 1). Kdouloňové podnože jsou zastoupeny 5 podnožovými typy s celkovou produkcí 82 288 kusů (což je pouze 5,1 % produkce vegetativně množených podnoží jabloní). Využití podnoží, které jsou dobře množitelné dřevitými řízky může jednak zvýšit domácí produkci hrušňových a kdouloňových podnoží a současně zvýšit produkci dopěstovaných stromků a tím i plochy intenzivních výsadeb hrušní.
Hlavní důvody stagnace hrušňových výsadeb:
– nedostatek hrušňových podnoží slabého růstu (na úrovni M9) vhodných pro intenzivní výsadby,
– nedostatečná obeznámenost pěstitelů s odrůdami rezistentními k Erwinii (interspecifické hybridy, asijské odrůdy),
– nedořešená problematika tlumení invazí mery hrušňové (Cacopsylla pyricola Foerster.) a mery skvrnité (Cacopsylla pyri (L.) a s tím související eliminace výskytu choroby Pear decline – PD způsobené fytoplazmou),
Perspektivní podnože
Jedním z několika výstupů projektu MZe ČR, NAZV/QF 4112 s názvem „Výzkum hospodářských vlastností nových podnoží jádrovin“, který byl řešen na pracovištích VŠÚO Holovousy (odpovědný řešitel Ing. Josef Kosina, CSc.) a na Zahradnické fakultě v Lednici (spoluřešitel Ing. Tomáš Nečas, Ph.D.) bylo ověření množitelnosti perspektivních hrušňových podnoží pomocí dřevitých řízků. V nejbližší době je potřebné na tento projekt navázat a provést ověření dalších podnožových charakteristik v podmínkách České republiky. Na základě dostupných údajů je možné uvést a charakterizovat tyto nové a perspektivní podnože takto:
Podnože série OHxF (´Farold®´)
Pravděpodobně zatím nejvýznamnější skupina vegetativně množených podnoží pro hrušně. Šlechtění této skupiny podnoží bylo započato v roce 1915 Frankem C. Reimerem, šlechtitelem a prvním ředitelem Jižní oregonské experimentální stanice v Talentu (Oregon, USA). Hlavním šlechtitelským cílem bylo získat podnože odolné vůči bakteriální spále. Podnože vznikly křížením odrůd ´Old Home´ a ´Farmingdale´. Vlastní selekce jednotlivých klonů byla provedena na Oregonské státní univerzitě L. Brooksem (rok selekce-vzniku je uváděn 1960). Hlavní způsob rozmnožování je pomocí meristematických kultur in-vitro.
Mezi významné vlastnosti těchto podnoží patří zejména:
– odolnost k bakteriální spále a fytoplazmě Pear decline;
– pevné ukotvení v půdě a vyšší odolnost k přebytku CaCO3,
– dobrá afinita s asijskými i evropskými odrůdami,
– skupina klonů s různou intenzitou růstu (od nejslaběji rostoucích po bujně rostoucí),
● OHxF 51 (´Brokly´) označit jinak tučně než jako mezititulek
Růst této podnože je slabší než kdouloně MA (doposud nejslaběji rostoucí ze série OHxF). Je rezistentní ke spále růžovitých a fytoplazmě Pear decline. Je středně odolná vůči nízkým teplotám. Má dobrou afinitu s evropskými i asijskými odrůdami.
● OHxF 69 (´Daynir®´)
Řadí se k podnožím se středně bujným růstem (na úrovní OHxF 87) a s vysokou výtěžností. Plodnost bývá vysoká, někdy přibližně o 6 % nižší než na kdouloňové podnoži. Plody mohou být menší než na kdouloni BA-29. Podnož nevytváří kořenové výmladky. Je rezistentní ke spále růžovitých a obtížně množitelná z dřevitých řízků.
● OHxF 87 (´Daytor´)
Intenzita růstu této podnože je přibližně o 15 – 25 % slabší než hrušňový semenáč. Má pozitivní vliv na výnos a urychluje nástup do plodnosti (oproti BA-29). Velikost plodů naštěpovaných odrůd na této podnoži může být menší, ve srovnání s kdouloní. Podnož velmi dobře kotví v půdě a netvoří kořenové výmladky (případně jen velmi málo). Je rezistentní ke spále růžovitých, fytoplazmě Pear decline a odolná nízkým teplotám. Je tolerantní k půdní únavě a obtížně množitelná dřevitými řízky. Má dobrou afinitu s evropskými i asijskými odrůdami.
● OHxF 333 (´Brokmal´)
Intenzitou růstu je tato podnož řazena mezi středně slabě rostoucí. Má pozitivní vliv na brzký nástup do plodnosti a negativní vliv na velikost plodů (plody bývají menší než na OHxF 69). S odrůdou ´Konference´ může mít špatnou afinitu a současně nižší výnos. Podrůstá jen slabě případně vůbec. Množitelnost pomocí dřevitých řízků je slabá, je citlivá k virovým nákazám a k háďátkům. Uvádí se, že je rezistentní ke spále růžovitých a fytoplazmě Pear decline. Má dobrou afinitu s evropskými i asijskými odrůdami.
● OHxF 97
Podnož charakteristická silným růstem, téměř na úrovni hrušňového semenáče. Podporuje brzký nástup do plodnosti a má pozitivní vliv na výnos. Je rezistentní ke spále růžovitých a k fytoplazmě Pear decline (PD). Má dobrou afinitu s evropskými i asijskými odrůdami.
● Další podnože skupiny OHxF: OHxF 40 (Daygon), OHxF 217, OHxF 230, OHxF 282 (Dayre), OHxF 513;
Pyrodwarf® (Rhenus 1)
Tato podnož byla vyšlechtěna v Německu na univerzitě v Geisenheimu profesorem Jacobem, výběrem z potomstva křížení Old Home x Bonne Louise d’ Avranches. Podle zahraničních zkušeností stromy na této podnoži rostou přibližně na úrovni MC (o 50 – 60 % slabší růst v porovnání s hrušňovým semenáčem), relativně pevně kotví v půdě, jsou tolerantní ke zvýšenému obsahu vápna v půdě. Podnož má dobrou afinitu s naštěpovanými odrůdami, je mrazuvzdorná, málo podrůstá a je středně odolná vůči spále. Je dobře množitelná pomocí dřevitých i bylinných řízků ve skleníku pod mlžením (výtěžnost 95 – 100 %).
Pyroplus® (syn. BU 2/33, Rhenus 3, PyroTM 2-33)
Podnož stejného křížení a původu jako Pyrodwarf. Růst této podnože se pohybuje na úrovni podnože MC (o 30 – 50 % slabší růst v porovnání s hrušňovým semenáčem), pevně kotví v půdě, je tolerantní ke zvýšenému obsahu vápna v půdě. Podnož má dobrou afinitu s naštěpovanými odrůdami, do plodnosti nastupuje již druhým až třetím rokem, je mrazuvzdorná, málo podrůstá a je středně odolná vůči spále.
FOX 11® (A28) a FOX 16® (B21)
Podnože byly vyšlechtěny v Itálii na univerzitě v Boloni (profesorem Marangonim) jako semenáče z volného opylení odrůdy ´Volpina´. Fox 11 vykazuje mírně silnější růst než BA-29, dobře kotví v půdě a snáší obsah vápníku okolo 8 – 10 %. Je tolerantní k Agrobacterium tumefaciens, ale je citlivá ke spále růžovitých. Afinita s většinou kultivarů je výborná, urychluje nástup do plodnosti. Mírně a pozitivně ovlivňuje velikost a kvalitu plodů. Je vhodná pro středně husté výsadby (1500 stromů/ha). Fox 16 je středně vzrůstná až vzrůstnější podnož dobře kotvící v půdě. Snáší vyšší obsah vápníku, různé typy půd a pH. Má dobrou afinitu s většinou odrůd.
Pyriam (OH 11)
Podnož byla vyšlechtěna ve Francii z křížení (P. nivalis x P. heterofolia). Je tolerantní až rezistentní vůči spále, má dobrou afinitu a ve školce nevětví. Plodnost stromů na této podnoži dosahuje i překonává podnož BA-29. Velikost plodů bývá větší než při použití podnože OHxF 333.
Cydomalus
Cydomalus (Malus domestica Borg. x Cydonia oblonga Mill.), původně ruské křížení, které našlo v 90. letech 20. století uplatnění v Itálii, kde se množí tato podnož převážně metodou in-vitro (z Ruska introdukoval výchozí materiál profesor Roversi z Univerzity di Piacenza). Cydomalus je středně až slabě vzrůstná podnož (přibližně na 60 % OHxF 333), snášející vyšší obsah vápníku v půdě (přes 6 – 7 % CaCO3) a nízké teploty. Afinita s odrůdami hrušní i jabloní je dobrá. Množitelnost dřevitými řízky je stejně tak dobrá, jako množitelnost pomocí oddělků. Cydomalus najde uplatnění i jako kmenotvorná odrůda (i v kombinaci s jabloňovými podnožemi).
Kdouloň BA-29
V poslední době velmi rozšiřovaná francouzská kdouloňová podnož vyselektována z provánského typu kdouloně v roce 1966 (v I.N.R.A – Angers). Intenzita růstu je o 20 % silnější v porovnání s MA. Na bohatých půdách s odrůdami bujného růstu může být její růst příliš silný. Její velkou předností je menší citlivost k vyšším hodnotám CaCO3 a vyšší odolnost k mrazu. Snáší lépe sucho, trpí méně virovými chorobami. Odrůdy s ní mají lepší afinitu než s MA. Nástup do plodnosti je pomalejší, později však jsou výnosy vysoké, s dobrou velikostí plodů. Ukotvení na trvalém stanovišti je lepší než u angerských kdouloní. Ve školce na ní rostou stromky velice vyrovnaně. V matečnici se množí lépe než MA.
Kdouloň S1
Byla vyselektována v Polsku ve Skierniewicích a patří k typu angerské kdouloně. Intenzita růstu je na úrovni kdouloně MA. Vyznačuje se vysokou mrazuvzdorností, přestože dlouho ukončuje vegetaci. V chladných a vlhkých létech jsou listy často napadány hnědou skvrnitostí (Entomosporium maculatum Lév.). Vykazuje velmi dobrou množitelnost oddělky. Další polské selekce jsou kdouloň S2 a S3.
Kdouloň Sydo
Tato kdouloňová podnož byla vyšlechtěna ve Francii z angerské kdouloně (v roce 1976). Intenzita růstu i afinita je na úrovni typu MA. Dobře se množí oddělky. Stromy brzy vstupují do plodnosti. Citlivost na vysoké pH je srovnatelná s MA. Má celkově nižší odolnost k suchu a vyšším hodnotám CaCO3. Je citlivější na mráz než kdouloň MA. Je tolerantní k virózám a odolnější k fytoplazmě PD. Na trvalém stanovišti tvoří málo podrostu.
K další perspektivním kdouloňovým podnožím patří:
– nizozemská podnožová kdouloň ‘Fleuren’,
– ukrajinská podnož IS 2-10.
Produkce podnoží
Hrušňové podnože typu Pyrodwarf, Pyroplus, Farold 40 a OHF 333, či kdouloňové podnože MC, BA-29 a Cydomalus umožňují dosáhnout podobných hodnot hustoty výsadeb a intenzifikace jako výsadby jabloní na podnoži M 9, případně (J-TE-G, M 26). V praxi použitelná množitelnost pomocí dřevitých řízků byla dosažena u hrušňových podnoží Pyrodwarf, Pyroplus, OHxF 130, Farold 40 a OHxF 87. U kdouloňových podnoží pak u kdouloně MA, MC a kdouloně S1. Rozmnožování podnoží dřevitými řízky je relativně snadným a levným způsobem zvýšení produkce hrušňových podnoží. Na rozdíl od nákladných a v podmínkách ČR zatím nedostupných metod in-vitro se množení dřevitými řízky nabízí jako levná alternativa, kterou může využít téměř každý producent podnoží, neboť nevyžaduje drahé vstupy pro zprovoznění této technologie.
