Mimořádná podpora pro zemědělce by letos mohla směřovat na zvládání nákladů s vysokými cenami hnojiv, řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula. Hnojiva zdražují hlavně kvůli rostoucím cenám plynu. V roce 2022 se v tuzemsku mezi zemědělce na zvládání krize rozdělilo 831 milionů Kč z peněz EU a státního rozpočtu.
Nekula uvedl, že výroba dusíkatých hnojiv se kvůli drahému plynu některým výrobcům v roce 2022 nevyplácela, a zastavovali proto výrobu. Na unijní radě ministrů se ale již mluvilo o tom, že produkce se obnovuje. Podle Nekuly se v EU začalo diskutovat o tom, že by zemědělci mohli v roce 2023 opět dostat mimořádnou podporu a debaty směřují k tomu, aby se podnikům pomohlo s vysokými cenami hnojiv. „Drtivá většina členských států to podpořila,“ řekl Nekula.
S mimořádnou pomocí musí souhlasit Evropská komise. „Zdá se, že komisař Janusz Wojciechowski je tomu nakloněn,“ doplnil ministr. Loňskou mimořádnou pomoc z peněz EU mohly státy doplnit o peníze z vlastního rozpočtu. Česko dostalo od EU 277 milionů korun, dalších 554 milionů korun podpory šlo ze státního rozpočtu. Peníze se rozdělily mezi chovatele prasat, drůbeže a dojnic nebo pěstitele brambor a jablek.
Nekula k tomu poznamenal, že ne všechny státy se rozhodly mimořádnou pomoc spolufinancovat v takové míře jako Česko. Uvedl, že například Rakousko žádné peníze z rozpočtu nepřidalo a v Chorvatsku bylo kofinancování 100 procent. Ministr také zmínil, že čeští zemědělci i potravináři mohli žádat o podporu z Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) na splátky úvěrů. Rozdělí mezi ně 900 milionů Kč. Zemědělci mohou dostat až 250 000 korun, potravináři až 1 250 000 korun. Částka, o kterou mohly podniky žádat, nesmí přesáhnout 50 procent z nesplacené jistiny úvěru. O programy byl velký zájem a kapacita se vyčerpala hned po jejich spuštění. Nekula už uvedl, že podpory poskytnuté přes fond mají výrazný multiplikační efekt.*
Zdroj: ČTK
